Dům se skleníkem

Dům se skleníkem

Chlum u Hořic v Podkrkonoší

(14. 11. 2019) RichardDavid architekti


   
 
 
 
 

Dům se skleníkem

První koncept stavby vznikal na třetině současného pozemku, během navrhování se však investorovi podařilo koupit sousední sad a celková plocha pozemku se ztrojnásobila. Dům je nyní umístěn uprostřed parcely tak, aby výhled ze všech místností směřoval do sadu. Součástí zadání byl také návrh skleníku na kaktusy se zhruba stejnou plošnou výměrou jako dům. Skleník jsme nakonec umístili na střeše z několika důvodů: nezkazit si výhled z domu, ušetřit na základech pro skleník, využití zbytkového tepla z interiérů, dostat se do skleníku suchou nohou.
Dispozice není úplně typická – chybí předsíň nebo hala, které běžně slouží jako distribuční místnost do dalších částí domu. Místo toho mají všechny místnosti včetně koupelny přímý vstup na terasu posuvnými dveřmi,jež během jara až podzimu slouží jako hlavní filtr mezi exteriérem a interiérem. Z terasy je také samostatný vstup do skleníku po jednoramenném ocelovém schodišti. Terasu kryje přesah střechy skleníku.
Vstupní hala obytné části je vizuálně I funkčně plynule propojena s hlavním obytným prostorem, v případě potřeby může být oddělena těžkým závěsem. Součástí obytného prostoru je také kuchyňský ostrov. V jižní části domu je umístěno technické zázemí domu a pracovna, v severní části ložnice, šatna a hlavní koupelna. Celý vnitřní obytný prostor domu je maximálně otevřený do sadu prostřednictvím velkoformátových posuvných oken, které jsou orientovány převážně na východ a západ.

Dům se skládá ze dvou základních konstrukčních částí, obytného 1. NP a skleníku v 2. NP. Obě patra jsou konstrukčně i funkčně oddělena. Nosným prvkem obytné části jsou zděné stěny doplněné ocelovými sloupy svázané betonovým pohledovým věncem. Strop je dřevěný z KVH profilů. Obecně se snažíme, pokud je to možné, nechávat konstrukce pohledové. Konstrukce skleníku je z co nejsubtilnějších ocelových profilů. Montovaná byla na místě.
Dům je zděný s provětrávanou fasádou, vnitřní pohledová nosná akumulační stěna je obložena pískovcem. Fasáda je z vertikálně kladených modřínových prken. Modřín byl ponechán ve své přírodní podobě. Okna jsou hliníková s izolačním trojsklem, rámy jsou v barvě přírodního hliníku.
Konstrukce skleníku byla natřena bílou barvou. Jako krytina je použit dutinkový čtyřkomorový transparentní polykarbonát, který není v délce dělený. Délka jednotlivých desek je 8,5 m. Podlaha ve spodní části je epoxidová stěrka, ve skleníku je pouze epoxidový nátěr.

Autorská zpráva

 

Autoři: David Kazický; interiér Jana Medková, Hana Medková
Dodavatel: AVASTA s.r.o.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

16. 4. 2021 15:44:03

Re: Praha má plán, jak zlepšit bytovou situaci

Velké fráze plné prázdných slov. Ani jedno o tom, jak se společně s růstem zastavěnosti a zahuštění stavbami zlepší životní prostředí bývalých industriálních ploch, často bez veřejné zeleně, ani jak se vyšší počet obyvatel projeví v přeplnění sítí MHD v době špiček. ani Ň o tom, jak bude ošetřena prostupnost přeplněných vnitřních pražských komunikací i magistrály a spojek a totéž platí o umístění parkovacích a odstavných ploch pro nové rezidenty, když dnes jich až 50% chybí pro ty stávající téměř v celé Praze. Samé plány plné ničeho. Jen byty, a související TI a DI je vedlejší, přitom je základnou pro další rozvíjení osídlení v Praze. Kapacity starých inženýrských sítí, ČOV i zdrojů vody jsou již dnes přetíženy. Významné orgrtanizace zásadní pro denní provoz města, jako je mj. i TSK, jsou bez potřebného počtu kvalifikovaných techniků a takové zajímavé, leč postradatelné organizace jako je IPR , ty mají lidí a schopných přebytek. Co vše se v Praze dělá špatně, na co lidé na Magistrátě absolutně nestačí? Na všechno. Pouze zaměstnanost úředníků pořád zvyšují. Jak hloupé, jak sebevražedné, jak nekompetentní! Pan Hřib celou tuto vážnou roli řídit moudře chod města nezvládá, zrovna jako VŠICHNI JEHO PŘEDCHŮDCI! I v Praze ryba smrdí od hlavy a je jedno, zda jde o vládu nebo Magistrát. Stejní lidé, nezodpovědní, s plnými kapsami peněž za své benefity, ale výsledek jejich činností pro občany je katastrofální.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz