Chilské Cerros Pintados – Malované kopce – jsou známé díky indiánským geoglyfům. Návštěvnické centrum je navrženo tak, aby splývalo s pouštním okolím.
Architekt: William Obregon + Aldo I Testa
Místo: Tarapacá Region, Chile
Klient: Corporacion Nacional Forestal–Minera Collahuasi- Gobierno Regional
Plocha: 320 m2
Realizace: 2013
Foto: Francisco Campodonico
Slovo „nic“ je neformální termín, který používáme, hovoříme-li o absenci obsahu kontejneru nebo místa. U architektury, pravděpodobně v nejortodoxnějším slova smyslu, to je absence umělých nebo přírodních referencí, kde se vše udržuje zvyklostmi. Poušť je pro architekturu vždy výzvou a možná je nejpodobnější tomu „nic“. Absence modalit nutí ke zvýšenému pátrání v tomto konkrétním prostředí, které může být definováno v mnoha podobách, ale nikdy nebude oním „nemístem“.
V hlavní roli sůl a geoglyfy: Pouštní prostor rezervací Tamarugal a Salar de Pintados poskytuje zážitek obrovských vzdáleností; putovat tudy znamená cestu nezměrností a prázdnotou, pouť až na sám okraj horizontu. Prohlídka nás vede a staví do situace jedinečnosti a bytí na samém konci, zakoušení podmínek života v nejvnějšnější izolaci a na nejvzdálenější hranici, což nezažijete v žádném jiném prostředí. K tomu musíme připočíst archeologické naleziště dědictví lidstva o vysokém vědeckém zájmu, které je dnes chráněno CONAF (Corporación Nacional Forestal). Nalézají se zde prehispánské geoglyfy, druhé největší z Jižní Ameriky, datované do 9. století. Nacházejí se na úbočí kopců v délce 5 km a jsou rozpoznatelné jako zoomorfní a antropomorfní geometrické tvary velkých velikostí, z nichž některé dosahují délky až 100 metrů.
Architektonická koncepce: Architektonické rozhodnutí, které definuje projekt, je splynutí barvy s prostředím a výstavba vzdáleností. To je syntéze návrhu. S ohledem na porozumění místu nemohla stavba být kontrastní a soutěžit s národní a pouštní památkou, a to ani v měřítku ani ve výrazu a rozměrech; vždy bude minimalizována rozlehlostí kopcovitého pouštního přírodního parku. Část centra musela být provedena z něj, proměněna v poušť.
Stavba je zanořena 1,5 m pod úroveň, což vyvolává pocit pohřbení, konkrétně materiálem, který byl odstraněn (krutony soli vytvářejí umělý kopec, který se díky svému měřítku, své harmoničnosti a textuře ztrácí v krajině). Tak se stavba stává součástí pouště, zcela zamaskovaná v její nezměrnosti.
Klimatická koncepce: Vzhledem k pouštnímu podnebí s velkými denními tepelnými oscilacemi bylo rozhodnuto, že jako u staré architektury prehispánských národů budou budovy částečně zahrabány, aby se mohlo využít konstantní teploty půdy k přirozené tepelné setrvačnosti, kdy teplo akumulované ve dne se uvolňuje v noci, a tak se zaručí tepelná stabilita.
Prohlídková trasa geoglyfy: Trasa je dlouhá asi jeden kilometr a široká nejvýše tři metry. Uvnitř cesty jsou tři zastavení s kapacitou 5 osob, kde je umístěná legenda objasňující pozorovaná místa.
Kontrolní přístřešek: Přístřešek u vjezdu do oblasti slouží rangerovi rezervace a jako místo kontroly přístupu ke geoglyfům a do pouště Salar de Pintados.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,