Dům se skleníkem

Dům se skleníkem

Chlum u Hořic v Podkrkonoší

(14. 11. 2019) RichardDavid architekti


   
 
 
 
 

Dům se skleníkem

První koncept stavby vznikal na třetině současného pozemku, během navrhování se však investorovi podařilo koupit sousední sad a celková plocha pozemku se ztrojnásobila. Dům je nyní umístěn uprostřed parcely tak, aby výhled ze všech místností směřoval do sadu. Součástí zadání byl také návrh skleníku na kaktusy se zhruba stejnou plošnou výměrou jako dům. Skleník jsme nakonec umístili na střeše z několika důvodů: nezkazit si výhled z domu, ušetřit na základech pro skleník, využití zbytkového tepla z interiérů, dostat se do skleníku suchou nohou.
Dispozice není úplně typická – chybí předsíň nebo hala, které běžně slouží jako distribuční místnost do dalších částí domu. Místo toho mají všechny místnosti včetně koupelny přímý vstup na terasu posuvnými dveřmi,jež během jara až podzimu slouží jako hlavní filtr mezi exteriérem a interiérem. Z terasy je také samostatný vstup do skleníku po jednoramenném ocelovém schodišti. Terasu kryje přesah střechy skleníku.
Vstupní hala obytné části je vizuálně I funkčně plynule propojena s hlavním obytným prostorem, v případě potřeby může být oddělena těžkým závěsem. Součástí obytného prostoru je také kuchyňský ostrov. V jižní části domu je umístěno technické zázemí domu a pracovna, v severní části ložnice, šatna a hlavní koupelna. Celý vnitřní obytný prostor domu je maximálně otevřený do sadu prostřednictvím velkoformátových posuvných oken, které jsou orientovány převážně na východ a západ.

Dům se skládá ze dvou základních konstrukčních částí, obytného 1. NP a skleníku v 2. NP. Obě patra jsou konstrukčně i funkčně oddělena. Nosným prvkem obytné části jsou zděné stěny doplněné ocelovými sloupy svázané betonovým pohledovým věncem. Strop je dřevěný z KVH profilů. Obecně se snažíme, pokud je to možné, nechávat konstrukce pohledové. Konstrukce skleníku je z co nejsubtilnějších ocelových profilů. Montovaná byla na místě.
Dům je zděný s provětrávanou fasádou, vnitřní pohledová nosná akumulační stěna je obložena pískovcem. Fasáda je z vertikálně kladených modřínových prken. Modřín byl ponechán ve své přírodní podobě. Okna jsou hliníková s izolačním trojsklem, rámy jsou v barvě přírodního hliníku.
Konstrukce skleníku byla natřena bílou barvou. Jako krytina je použit dutinkový čtyřkomorový transparentní polykarbonát, který není v délce dělený. Délka jednotlivých desek je 8,5 m. Podlaha ve spodní části je epoxidová stěrka, ve skleníku je pouze epoxidový nátěr.

Autorská zpráva

 

Autoři: David Kazický; interiér Jana Medková, Hana Medková
Dodavatel: AVASTA s.r.o.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 1. 2020 11:37:05

Re: Re: Praha bude chránit panorama města, střech a podpoří stav...

Praha patří mezi nejkrásnější města světa díky jedinečnému urbanismu - celkovému uspořádání historického jádra i fantastické architektuře - málo kde najdeme tak bohatou směs stylů od románského po slohy 19.století. Za Karla IV. to byla jedna z největších metropolí Evropy a v době baroka již tehdy uznávaná svou jedinečnou krásou. Proč bychom jako Češi neměli být hrdí na tak úžasnou hodnotu? Praha zůstala jedinečná jen proto, že jsme v minulosti neměli dost peněz ji přestavět a tedy zničit, jak se to stalo v jiných evropských metropolích. Teď víceméně bez naší zásluhy vlastníme velkou devízu. Tohle vše ale neznamená, že v Praze musí být šmelina a kriminalita, To s tím nijak nesouvisí, spíše bych řekl, že zatímco krásná Praha možná ani není tak přímo vizitka českých schopností, to, co se děje dnes, česká vizitka je. Také se v Praze můžou stavět mrakodrapy, jen ne do historického panoramatu, to přece není nic hrozného. Proč bychom neměli jedinečnou starou Prahu a vedle rostly moderní čtvrtě. Jen to dělejme rozumně, ne tak, jako v mnoha zničených městech a vesnicích za komunistů, ale bohužel i za dnešní doby. Management je první vlaštovkou rozumného přístupu k rozvoji Prahy a pokud bude trend pokračovat, můžeme se dočkat i dalších rozumných opatření, jako vytěsnění šmeliny a grázlovství. Ale to je běh na dlouhou trať a nezapomínejme, že všechno, co se v Praze děje, je víceméně výsledek českých poměrů. Tak se snažme, abychom nemusely pořád jen koukat na ty Němce, Francouze nebo Švýcary.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o.