Další ročník soutěže Architekt roku byl vyhlášen

Do 14. června lze nominovat osobnosti do soutěže Architekt roku. Cenu získává každoročně významný tvůrce, který se v období uplynulých pěti let svým inovativním přístupem významně zasloužil o architekturu v České republice, ať už vynikající architektonickou tvorbou či podporou kvalitní architektury.

Cena Architekt roku chce poukázat na význam a důležitost architektury a vystavěného prostředí pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na významnou roli architektů, kteří úroveň výstavby mohou ovlivňovat. Zároveň je cílem ceny šířit osvětu a propagovat kvalitní architekturu.

Podle slov architekta Zdeňka Fránka, zakládajícího člena poroty, se jedná o cenu v naší zemi výjimečnou a ojedinělou, která „svým zaměřením skvěle doplňuje mozaiku ostatních cen udělovaných za architektonické počiny nebo celoživotní dílo.“ Zatímco ostatní ocenění udělovaná státní správou či profesními organizacemi jsou zaměřená spíše na zhodnocení práce a staveb realizovaných v průběhu celého života, Architekt roku otevírá dlouhodobě prostor i pro aktuální výjimečné aktivity a počiny na poli architektury.

Ocenění není určeno jen praktikujícím architektům, ale všem, kteří svým počínáním usilují o vznik kvalitní architektury, její propagaci a podporu. Oceněni proto v minulosti byli třeba umělkyně experimentující ve veřejném prostoru Kateřina Šedá, nebo popularizátoři architektury Adam Gebrian a Marcela Steinbachová. Loňským laureátem byl ale jeden z nejvýraznějších architektů na české scéně Petr Hájek.

Na ocenění Architekt roku mohou být nominováni iniciátoři výjimečných tvůrčích počinů, autoři staveb, teoretici, publicisté i další osobnosti, které přispěly k podpoře kvality a projevily angažovanost na poli architektury. Nominace posoudí odborná porota složená z laureátů předchozích ročníků a dalších významných osobností (architekti Adam Gebrian, Petr Hájek, Josef Pleskot, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá) a vybere z nich 3-5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený na slavnostním ceremoniálu 10. září 2019 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Porota se snaží o komplexní hodnocení přínosu nominované osobnosti, ať již z pohledu ochrany veřejných zájmů a rozvoje společnosti, profesní a morální integrity, vlivu na vznik kvalitní stavby či veřejného prostoru a krajiny, odborné úrovně práce či použití inovativních řešení apod.

Nedílnou součástí Architekta roku organizovaného společností ABF, a. s., je zvláštní cena Architekt obci, která se snaží upozornit na nutnost dobré spolupráce mezi architektem a samosprávou při tvorbě a plánování obce s důrazem na tvorbu veřejného prostoru. Cenu vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec. Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů. Do soutěže Architekt obci se mohou hlásit obce a města spolu s architekty z celé republiky s projekty týkajícími se urbanismu, územního plánování i s realizací staveb, které mají dopad na veřejný prostor a kvalitu života.

Cena Architekt roku je udělována již od roku 2008. V roce 2013 došlo ke změně jejího statutu: „Rozhodli jsme se upravit statut a zacílit na oceňování a podporu aktivních lidí. Snažíme se tak vyzdvihnout tvůrčí práci architektů a dalších odborníků, kteří se podílejí na vzniku kvalitní výstavby, ale i občanskou angažovanost,“ říká předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal.

SLOŽENÍ ODBORNÉ POROTY – ARCHITEKT ROKU 2019
Adam Gebrian
Vystudoval v roce 2006 Fakultu umění a architektury TU v Liberci (kde rovněž pedagogicky působil) a díky Fulbrightovu stipendiu také absolvoval postgraduální program SCIFI na SCI-Arc v Los Angeles v roce 2008. Studoval a pracoval v Amsterdamu, Rotterdamu, Praze, Paříži i Londýně. Nevěnuje se projektování, ale veškeré úsilí zaměřuje na propagaci kvalitní architektury. Působí jako nezávislý publicista (seriály o současné architektuře pro Lidové noviny, Respekt atd.), podílí se na organizaci Pecha Kucha Nights v Praze, byl členem redakční rady časopisu ERA 21, veřejný prostor komentoval v pořadu Gebrian vs. na Stream.cz, od roku 2009 moderuje vlastní pořad „Bourání“ na Radiu Wave, za který získal Cenu za výjimečný počin v soutěži Česká cena za architekturu 2017. V roce 2015 se stal Architektem roku. Byl kurátorem řady výstav, např. Městské zásahy Praha 2010, Brno 2011, Ostrov pokladů atd. Stál u vzniku první soukromé školy architektury u nás – ARCHIP. Od roku 2013 vyučuje na Prague Institute.

Petr Hájek
Absolvoval Fakultu architektury na Českém vysokém učení v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti nyní HXH (kde je stále jednatelem) a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti, s. r. o. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Za svůj výzkumný projekt Anastomosis získal v roce 2012 Cenu rektora ČVUT III. stupně za aplikaci výzkumu v praxi. Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém studenty jeho ateliéru na FA ČVUT. V roce 2018 se stal Architektem roku.

Josef Pleskot
V roce 1979 absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde ještě tři roky působil jako asistent. Poté pracoval až do roku 1990 v Krajském projektovém ústavu v Praze. Roku 1991 založil AP ATELIER. K jeho nejznámějším dílům patří radnice v Benešově, vila ve Vraném nad Vltavou, přírodní stezka v Jelením příkopě a průchod valem Prašného mostu v areálu Pražského hradu, kancelářská budova Palmovka-Park v Praze-Libni, úprava nábřeží řeky Loučné v Litomyšli, obytné domy a rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli, areál ČSOB v Praze-Radlicích, budova vinařství Sonberk nebo obytný dům Procházkova 3 v Praze-Podolí. Josef Pleskot patří mezi nejvýznamnější současné české architekty, je držitelem řady prestižních ocenění včetně Grand Prix architektů. V posledních letech je vysoce hodnocena jeho konverze areálu Vítkovických železáren v Ostravě – za Svět techniky získal cenu Architekt roku 2014.

Marcela Steinbachová
Absolvovala v roce 2003 Akademii výtvarných umění v Praze (Škola architektury Emila Přikryla), kde dokončila i doktorandské studium. Předtím studovala na VŠUP (obor architektura) a na Institutu základů humanitní vzdělanosti FF UK. V roce 2001 založila projekt Kruh, pořádající přednášky o architektuře (shrnuto ve sborníku Texty o architektuře, jehož je editorkou), od roku 2007 působila jako odborná asistentka na škole architektury AVU, ve stejném roce založila architektonické sdružení Skupina. Je držitelkou několika ocenění za architekturu, např. Architekt roku 2016, Cena za výjimečný počin ČCA 2017. Podporuje vzdělávání v architektuře (např. výstava Pokoje – možnosti prostoru, dětské programy o architektuře Kruh+), spoluorganizuje Den architektury, spolupracovala na katalogu Povolání architekt(ka), je dramaturgyní festivalu Film a architektura, členkou redakční rady časopisu ERA 21, kurátorkou ročenky Česká architektura 2016-2017. Foto: Andrea Thiel Lhotáková

Kateřina Šedá
V roce 2005 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze. Česká výtvarnice, jejíž práce má blízko k sociální architektuře, je autorkou mnoha sociálně koncipovaných projektů, které realizovala v České republice i v zahraničí. Letos se stala autorkou projektu na 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách. K vytvoření samostatného projektu ji pozvali např. IHME v Helsinkách, SFMOMA v San Francisku či Tate Modern v Londýně. Její práce obdržela řadu ocenění, např. Cenu Jindřicha Chalupeckého, Magnesii Literu za publicistiku, titul Nejkrásnější české knihy roku a zahraničních cen např. Contemporary Art Society Award, Fluxus Award apod. Uspořádala desítky výstav a vydala přes třicet publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty. Přednáší o nich na školách, v galeriích, ale i v menších městech, kde se snaží svou činnost přiblížit co nejširšímu publiku, a tím ho vyprovokovat k vlastní aktivitě.

ZEPTALI JSME SE POROTCŮ
Zůstává „lidský rozměr“, jako univerzální výchozí bod, stále přítomen v architektuře, nebo se vytrácí? Jakými prostředky ho lze udržet?

Petr Hájek:
Podle mého názoru je v dobré architektuře „lidský rozměr“ nějakým způsobem přítomen vždy a nemyslím tím měřítko. Pro mě má New York lidský rozměr stejně tak, jako altán na naší zahradě, jen v něčem jiném. A tato hodnota tam bude, myslím, napořád.

Kateřina Šedá:
Lidský rozměr se z architektury vytrácí hlavně proto, že lidé jsou neuspokojitelní – potřebují čím dál víc místa, čím dál víc věcí, čím dál víc vztahů. Přitom jsme se všichni ocitli v éře, kdy jediným skutečným výchozím bodem (nejen v architektuře) jsou klimatické změny planety a její budoucí stav. Řešení tak vidím především v ovládání vlastních potřeb, v uvědomění si kolik věcí a místa každý z nás potřebuje a schopnosti toho co nejvíce sdílet.

Josef Pleskot:
„Lidský rozměr“ je pro mě velmi relativní pojem. Jako univerzální výchozí bod se z architektury rozhodně nemůže vytratit. Otázkou však je, jak je vlastně člověk velký? Myslím, že fyzické parametry člověka ovlivňují architekturu mnohem méně, než jeho duchovní rozměr. No a ten duchovní rozměr se dnes nezdá být nic moc velký! Aby se z nás nestali hlodavci, stojí za úsilí se nad tím hluboce zamyslet.

ZASÍLÁNÍ NOMINACÍ
Termín uzávěrky přihlášek Architekt roku 2019: 14. června 2019
Termín uzávěrky přihlášek Architekt obci 2019: 10. června 2019

Pravidla nominací viz www.architektroku.cz

INFO
Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Architekt roku 2019: 10. září 2019, CAMP
(Centrum architektury a městského plánování), IPR Praha, Vyšehradská 51, Praha 2

Vyhlašovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH
Vyhlašovatelé soutěže Architekt obci: Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec

ARCHITEKT ROKU – LAUREÁTI
2018 Petr Hájek (rozšíření Centra současného umění DOX⁺ )
/ Čestné uznání Dagmar Vernerová (Ročenka Česká architektura)
2017 Kateřina Šedá (výtvarnice, cenu získala za podporu sociálních vazeb ovlivněných architekturou),
/ Čestné uznání Martin Kupka (starosta Líbeznice)
2016 Marcela Steinbachová (architektka, cenu získala za propagaci architektury)
Čestné uznání Michal Škoda (kurátor Domu umění České Budějovice)
/ Architekt obci Zdeňka Vydrová (architektka, městská architektka Litomyšle a Tišnova)
2015 Adam Gebrian (architekt, cenu získal za popularizaci architektury), čestné uznání Petr Volf (publicista)
2014 Josef Pleskot (architekt, cenu získal za Svět techniky v Ostravě)
2013 Antonín Novák (architekt, cenu získal za Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži)

tisková zpráva