Dům ve Zbraslavi roste za sluncem
Praha - Zbraslav
(7. 11. 2019) Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
-
Mimosa architekti
Dům ve Zbraslavi roste za sluncem
Tvar domu, orientace vnitřních prostor, jejich proporce a
vazby jsou v podmínkách nevelkého pozemku ve stávající zástavbě, navíc
stíněného při jižní hraně sousedními objekty, odvozeny z touhy dostat do domu
co nejvíce světla a slunce.
V zimě na pozemek slunce zasvítí jen slabě, chvíli před západem. Převýšeným
prostorem obývacího pokoje s jídelnou a kuchyní ale pás slunečního svitu přesto
projde v době oběda, aby se po schovávané za štítem protější stodoly slunce
vrátilo k večeři. Se začínajícím jarem se přestane schovávat a vydrží mu to až
do pozdního podzimu.
Čím výše dům roste, tím více se slunci otevírá. V pokojích v patře mohou jeho
obyvatelé vstávat s ranním sluncem nebo usínat s podvečerním. Třetí patro
odstoupené k severní hraně domu poskytuje dostatek světla a slunce po celý rok,
stejně tak navazující terasa. Otevřené výhledy na nedaleký Husův sbor,
Belvedér, poslední kopec Brd Havlín a keltské hradiště Závist za údolím Vltavy
vyvažují uzavřenost zahrady.
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Souček
Spolupráce: raz23, Statikon Solutions
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2018
Komentáře ke článku
11. 11. 2019 09:55:51. Re: Dům ve Zbraslavi roste za sluncem. Dr. Lusciniol
11. 11. 2019 17:10:39. Re: Re: Dům ve Zbraslavi roste za sluncem. Jitka
11. 11. 2019 09:55:51. Re: Dům ve Zbraslavi roste za sluncem. Dr. Lusciniol 
11. 11. 2019 17:10:39. Re: Re: Dům ve Zbraslavi roste za sluncem. Jitka Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.
|
|
|
|
|
|
|
|
8. 7. 2020 16:11:52
Re: V Kyselce pokračuje obnova lázní i bývalé Mattoniho expedice...
Nevím odkdy, ale v 60. letech 20., století zde byla pěkná dorostová léčebna, kde jsem 2x pobýval a mám na to milé vzpomínky. Byly zde děti nějak oslabené, hůř prospívající a byla posilována jejich tělesná schránka. Ani nevím, kdy byla zrušena, asi po roce 1989. Škoda, že si stát nedokázal takové lázně zachovat, sloužily přece pro budoucí generace.
3. 7. 2020 08:01:23
Re: Dům na stráni
Uz jsem to nekdv videl (snad Archiweb )a ten plot je stale neprekonatelny A barak je taky fajn.
1. 7. 2020 14:27:54
Re: Re: Rodinný dům, Krásná.
V textu se píše o existenci původní stavby, takže asi šlo o zastavěné území (i když jen jedním pozemkem). Mně se hlavně nelíbí, jak byl celý původní svah kvůli stavbě zdeformován až k hranicím pozemku. Ta necitlivá návaznost je vidět zejména na druhém snímku. Když už musí mít i u rekreačně užívaného objektu uprostřed lesa bazén!, tak by si měli dát víc práce s jeho osazením do svahu a ne nad svah s plackou okolo, jako v běžných satelitech.
25. 6. 2020 21:59:31
Re: Rodinný dům, Krásná
Nic proti architektuře vlastního domu. Podivuji se ale nad mimořádně necitlivou urbanistickou koncepcí územního plánu, který tak výraznou stavebni intervenci do přírody a krajiny či dokonce do lesa umožňuje.
25. 6. 2020 15:02:50
Re: Re: Re: Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vr...
To tedy popřu. Protože střecha je exponovaná teplem a ona "zeleň" tam ani v našich podmínkách prostě přes léto nevydrží, ledaže by tam byl drenážní trvale zavodňovací systém, takže elektrickými čerpadly by se ty zeleň zavlažovala, aby se z ní voda odpařovala a odcházela přes atmosféru pryč. Po revoluci v rámci výstavby hraničních terminálů čerstvě sjednocené Německo vybudovalo nové objekty hraničních přechodů (např. Strážný) a objekty mely sedlové zatravněné střechy. Ta tráva tam přežila tak rok. Nejsme ve Skandinávii a nejsme u moře. Jsme na hranici kontinentního podnebného pásu a tím je dáno, že pro naše podmínky je něco podobného nesmysl. Jak píšu, viz střecha obchodního centra Smíchov v Praze. A jestli vám připadá normální mít na střeše výrobní haly s řekněme deseti tisíci metry čtverečními (ekonomicky je to nesmysl, ale technicky taky) vegetační vrstvu zeminy (minimálně 5 tisíc kubíků, ale spíš osm), tak k tomu nelze dodat nic jiného, než že by mě zajímalo, kde by se ta hlína vůbec brala. A znovu opakuji, v naprosté většině těch hal, o kterých píšete, žádná vzduchotechnika, ani chlazení prostě není.
24. 6. 2020 11:18:29
Re: Re: Adolf Loos / Pioneer of Modern Living.
Jenže u Loose ornament nebyl ani rozmar. Byla to funkční pozůstalost tradice, kterou nezvarhoval. Viz texty např. J.E.Kouly, kde popisuje, jak seděl s Loosem v taxíku a Loos měl obuté polobotky, anglicky ozdobně děrované...
24. 6. 2020 09:44:21
Re: Re: Pražští radní schválili novelu Pražských stavebních před...
Četl jste vůbec ten článek? Cituji: "Samotný návrh PSP zpracoval IPR"
24. 6. 2020 09:38:49
Re: Zdeněk Zavřel oceněn Poctou ČKA
Blahopřeju!
23. 6. 2020 18:22:06
Re: Univerzální plán?
Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.
23. 6. 2020 15:31:51
Re: Pražští radní schválili novelu Pražských stavebních předpisů
Stále Praha bojuje se stavebním boomem, kterému nestačí údržba a sanace hříchů minulosti, protože se prováděla neprofesionálně a často nezodpovědně. Partikulární zájmy z ciziny od různých zmetků, bažících po zisku. Nic jiného je nezajímá. A dodnes sedí na některých židlích na úřadech. Je v Praze velký chaos, skoro všude. Proč asi? Třeba TSK, tam je to opravdu děs, a zajímá to třeba pana Hřiba?? Ti lidé tam trpí a nikdo jim nepomáhá. Ostudné, novela PSP to rozhodně nenapraví, protože je zase plná výplodů hloupých a naivních byrokratů a technokratů. Kdy to tam vezmou do ruky odborníci? Na IPR v Praze jich máte dost, přehlížených a nevyužitých. Magistrát neumí řídit město, opravdu ne. Tam se lidé střídají jako ponožky. Jak to asi potom má vypadat?
18. 6. 2020 17:07:29
Re: Adolf Loos / Pioneer of Modern Living
Loosův slavný výrok správně z překladu zní "Ornament a zločin"
18. 6. 2020 14:29:12
Re: Adolf Loos / Pioneer of Modern Living
Ornament je rozmar, nikoliv zločin.
17. 6. 2020 19:13:23
Re: Památkáři připravují obnovu zámku a Panského domu v Litomyšl...
Kdyz uz to je videt na te fotce... Take vam nekomu prijde ten Sepkuv pavilon jako uplne pitoma konstrukce? Prakticky v podstate nepouzitelne, protoze tam vedou ruzne napric ocelove prvky, ktere dost prekazi pouzivani
17. 6. 2020 19:10:12
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel.
Tak s tim si dovolim nesouhlasit. Ze se vymenuji casti u drevenych staveb je samozrejme pravda. Ale jde o to KOLIK se toho vymeni. V pripade Negrelliho viaduktu, o kterem se tu bavime, se vymenilo v podstate vsechno, a v tom vidim ten problem. Starych drevenych staveb jsou napr. plne Alpy, kde jsou puvodni drevene prvky stare klidne stovky let. Zrovna nedavno jsem videl jednu chalupu, ktera mela puvodni casti ze 14. stoleti... Negrelliho viadukt byl postaven v podstate cely znova, ze stareho zbylo jen velmi malo. Proto rikam, ze je to historicky fake, nebo prinejlepsim hrube necitliva rekonstrukce.
17. 6. 2020 19:02:22
Re: Re: Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracej...
Ale o tom přece mluvím, že by mě zajímala návratnost investic. Ale to, že by zelená střecha (třeba i bez retence) pomohla právě v halách, kde se klimatizace vypíná nebo tam vůbec není, snad nepopřete.
17. 6. 2020 18:48:51
Re: Památkáři připravují obnovu zámku a Panského domu v Litomyšl...
Velmi ambiciozní. Tak držím palce.
17. 6. 2020 18:37:17
Re: Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel.
Konkrétní chrámy bych musela hledat, ale obecně je to u dřevěných staveb tak, že se průběžně vyměňují vadné části, takže dnes už na nich také není nic původního.
17. 6. 2020 15:41:06
Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme přírodě
Společnost Wavin Ekoplastik si tady dělá reklamu na svoje slavné vsakovací boxy. Zabalí to do rádoby ekologické omáčky, aby prodávala řešení, které má význam slutečně jenom v extrémně složitých hydrogeologických poměrech a v prostorové nouzi. Obvzlášť se mi ííbí v posledních letech hojně frekventovaná fráze o klimatických změnách - klima se totiž na zeměkouli měnilo odjakživa a mění se i nyní a představa, že ho člověk nejak zásadně ovlivní je zcela mimo mísu a slouží jenom politikům, politikářů a hlavně "ponikatelům" - v tomto případě skoro doslova obchodníkům s deštěm za pomoci tzv. aktivistům...a podobné články je třeba poskytovat optikou jejich zadavatelů popř. autorů, vesměs reklamních kreativců, kteří jsou schopni tvrdit cokoliv a naopak šířit nesmysly, jenom aby prodali svůj produkt.
17. 6. 2020 15:35:03
Re: Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme p...
Tak vy bystě chtěla dělat ty střechy na skladovacích a výrobních halách jako zelené? A zajímal by vás vypočet návratnosti? A vypínala byste klimatizaci? Co si takhle třeba říct, jak velkou vrstvu zeminy by bylo potřeba na střechu dát a připočítat její přitížení při nasáknutí vodou? A když chcete vodu zachycovat, tak je podle vás nejlepší cesta ji udržet ve výšce 12 až 15 metrů na souvislé, ničím nestíněné ploše vystavené většinu dne přímému slunečnímu záření? Víte, co to je vůbec retence a čemu má sloužit? A vy si opravdu myslíte, že ve většině těch obrovských hal je klimatizace?
17. 6. 2020 15:29:08
Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme příro...
Vážený pane Kalvachu, je bezva, že na základě v zásadě reklamního článku hned víte, že je to dobře - zelené střechy jsou totální nesmysl, protože nejen v našich podmínkách nefungují - viz. zelená střecha na nákupním centru Nový Smíchov a zadržovat vodu na plochách, odkud se nejsnáze a nerychleji odpaříA co se týká onoho vsakování, tak si přečtěte stavební zákon, příslušnou vyhlášku k dokumentaci a vyhlášku o obecných požadavcích na výstavbu. Tak pak ke svému překvapení zjistíte, že povinnost stavebníka zajistit likvidaci dešťových vod na vlastním pozemku je tam jednoznačně stanovena a všichni jí respektují, protože ve finále je to ještě navíc to nejlevnější řešení. A to i třeba rybníček s úpravou pro čerpání hasičů místo vnější hydrantové sítě s nadzemními hydranty. přesně takhle vystupují všichni ti aktivisté. O dané věci nic neví, ale mají okamžitě řešení, které tady už buď celá léta je a nebo je zcela nesmyslné. Jelikož s vámi dost často v řadě věcí souhlasím, doufám, že pochopíte, že to není namířeno proti vám.