Dům na Náměstí Republiky

Dům na Náměstí Republiky

 
 
 
 

Dům na Náměstí Republiky

DAVID KUBÍK, diplomní projekt 2005

NÁVRH KLÍČOVÉHO DOMU PRO DEFINOVÁNÍ PROSTOROVÉHO URČENÍ NÁMĚSTÍ REPUBLIKY

Emil Přikryl

NÁMĚSTÍ REPUBLIKY, JEHO PLÁN A KÁMEN, zasluhuje úvod delší:
Konstatování 2006
PLÁN celku měl předcházet bez rozmyslu provedené stavbě Hypobanky. Stejný PLÁN měl — a logicky by zabránil — předcházet vzniku nesmyslné ulice V celnici. (Jen malý dům mezi Templovou a Rybnou brání, aby její nebezpečná přímka zasáhla závěr chrámu Týnského). Stejný PLÁN měl rozhodnout o způsobu zacházení s pozemkem kasáren a zabránil by molochu za jejich fasádou vznikajícím i ničení právě nalezené archeologické zprávy o slávě Prahy. Jeden plán: PLÁN NÁMĚSTÍ REPUBLIKY. Nikdy nebyl zpracován. Staví se bez! (Soutěž na zadláždění náměstí, jako nesmyslný způsob jeho vymezení, ovšem vypsána byla.)
Východisko zadání: diplomy AVU 1994
Plán Náměstí Republiky jsme tehdy brali jako úkol zděděný a povinný. Proti nectnosti nevnímat význam slov (náměstí) a zapomínat na závazky z toho plynoucí (Republiky, i pomník TGM). S přesvědčením, že PLÁN je prostředek k organizaci toho prázdna, že PLÁN situace musí předcházet soutěži na Hypobanku, která se připravovala. Proto i symposium na toto téma, v tom roce, na AVU. Zbytečně. Práce dokončená na AVU v roce 1994 dvěmi regulacemi Náměstí Republiky: diplomními projekty Sylvy Matějkové a Mojmíra Pukla. (viz Architekt 16,17/1994, str.1, 10, 11).
Katalyzátorem řešení pak plán Jana Novotného pro umístění českého divadla a regulaci kasáren na tehdejším náměstí Josefském z roku 1851. Těžko uchopitelný prostorový konglomerát Náměstí Republiky se náhle, umístěním objemu divadla z návrhu Novotného, srovná a uspořádá do formace tří jasně čitelných městotvorných útvarů. Ta, tedy toto trojprostoří, pak pomáhá podpořit prostorovou koncentraci a určenost nejenom sebe samé, ale i celého obvodu Starého Města v rytmu uzlových míst a symetrii tušené vzhledem k náměstí Václavskému. (Např. podobnost Špalíčku u ulice 28. října a špalku nového, např. zjevená rovnováha náměstí Jungmannova na straně Národní třídy — rameni obvodu kratším — s formací tří nově vzniklých na straně Příkopů — rameni obvodu delším).
Srovnejte dnešní stav (2006) s regulacemi Matějkové a Pukla (1994). Znovuobjevili Novotného kámen úhelný a vygenerovali práce mistrovské. Kreslili Ideální plán. Srovnávejte.
Potřeba klíčového domu prostorové definice, přes nepříznivý vývoj situace, zůstavá.
Jeho návrh byl úkolem. Zadání představovaných projektů vycházelo z regulace návrhu Puklova. Je více v intenci Novotného solitéru. ÚHELNÉHO KAMENE. Jeho konkrétní formy jsme hledali. Má schopnost ustředit i situaci dnešní. A katalyzovat důležitější události, nežli je sám. Ať jako „pražský palác“ či nová AVU (zadání viz obr 6) či aréna, divadlo vzoru 1851. Mimochodem „žehlička“ či ryba Mojmíra Pukla skvěle náměstí hmotově dirigující v jeho regulačním plánu by jistě zasloužila času k stejnému propracování.


DAVID KUBÍK, diplomní projekt 2005
Škola architektury Prof. Emila Přikryla, AVU, Praha
Oponent Martin Rajniš


Návrh se plně opírá o regulaci z devatenáctého století. Líbí se mi na ní odvaha řešení, které i dnes funguje, jako by zde dům kdysi stál. Hmota regulace byla prověřena předešlými diplomními pracemi školy architektury Emila Přiryla s jednoznačnými výsledky. Nový dům by měl změnit orientaci náměstí, proporci ulic. Periferie se začne stávat městem. Postrádám nároží a fasádu domů na začátku ulice Na Poříčí. Kostel sevřený mezi domy neztratí na intenzitě, naopak. Plácek před Starou celnicí, to je náměstí Republiky? Další skvělá stavební parcela. Hledal jsem osy, zrcadlení, pravidla jak definovat novou hmotu. Chybějí zde nároží, vysoké městské domy s živým parterem. Navrhl jsem obyčejný dům: patra, sloupy, schody, technická fasáda, šedý, nevýrazný; i kdyby se dílo nepovedlo, je jeden z tisíce ve městě, kulisa. Ulice je to, co dělá město městem.
Vyhledání programu pro dům. Škola na náměstí Republiky, nápad Emila Přikryla. Program dobře sloužící městu je možné v reálu vidět na mnoha místech v centru Prahy. Myslím si, že není důvod, proč v tomto trendu nepokračovat. Dnešní tendence stavět za humny ničí krajinu a město přichází o množství lidí; energie, která pak v centru schází. Ano, je to levnější, rychlejší, bez památkářů a úplatků.
Nechtěl jsem příliš definovat dispozici domu. Chápu program školy v docházkové vzdálenosti od hlavní budovy Akademie na Letné jako odevřený variabilní prostor. Mohl by zde vzniknout „atelier depo“ po vzoru vídeňské Akademie, která odevřela malírnu kulis od Gottfrieda Sempera pro potřeby školy.
Konstrukce, základní vertikální komunikace, sanita, nic víc. Půdorysná stopa regulace je relativně úzká v poměru k výšce, která by měla odpovídat centru Prahy. Rozhodl jsem se pro model prostorných ateliérů naskládaných na sebe, jaké důvěrně znám z hlavní budovy AVU. Tyto ateliéry skýtají velkou volnost, dostatek prostoru potřebného pro práci, soukromí a zároveň otevřenost vůči světlu díky výšce stropu a velké ploše prosklení. Denní světlo přichází ze severu, takže je stálým zdrojem, a ateliéry se v létě nepřehřívají.
Nakupením na sebe vznikly věže, světlo se odráží od stěny na jih do ateliéru, orientovaného na sever. Uvědomuji si, že dělení domu na věže přináší více fasádních ploch a odražené světlo může být nestálé při oblačnosti. Vyvažuje to však soukromí v ateliérech a dramatická atmosféra vznikající pohybem světla. V noci se role prohodí, dům září, světlo se dere opačným směrem. Silueta hřebene mi dává možnost překročit výšky okolních říms, být vysoký do náměstí. Rytmus věží odlehčí nově vzniklým ulicím a pouští do nich dramatické klíny světla. Parter, oproti soukromí jednotlivých boxů nahoře, by měl být otevřenou komunikační halou, krytou ulicí, do které zasahují jen jádra výtahů a schodišť školy. Každý si snadno představí, jak by tato městská laboratoř mohla fungovat. Prostor snadno přehlédnutelný, otevřený do všech stran by měl sám o sobě přitahovat pozornost lidí. Světlo by se sem mělo drát ze stran a štěrbinami mezi břichy ateliérů. Je těžké určit, jak bude umění vypadat za pár let nebo komu bude dům patřit. Vycházím tedy z fungujícího modelu prázdna.


Publikováno ve stavbě č. 2/2006

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.