Dietmar Feichtinger Architectes: Hráz a lávka pro pěší Mont Saint Michel

Ústí říčky Couesnon v zálivu Mont-Saint-Michel působí svou rozlehlostí a krásou světla a barev přírodních prvků. Středověké městečko Mont-Saint-Michel stojí na skále uprostřed zálivu. Vrchol jeho siluety tvoří opatství, které je významnou kulturní památkou a jedním z nejnavštěvovanějších míst ve Francii. Klášter a celý záliv jsou od roku 1979 na seznamu kulturních památek UNESCO. Výstavba silnice (1879) umožnila spojení ostrova s pevninou, ale nový splav zabránil volnému pohybu moře, protože přerušil spojení vod říčky Couesnon se zátokou. Ostrov pomalu mizel. Nové molo dlouhé 760 metrů nahrazuje masivní vozovku a obnovuje izolovanost Mont-Saint-Michel.

Management projektu: Syndicat Mixte Baie du Mont Saint-Michel
Program: stavba hráze, lávky pro pěší a náspu Mont-Saint-Michel
Architekt: Dietmar Feichtinger Architectes
Konzultanti: Schlaich Bergermann und Partner, Stuttgart
Délka hráze: 1085 m
Délka lávky: 756 m
Celková šířka: 12,5 – 16,5 m
Šířka chodníku: 6,5 – 8,5 m
Objem zemních prací hráze: 45 000 m³
Soutěž: 2001 “ vítěz 2002
Začátek projektu: 2003
Začátek stavby: 2011
Dokončení stavby: 2014
Foto: Michael Zimermann (1), Barbara Feichtinger-Felber (1) a Mathias Neveling (7)

Subtilní intervence
Při měnící se výšce mořské hladiny, která za přílivu stoupá až o 14 metrů, dochází opakovaně k úkazu, při němž jsou odhalovány přírodní síly a kdy se pohledu nabízí různě vypadající krajina: střídavě obrovské písečné pláže nebo zcela zatopená zátoka s horou proměněnou v ostrov jako jediným orientačním bodem. V zásadě dochází ke dvěma přílivům denně, které trvají o něco víc než 12 hodin. Dvakrát ročně pak vrchol přílivu promění Mont-Saint-Michel v ostrov díky jeho molu. Lidský zásah do tohoto kontextu musí být jen velmi jemný. Proto si tento projekt dal příkaz nenarušit atmosféru a zázrak místa, způsobený jeho tajemným bytím, a rezignovat na vytyčování bodů nebo měřítka. Záměrem projektu je zaručit kontinuitu krajiny tak daleko, kam až oko vidí. Návštěvníci musí zažít, že jsou součástí rozsáhlého prostředí.
Návrh vpojuje molo do krajiny tak hladce, jak to jen lze, ve snaze dosáhnout co největší transparentnost. Proudění vody je jedním z hlavních problémů; umožňuje zachovat izolovanost hory a urychluje odbahňování říčního ústí. Rytmus daný 134 pilíři hraje klíčovou roli při přeměně místa opět místo na ostrov. Z pevniny k hoře probíhá základní geometrie konstrukce kontinuálně a plynule. Mírně se stáčí k východu a pak se otočí zpět a otevře se široký výhled na zátoku a na skalisko Tombelaine. Molo má sice minimalistický výraz, je však ambiciózní co se týče návrhu a výkonu.



Koncept: „Chození po vodě“
Hráz se stává součástí zátoky díky klikaté geometrii, která objímá záliv a doprovází chodce. Sleduje linie dané vodou a nabízí rozličné pohledy na Mont-Saint-Michel. Dokonale vodorovná mostovka splývá s obzorem.
Serpentina na 134 pilířích vede přes krajinu přílivu až k hoře. Inspirací byla farma na pěstování mušlí se tyčkami vystupujícími z moře. Spodní konstrukce se choulí k vodě, téměř se jí dotýká.
Diskrétní povaha mola má svůj původ v uvědomělém vztahu k místu. Po pravdě, upevnění pilířů každých 12 m v krajině přílivu bylo velmi komplikovanou operací; jen tak se však mohlo dosáhnout tak ploché stavební výšky. Díky těsné adjustaci pilířů vypadá přechod jako pomalé přibližování se po vodě. Nová hráz nabízí návštěvníkům bezpečnou pěší cestu i hlavní silnici pro kyvadlovou dopravu.