Pochutnat si na zmrzlině na Mariahilferu, vykoupat se na Donauinselu, nebo posadit se na zahrádku někde na Naschmarktu. Letní Vídeň má mnoho nádherných podob. Když však do města dorazí déletrvající vlna veder, může se městské prostředí kvůli vysokým teplotám stát lidem i zvířatům krajně nepříjemné. S cílem omezit horko ve městě proto Vídeň sází nejen na městskou zeleň, ale také na tzv. zelené fasády.
Zelené fasády přinášejí řadu výhod. Rostliny na budovách nejen pohlcují CO2 a produkují kyslík, ale zároveň odpařují během slunečního svitu do okolí vlhkost a tím přispívají k ochlazení okolí během horkých letních dní. Také slouží jako přirozená ochrana fasády domu před prudkými poryvy či silným UV-zářením a prodlužují tím jeji životnost. V zimě a v létě navíc mohou pomoci s izolací budovy a snížit tak náklady potřebné na vytápění či chlazení. Protože zelené fasády celkově zvyšují kvalitu prostředí, rozhodl se vídeňský magistrát jít sám příkladem: několik jeho budov napříč městem již bylo zelení pokryto.
Ačkoli by se skutečnost, že je ve městě větší teplo než na venkově mohla zdát banální, fakt je, že rozdíl mezi venkovskými lokalitami a centrem města může dosáhnnout až dvanácti stupňů Celsia. Vysoké teploty ve městě jsou pak mnohdy spojeny s různými dopravními komplikacemi a zdravotními obtížemi obyvatelů žijící v nich. Vídeň je jedním z prvních měst Evropy, které se systematicky věnuje problematice tzv. „Urban Heat Islands“, tedy tepelných ostrůvků ve městech, které se negativně podepisují na kvalitě života v nich. Získané poznatky Vídeň cíleně zavádí do praxe. Vídeňský strategický plán „Urban Heat Island Strategieplan Wien“ obsahuje 90 konkrétních opatření proti oteplování ve městě a vysvětluje účinky, synergický efekt, ale také výzvy při realizaci těchto opatření, přičemž tzv. zelené fasády jsou dobrým, nikoli však jediným způsobem, jak omezit letní horko ve městě.
Podstatnou roli při udržování příjemných klimatických podmínek hraje právě městská zeleň. Vídeň proto rozšiřuje svoji síť parků, ať se jedná o sedmihektarový Helmut-Zilk-Park u nově postaveného hlavního nádraží nebo tisícihektarové plochy v odpočinkové oblasti Lobau. Vídeňský magistrát však ukazuje i další možnosti toho, co je v městském prostředí možné. Na střechách některých z jeho budov se začaly objevovat záhony s okrasnými rostlinami, zahrádky ale také malé jezírko, na které dokonce přilétají kachny. Podobná opatření mohou podle vídeňského magistrátu sloužit i jako inspirace pro obyvatele, kteří si mohou zatraktivnit svůj dům, snížit své náklady na vyrovnávání tepelných změn a ještě tím přispět ke zlepšení podmínek ve městě.
Více informací o vídeňském strategickém plánu „Urban Heat Island-Strategieplan“ naleznete ZDE.
tisková zpráva
To je moc dobrý nápad, ale nikde nečtu technické a biotické okolnosti tohoto návrhu. Technické je cena povrchové úpravy, odolné ledasčemu, ale biotické jsou problém. Bude ve městě hmyz sídlit v těchto svislých loukách? A ptáci? A hnízda vos, sršňů (to asi ne), motýlí larvy, housenky, vinné mušky aj. Mravenci také, že. No, víc otázek než odpovědí. Buď budeme bydlet v přírodě, jako na stromě, nebo se obklopíme vrstvou chemické ochrany. Co je horší?