Dřevěná lávka přes Studenou Vltavu
(12. 4. 2016) SUDOP PRAHA - Marek Foglar
Dřevěná lávka přes Studenou Vltavu
Umístění lávky bylo dáno osou předchozího mostu, strženého
po druhé světové válce. Bylo to nejvhodnější řešení z hlediska cest a
minimalizace zásahu v první zóně Národního parku Šumava. Nosnou konstrukci
tvoří oblouk z lepeného dřeva s dolní mostovkou. Oblouk o rozpětí 36 m a
jeho táhlo jsou spojené ocelovými tyčovými závěsy. V současné době je to
nejdelší dřevěný oblouk v ČR. Dřevěná lávka tak propojila turistické trasy mezi
Černým Křížem a obcí Dobrá. Dlouhá je 41,6 metrů, mostovka je široká dva metry.
Až donedávna vycházeli turisté od železniční stanice Černý Kříž k obci Dobrá a
k hoře Stožec přes blízký železniční most. Vzhledem k jeho provozu a
komplikovanému přístupu docházelo k nehodám, které nejednou vyústily v
poranění. Realizací nové lávky se tak mimo jiné zlepšila i situace v prostoru
železničního mostu.
Projektování, projednávání a povolování staveb v NP Šumava je časově náročný
proces i vzhledem ke skutečnosti, že investor je zároveň orgánem ochrany
životního prostředí. Projektant tak musí de facto sloužit dvěma pánům. Do
návrhu se vložilo mnoho času a energie, dokumentace pro posuzování vlivů na
životní prostředí byla nakonec dražší než dokumentace objektu.
Volba materiálu nosné
konstrukce
Z hlediska koncepce přemostění se autor projektu snažil udržet polohu
původních opěr. Jelikož se řeka na tomto místě pravidelně rozvodňuje, vyloučil
také varianty mostu s horní mostovkou, zejména proto, aby se nemusela příliš
zvyšovat tělesa stávajících násypů. V rámci studie bylo zpracováno několik
konstrukčních a materiálových variant s dolní mostovkou. Investor preferoval
variantu ocelového oblouku, takže autor vynaložil obrovský objem času a úsilí
na prosazení přírodě blízkého materiálu, který se lépe začlení do místa a
podtrhne jeho charakter. Kam už projektovat dřevěné konstrukce, když ne na
Šumavu?
Zatěžovací zkoušky
Protože má most mimořádně velké rozpětí, byla pro něj předepsána statická a
dynamická zatěžovací zkouška. Vzhledem k tomu, že neexistují kritéria pro
dřevěné mostní konstrukce, bylo nutné předvídat chování konstrukce z hlediska
dotlačení jejích spojů a dopadu na výsledné deformační chování. Kritéria byla
uvažována kombinací kritérií pro betonové a ocelové konstrukce. Statická
zatěžovací zkouška se prováděla pomocí kádí s vodou s účinnostmi přesahujícími
70 %. Byly realizovány tři zatěžovací stavy: podélně i příčně symetrický,
podélně asymetrický a příčně symetrický, podélně symetrický a příčně
asymetrický. Předpoklady statického výpočtu se ukázaly jako správné.
Návrh přemostění
Nosná konstrukce byla navržena jako oblouk z lepeného lamelového dřeva s
dolní mostovkou a šikmými závěsy. Opěry s rovnoběžnými křídly se nacházejí v
místech opěr bývalého mostu, založeny jsou na mikropilotách a obloženy kamenem
z původních opěr. Pro druhou opěru na levém břehu byl orgány ochrany přírody
omezen přístup těžké techniky.
Nosnou konstrukci tvoří dva obvodové nosníky z lepeného dřeva třídy
pevnosti GL 28h. Oblouk má rozměry 320 x 900 mm, táhlo 320 x 700 mm. Nosníky
takovéto šířky je obtížné vyrobit, proto se realizovaly ze dvou nosníků šířky
160 mm spřažených ocelovými svorníky. Podélnou spáru nahoře překrývá dřevěná
deska upevněná vruty. Táhla oblouku jsou pod mostovkou po dvou metrech příčně
spojena ocelovými válcovanými nosníky a příčně zavětrovanými trubkami. Hlavní
obloukové nosníky jsou propojeny a příčně zavětrovány ocelovými válcovanými
nosníky a příčně zavětrovanými trubkami uspořádanými v rombické soustavě.
Dřevěné oblouky a táhla spojují vějířovitě uspořádané tyčové závěsy ze
systémových prvků. Koncový příčník tvoří svařené nosníky. Přípoje příčníků na
hlavní nosník byly zajištěny ocelovými svorníky.
Mostovka byla navržena ze dvou podélných hranolů z lepeného lamelového
dřeva o rozměrech 120 x 180 mm, na nichž leží příčné dubové mostnice. Mezi
mostnicemi jsou v podélném směru mezery šířky 10 mm, jež zajišťují odvodnění
mostu. Mostnice jsou k podélníkům připevněny vruty, podélníky k ocelovým
příčníkům pomocí ocelových svorníků a navařených plechů. Lávka má dřevěné
zábradlí výšky 1,3 m s výplní z tahokovu. Na koncích stavby byly umístěny
kamenné bloky jako zábrany proti vjezdu motorových vozidel.
Průběh výstavby
Po založení spodní stavby včetně terénních úprav měla být dodána dřevěná
konstrukce se všemi ocelovými prvky. K tomu nakonec nedošlo, takže se dřevěné
díly sesazovaly na místě, což přineslo výrazné komplikace. Trvanlivost
konstrukce ukáže až čas a drsné šumavské podnebí…
Konstrukce byla osazena vcelku mobilním jeřábem. Poté se realizovaly
mostovka a zábradlí, na konci podzimu byly dokončeny terénní práce a staveniště
se uvedlo do přírodě nejbližšího stavu. Opravné a dokončovací práce jako
dokončení zakrytí podélné spáry oblouku byly provedeny na jaře 2014.
Lávka Černý Kříž přes Studenou Vltavu získala Cenu Svazu měst a obcí ČR v soutěži Česká dopravní stavba/technologie/inovace roku 2014.
Investor: Správa NP a CHKO Šumava
Projektant stavby: HELIKA a.s., SUDOP PRAHA a.s., hlavní inženýr projektu - doc. Ing. Marek Foglar, Ph.D.Pozn.: autor zpracoval projektové stupně STU, DÚR, DSP/ZDS akce na základě přímého zadání investora ve firmě HELIKA a.s.; po přechodu do firmy SUDOP PRAHA a.s. byl investorem pověřen autorským dozorem a zpracoval RDS pro zhotovitele.
Zhotovitel: HOBAK a.s., stavbyvedoucí Jan Vavrovský
Celkové náklady na stavbu: 4,5 mil. Kč (odhad projektanta 6,1 mil. Kč) Projekt byl spolufinancován z Operačního programu životní prostředí, Prioritní osa OPŽP: 6. - Zlepšování stavu přírody a krajiny, za podpory Evropské unie (ERDF)
Dokončení stavby: nosné konstrukce - podzim 2013, uvedení do provozu - jaro 2014
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2014
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.