Dřevěná vzducholoď na střeše centra DOX se otevře v listopadu

Dřevěná vzducholoď na střeše centra DOX se otevře v listopadu

DOX, Poupětova 1, 170 00 Praha 7

(4. 10. 2016) Postavil ji architekt Martin Rajniš.

 
 
 
 

Dřevěná vzducholoď na střeše centra DOX se otevře v listopadu

(ČTK) - Rozměrná dřevostavba ve tvaru vzducholodi, která během uplynulých měsíců vyrostla na střeše centra současného umění DOX, se otevře návštěvníkům v listopadu, řekla ČTK mluvčí Zuzana Masná. Autorem konceptu vzducholodi je zakladatel Centra DOX Leoš Válka. Postavil ji architekt Martin Rajniš známý svými stavbami akcentujícími souznění s přírodou. Bude součástí centra a sloužit by měla především literatuře. Budou se v ní konat debaty a autorská čtení, návštěvníci ale budou moci do vzducholodě chodit i sami se svojí knížkou.

Válka s architektem Rajnišem spolupracuje delší dobu. Před dvěma lety měl tvůrce, k jehož nejznámějším stavbám patří nová Poštovna na Sněžce, v centru retrospektivní výstavu. Konala se u příležitosti udělení ceny Global Award for Sustainable Architecture 2014, kterou Rajniš dostal. Cena od roku 2006 vyzdvihuje projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé společenské udržitelnosti, ekologie, sociálních vazeb a architektury jako nástroje pro rozvoj společnosti.

Na střeše DOXu tehdy prezentoval model jedné z rozhleden, jímž se, za použití výhradně dřeva, věnuje často. Vzducholoď je také dřevěná, ale proti dešti bude opatřena pláštěm z transparentní fólie.

Rajniš vystudoval ČVUT a AVU. V 70. letech pracoval v ateliéru SIAL vedeném Karlem Hubáčkem. Po revoluci vedl se Stanislavem Fialou, Jaroslavem Zimou a Tomášem Prouzou D. A. Studio, jejichž nejrozsáhlejším dílem je stavba nového obchodního centra v Praze na Smíchově. Od roku 2002 je jeho tvorba odlišná. Věnuje se menším stavbám z přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kámen a sklo. Snaží se najít takové cesty, které by s minimem prostředků a s pokorou k už existujícím stavbám i krajině sloužily co nejširší skupině uživatelů a vrátily architektuře její klíčové postavení v civilizaci.

Rajniš někdy opouští koleje zavedených postupů architektonické tvorby i stavebních zvyklostí. Vznikla tak díla, která jsou více artefakty než stavbami. Rajniš neváhal jít za hranice stavebního zákona, legálních postupů a hájí svobodu nezávislé tvorby. Do sporů s úředníky se dostal kvůli některým svým dílům, jež jsou vyskládanými věžemi ze schnoucího dřeva, nemají základy, a tudíž podle něj nepotřebují žádná úřední povolení. Protože ale někteří klienti, pro které takto Rajniš staví, chtějí být s úředníky zadobře, pro své zamýšlené stavby si už povolení vyřizují.

Doplněno Stavbaweb:
Fotografie z výstavby vzducholodi najdete na stránkách ateliéru Huť architektury ZDE.


 
 
 
 
50.1067812
14.4470411
Dřevěná vzducholoď na střeše centra DOX se otevře v listopadu

Dřevěná vzducholoď na střeše centra DOX se otevře v listopadu
DOX, Poupětova 1
170 00 Praha 7

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz