Důl Hlubina
Vítkovická ul., 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava
(14. 1. 2016) VÍTKOVICE REALITY DEVELOPMENTS s.r.o.
Důl Hlubina
Výroba železa ve Vítkovických železárnách představovala v
Evropě ojedinělou návaznost uhelného dolu, koksovny a vysokých pecí. Historie
výroby železa a těžby uhlí se datuje od roku 1828 založením Rudolfovy huti. Po
170 letech výroby byly všechny technologické provozy v roce 1998 zastaveny.
Areál byl v roce 2002 prohlášen za Národní kulturní památku. Komplex objektů a
technologického zařízení jak v oblasti vysokých pecí, tak v oblasti dolu
Hlubina prošel za posledních pět let rozsáhlou konverzí. Technologické objekty
mají nyní novou vzdělávací (oblast Vysokých pecí) a kulturní náplň (důl
Hlubina). Celý areál se stal součástí centrální části města, ostravské
Masarykovo náměstí je od Hlubiny vzdálené zhruba dva kilometry.
V rámci první etapy projektu Zpřístupnění a nové využití NKP
Hlubina bylo předmětem realizace sedm stavebních objektů a osm inženýrských
objektů :
- Průběžná jídelna; nyní MUSIC STUDIOS s hudebními zkušebnami a nahrávacím
studiem
- Trafostanice; nyní ART STUDIOS s ateliery pro výtvarníky, malíře, sochaře,
vizuální umělce…
- Původní sklad MTZ; nyní CINEPORT s dvojicí kinosálů a zázemím pro štáby a
týmy filmařů
- Staré koupelny; nyní BRICK HOUSE s prostory pro hudební klub, divadelní sál,
taneční sál, audiovizuální představení, prezentace a kurzy
- Kompresorovna; nyní COMRESS HALL s prostory pro uměleckou kavárnu s
dramaturgií pro workshopy, cestopisy, školení a s prostory pro výstavy
- Těžní budova a Průběžný most sloužící pro prohlídkové trasy
- Inženýrské objekty: horkovod, dešťová
a splašková kanalizace, areálový vodovod, elektro- silnoproud i slaboproud,
veřejné osvětlení a zpevněné plochy.
Projekt upravil exteriéry budov, rekonstruovaly se také
jejich interiéry pro nová využití se zachováním hodnotných prvků. Cílem autorů
byla proměna areálu v kulturní centrum s netradiční atmosférou, které se stane
součástí městské a regionální kulturní infrastruktury a spolu s areálem NKP
Vysokých pecí posílí centrální část města.
Celý areál byl navržen jako bezbariérový, objekty jsou vybaveny výtahy a
plošinami. U konverzí problematické energetické hledisko autoři řešili u
svislých obvodových plášťů převážně pomocí vnitřního zateplovacího systému
Multiport, u střešních plášťů tepelnými izolacemi nad zachovanými střešními
plášti (dřevěné konstrukce, eventuelně betonové v kombinaci s ocelí). Výplně
okenních otvorů byly navrženy tak, aby odpovídaly charakteru objektů a zároveň
splňovaly současné tepelně technické parametry. Výběr materiálů byl podřízen
industriálnímu charakteru staveb. Veškeré rozvody technického vybavení byly
navrženy jako povrchové s důrazem na dobré řemeslné provedení.
MUSIC STUDIOS
V původní jídelně s lineárním chodbovým řazením jsou na obou podlažích
odhlučněné hudební zkušebny. Prostory pro hudební produkci byly navrženy z
betonových neomítaných tvárnic, vnitřní dělicí konstrukce jsou sendvičové s
vloženou akustickou izolací. Podlahy a stěny sociálního zařízení jsou ze
systémové probarvené epoxidové stěrky. Dveře mají příslušné akustické parametry
s plechovým lakovaným povrchem a plechovými obložkovými zárubněmi. S ohledem na
hluk jsou zkušebny a nahrávací studio nuceně větrány.
ART STUDIOS
Ve třech na sebe navazujících trafostanicích jsou nyní ateliéry, které mají
charakter opakujících se jednotek s nejnutnějším zázemím. V 1. NP mají kontakt s exteriérem, je zde
možnost expanze tvorby i do veřejného nebo poloveřejného prostoru. Ateliéry v 2.
NP naopak poskytují velkorysé světlé výšky.
Objekt stojí naproti původním koupelnám a dotváří tak charakter historické
důlní zástavby. Zároveň respektuje tři časově různé stavební charaktery trafostanic.
Dispozičně se jedná o jednoduchou chodbovou dispozici se dvěma novými ocelovými
schodišti. Jedno z nich je kruhové a spojuje pouze přízemí a částečné 1.
PP. Prostory chodeb a atelierů odděluje zdivo z betonových neomítaných tvárnic.
Původní trámové stropy byly povrchově upraveny cementovými stěrkami, podlahy a stěny
sociálních zařízení jsou ze systémové probarvené epoxidové stěrky. Fasáda z
režného zdiva je vyčištěna a doplněna štukovými omítkami, dřevěná okna byla
vyrobena jako repliky původních.
CINEPORT
V původním skladu MTZ jsou nyní prostory pro film s nezbytným zázemím.
Stávající objekt má tři nadzemní a v celé své půdorysné ploše jedno podzemní
podlaží, které slouží pro technické zázemí a částečně jako sklad. V 1. NP jsou
hlavní vstupní prostory s foyer dvou navazujících kinosálů. V 2. NP se
nacházejí kanceláře, které mohou sloužit i jako střižny. Zasahuje sem i část
projekčních sálů, které byly navrženy přes dvě podlaží a je tu přístup do
promítací kabiny. V 3. NP je hala, která se může využít pro administrativu ale
také jako maskérna nebo ateliér.
Nové vnitřní dělící stěny byly vyzděny převážně z betonových pohledových
tvárnic. Pohledově jsou zachovány všechny nýtované konstrukce sloupů a průvlaků.
Stávající teracové schodiště bylo zachováno, v rámci rekonstrukce se jednotlivé
stupně opravily, zábradlí bylo repasováno. Výplně okenních otvorů jsou z
profilů Janisol Arte, které nejlépe vystihují původní průmyslový charakter
objektu a zároveň splňují tepelně technické parametry.
Akustika kinosálů byla řešena pomocí obkladových kazet z tahokovu, kazety jsou
vyplněny minerální plstí. Plátno menšího kinosálu je zavěšeno na ponechaném
původním jeřábu. Fasáda z režného zdiva je vyčištěna a doplněna.
BRICK HOUSE
Ze starých koupelen vznikl multifunkční objekt pro společenské, kulturní a
vzdělávací aktivity. Stavba má dvě křídla, propojená spojovacím krčkem. Velkoprostorové
haly obou křídel v 1. NP (původní koupelny) a velkoprostorová hala v 3. NP (původní
lampárna) zůstaly prostorově zachovány. V prvním nadzemním podlaží je v jedné
hale hudební klub, v druhé společenský prostor s občerstvením. Ve
spojovacím krčku jsou vestavěny WC. Nově bylo vybudováno druhé „luxferové
schodiště“ s výtahem, které přebralo funkci hlavního schodiště. Oba dva
prostory by měly sloužit jako centrum, kde se budou konat kurzy, semináře, prezentace,
vernisáže a workshopy. Východní hala bude využívána jako hudební klub. V horním
sále původní lampárny je výukový sál s využitím pro divadlo, tanec nebo koncerty.
V druhé vrchní polovině ateliéry a seminární místnosti a zázemí výukového sálu.
Částečný suterén západní haly slouží jako technické a personální zázemí.
Stěny společenského prostoru v 1. NP byly opatřeny zatíranými omítkami, stěny
hudebního klubu jsou zachovány v opravené cihelné podobě včetně částečně
zachovaných keramických obkladů. Podélné stěny vrchního výukového sálu jsou
rovněž částečně opraveny a ponechány v cihelné podobě. Pohledově byly zachovány
všechny nýtované konstrukce sloupů a průvlaků. Původní teracové schodiště se
opravilo, podesty a mezipodesty byly doplněny dobovou dlažbou. Výplně okenních
otvorů jsou stávající. Povrchy podlah a stěny sociálních zařízení jsou ze
systémové probarvené epoxidové stěrky, u obou sálů v 1. NP z transparentní
epoxidové stěrky. Horní sál má podlahu z průmyslové mozaiky - kantovky. Režné
zdivo fasády včetně soklů a říms bylo opraveno, doplněno a ošetřeno hydrofobním
nátěrem. Původní omítaná pole byla opatřena
jednovrstvou probarvenou omítkou.
COMPRESS HALL
V kompresorovně vznikly prostory pro uměleckou kavárnu s dramaturgií pro workshopy,
cestopisy, školení a výstavy. Objekt tvoří trojice na sebe navazujících hal,
které byly postaveny ve čtyřech časových obdobích. Nejstarší je původní
kompresorovna, na níž navazovala dvoupodlažní hala se sedlovou střechou. První
polovina haly byla historicky blízká původní kompresorovně, druhá byla
postavena později. Poté k ní byla ještě přistavěna dvoupodlažní část s
rovnou střechou. Ta se v rámci rekonstrukce snížila na jedno podlaží s terasou.
První podlaží tvořily vždy základy pro kompresory, druhé podlaží s kompresory
mělo halový charakter. Dva kompresory s příslušenstvím zde zůstaly
zachovány – byly vyčištěny a konzervovány olejem (parní kompresor jako kulturní
památka, elektrický kompresor jako národní kulturní památka). V navazující hale
byly základy kompresorů odstraněny, v poslední dostavbě byl základ kompresorů
ponechán.
Stěny původní kompresorovny byly zachovány v opravené cihelné podobě. Ostatní
stěny jsou opatřeny vnitřním zateplením Multipor a štukovými omítkami. Dřevěné
podhledy včetně světlíků byly opraveny, pohledově zůstaly zachovány ocelové
konstrukce sloupů a průvlaků i nově doplňované ocelové konstrukce. Výplně
okenních otvorů v původní kompresorovně jsou stávající, ostatní okna mají
hliníkové profily, jež splňují současné tepelně technické požadavky. Povrchy
podlah v původní kompresorovně jsou zachované původní, doplněné o dobovou
dlažbu nalezenou v suterénech při rekonstrukci objektu. V ostatních prostorách
jsou průmyslové betonové podlahy.
Na staré kompresorovně je původní štuková fasáda, na dostavbách byla opravena
břizolitová fasáda.
TĚŽNÍ BUDOVA a PRŮBĚŽNÝ MOST
Oba objekty byly nevyužívané, záměrem bylo zpřístupnit je veřejnosti v rámci
prohlídkových tras. Součástí řešení těžní budovy byly opravy schodišť, horní
plošiny a také výměny plechů a nátěry u spojovacího mostu k těžní věži. U
průběžného mostu se jednalo o zkrácení části, která byla v havarijním stavu,
poškozovala svým řešením fasádu přilehlých starých koupelen, Původní průběžný
most byl opraven a zpřístupněn veřejnosti.
Autorská zpráva
Zpřístupnění a nové
využití NKP Hlubina v Ostravě Vítkovicích získaly titul Stavba roku 2015.
Soubor objektů spojil charakteristický industriální charakter s novou
kulturně vzdělávací funkcí.
ZPŘÍSTUPNĚNÍ A NOVÉ VYUŽITÍ NKP HLUBINA – ETAPA I
Místo: Moravská Ostrava
Investor a vlastník stavby: Dolní oblast VÍTKOVICE, zájmové sdružení
právnických osob
Projektant: VÍTKOVICE REALITY DEVELOPMENTS s.r.o. - Ing. Milan Šraml, hlavní
inženýr projektu; spolupráce Ing. arch. Jan Malík, Ing. arch. Daniel Hladký,
Ing. Marcela Grygarová, Bc. Jindřich Petroš, ALT ARCHITEKTI, Spektra Praha
spol. s r.o.
Statika: V&V stavební a statická
kancelář, Ing. Vladimír Vašíček, Ing. Martin Kaleta
PBŘ stavby: Ing. Evžen Hofmann
Zařízení po odvod kouře a tepla: K.B.K. fire, s.r.o., Ing. Martin Bebčák, Ph.D.
Vytápění, chlazení: TERMIA K+S v.o.s., Radim Šelong
Vzduchotechnika: Středisko speciálních činností spol. s r.o., Ing. Lubomír
Bajgar, Ing. Miloš Polášek
MaR: Středisko speciálních činností spol. s r.o., Ing. Libuše Pacutová
Zdravotechnika: Středisko speciálních
činností spol. s r.o., Ing. Petr Kudlík
Elektro-silnoproud: Ing. Pavel Česlík, projekční kancelář
Elektro- slaboproud: VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., Ing. Eva Lobpreisová
Akustika: DISK Multimedia, s.r.o., Ing. Dušan Jargaš
Zpevněné plochy: VS Projekt, s.r.o., Ing. Miroslav Skupník
Elektronický monitorovací systém výskytu plynů: Zdeněk Koblovský, Ing. Petr
Halfar
Zhotovitel: STAMONT-POZEMNÍ STAVITELSTVÍ s.r.o., Ing. Milan Matoušek, hlavní
stavbyvedoucí
Obestavěný prostor: 43 000 m3
Zastavěná plocha:3 450 m2
Investiční náklady: 180 mil. Kč
Projekční příprava: 2011-2013
Realizace stavby: 05/2013-04/2015
Předání do užívání: 05/2015
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2015
Důl Hlubina
Vítkovická ul.
702 00 Ostrava-Moravská Ostrava
Komentáře ke článku
15. 1. 2016 08:58:24. Re: Důl Hlubina. Sedlecký Jaroslav
15. 1. 2016 13:05:12. Re: Re: Důl Hlubina. Ondřej Mika
20. 1. 2016 08:03:46. Re: Důl Hlubina. Karel Malík
Upozorňuji na chybné vyznačení místa kde se nachází Důl Hlubina, na přiloženém výřezu z mapy města. |
Díky za upozornění, umístění v mapě jsme opravili. Redakce |
DObrý den, jakožto zástupce investora upozorňuji, že zde chybí zmínka o autorství fotografií (tzn. copyright jestli vám to něco říká). Prosím tedy o doplnění, že autorem je Jiří Zerzoň. říká se tomu rešerše... |
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

30. 9. 2023 10:41:31
Re: Rekonstrukce řadového domu v Praze
Jak dlouho to celé trvalo?
30. 9. 2023 10:18:04
Re: Rekonstrukce chaty
Klobouk dolů před tím, kdo opečovává zahradu. Obzvlášť pokud je chata opravdu užívána jen rekreačně.
30. 9. 2023 09:49:44
Re: Byt v Praze na Vinohradech
Tak nevím, ale ta vstupní hala vypadá ve skutečnosti spíš ponuře než noblesně. Na vizualizacích je mnohem světlejší.
30. 9. 2023 08:32:29
Re: Re: Rodinný dům Černá Pole.
Děkuji. Pěkně a znale napsáno.
27. 9. 2023 17:14:05
Re: Re: Nová galerie v Pardubicích.
Že by to byla skládací budova? Že by měnila svoji výšku podle výšky návštěvníků? Dělám si legraci, samozřejmě. Ale docela vám rozumím...zavětrovací kříže obvykle nepřenáší svislé zatížení. Dělají to sloupy či stěny. Ale co když má pan profesor Šépka šikovného statika, který obě funkce dokázal spojit? Navrhl desku, kterou vylehčil trojúhelníkovými otvory...
26. 9. 2023 18:14:50
Re: Nová galerie v Pardubicích
Vypada to velmi zajimave. Ale jak prosim staticky funguji ty Xka? Me to tak na prvni pohled uplne boli do oci...
25. 9. 2023 15:50:46
Re: Rodinný dům v Jesenici
https://www.blachotrapez.cz/cs/produkty/plechova-strestni-krytina
25. 9. 2023 15:50:31
Re: Rodinný dům v Jesenici
a href="https://www.blachotrapez.cz/cs/produkty/plechova-strestni-krytina"Plechová střecha/a - spojení elegance a trvanlivosti. Moderní vzhled a dlouhá životnost. Ideální volba pro váš domov!"
25. 9. 2023 14:25:59
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
stále bez podpisu... holt hulvát.....A by se Vám s tou relevancí nějak nepřitížilo
22. 9. 2023 08:34:59
Re: Mykokompozit je materiál budoucnosti
Při porovnávání s polystyrénem, jako tepelnou izolací, mně v článku chybí údaj porovnání tepelného odporu a odhad cenového porovnání.
21. 9. 2023 14:50:45
Re: Mykokompozit je materiál budoucnosti
Zdroje by se jistě našly, ale co celkový objem produkce? Těžba, převoz, uložení před formováním, umístění celé produkce, kde budou formy? A živostnost je omezená nebo ne? To by chtělo vidět a hlavně zkoušet, zda množství této produkce bude pro velký odbět zajímavé. Zateplní přece nebudeme obnovovat za 20 let? To by mohlo vydržet déle.
19. 9. 2023 09:52:16
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
V cem je presne podle vas mimo? Srovnavat dva druhy verejneho prostoru je podle me zcela relevantni. Kasarensky vnitroblok totiz ted jako verejny prostor funguje (narozdil od Vaseho "navrhu"). Ta poznamka od Jitky je tedy na miste. Spis se ukazuje, ze Vy, pane Parmo, absolutne neumite ten svuj projekt vyargumentovat. Misto toho se tu navazite do ostatnich, ze se nepodepisuji a ze jsou proste "mimo". Je videt, ze jste z te stare skoly, ktera relevantni dotazy bere jako osobni utok.
18. 9. 2023 16:43:54
Re: Byt v Praze na Vinohradech
Dispozičně dost dobrý, ale interiérově dost chudé
18. 9. 2023 15:35:36
Re: Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
Doopravdy jste MIMO. srovnávat využití nezastavěného dvora o rozměrech 100 x 70 m s CENTRÁL PARKEM je ............ Natož Central park je prostor , který byl urbanisticky při svém zárodku New Yorku, určen k zelené oáze města. Kdežto prašný, částečně vydlážděný prostor apelplatzu je .............
17. 9. 2023 18:19:21
Re: Re: Štvanická lávka.
...i kdybych neviděl jméno, je znát, že tento příspěvek píše dáma. Všichni zde uvádíme osobní názor, nic proti tomu. Když ta věc ale zasáhne širokou věřejnost a je v takto exponovaném místě, více oosbních názorů vyjadřuje veřejný názor. Koilik jich musí být? Nic osobního Adélo. Elegance? A to jsem až teď uviděl ty detaily zábradlí a la JP, které to nezachrání vůbec. Naopak tvoří to divný paskvil a nepochopení použití.
17. 9. 2023 18:09:06
Re: Re: Re: Re: Štvanická lávka.
...pardon za překlep: ...zvyknete.
17. 9. 2023 18:06:59
Re: Re: Re: Štvanická lávka.
pan kolega mě předběhl s odpovědí, viz dole. btw 'neviditelnost' neznamená přímo toto slovo, ale má mnoho dalších podob. Mimo jiné vizuální zakomponování do EXISTUJÍCÍHO prostředí, ne naopak - jeho znásilňování až do té míry, že si na to zvaknete.
16. 9. 2023 21:50:05
Re: Re: Štvanická lávka.
Asi nemáte velké nároky na estetiku, ale nic si z toho nedělejte, takových lidí je většina, a v Praze se staví plno podivných staveb, bez jakékoliv elegance, a ještě pražské architektonické ateliéry ze samého dna, vytvářejí své projekty i pro celou republiku. V takovém státě pak nemusí pomoci ani zahraniční soutěže, protože architekti v zaraničí si řeknou, jaká je tady úroveň.
16. 9. 2023 21:46:17
Re: Re: Re: Štvanická lávka.
Všechno jde, ale musí být větší talent, lepší vzdělání a více přemýšlení.
16. 9. 2023 21:44:44
Re: Re: Štvanická lávka.
Komu není shůry dáno, v apatice nekoupí. A to platí pro i v architektuře.