DTZ: Praha má více „zelených“ kanceláří, než činí evropský průměr

DTZ: Praha má více „zelených“ kanceláří, než činí evropský průměr

Důvodem jsou především náklady a boj o nájemce

Evropský průměr – 5 %^[1] vs. Praha – 15 %. Tak by se sportovní terminologií dal vyjádřit podíl zastoupení šetrných budov na celkovém objemu administrativních ploch v Praze a zbytku Evropy. „Zelený“ development či architektura podle poradenské společnosti DTZ nejsou v České republice dočasným trendem, ale spíše normou. Výsledek pražského trhu kancelářských ploch totiž potvrzuje i Ostrava, kde mají šetrné administrativní stavby díky projektu Tieto Tower 17% zastoupení.

Ještě markantnější je příklon k udržitelné výstavbě u aktuálních projektů: přibližně 81 % projektů ve výstavbě je pre-certifikovaných nebo se bude o certifikaci zelených budov ucházet. Z celkové výměry certifikovaných kanceláří bylo v projektové fázi certifikovaných 59 % a dalších 41 % získalo za provozu. Podle DTZ bude podíl zelených budov i nadále stoupat, a to i díky starším budovám procházejícím rekonstrukcemi. Projekty certifikované za provozu pak hlavně sází na inteligentní správu budov, která zlepšuje prostředí pro nájemce a usiluje o snižování spotřeby energiei.

Certifikace se ovšem nadále týká hlavně administrativních budov: DTZ registruje pouze 59 300 m² certifikovaných logistických nebo výrobních prostor a dalších 42 000 m² v procesu získávání certifikace, což odpovídá zhruba 1 % z celkové kapacity industriálních ploch. Mírně pak roste počet certifikovaných obchodních center. Některý z druhů ekologických certifikátů nyní náleží šesti centrům:  Forum Karolina Nová Ostrava, rozšíření Centra Černý Most, Centrum Chodov, Centrum OC Nisa Liberec, Olympia Plzeň a opavské nákupní centrum Breda & Weinstein.

„Úspory na servisních poplatcích u energeticky efektivních kancelářských budov mohou být vysoké a dosahovat až 20 % v porovnání s neefektivními budovami. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie pak generují ještě vyšší úspory - až  75 % na spotřebě energie v porovnání s konvenčními budovami. Důležitým faktorem je efektivní využívání a správa budovy, které umožní plné využití jejího potenciálu,“ objasňuje Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení Research & Consulting v DTZ.

V současnosti vícenáklady na výstavbu zelených budov s LEED Gold či BREEAM Excellent mohou dosahovat jen 0-3 %, pokud developer zahrne požadavky na zelené budovy již  do počátečních fázích projektu. Vícenáklady na výstavbu administrativních a komerčních budov s téměř nulovou spotřebou energie se velmi špatně odhadují. Záleží také na základním standardu developera, ze kterého vychází. V případě, že již první návrhy projektu zahrnují téměř nulovou spotřebu energie, mohou být vícenáklady výrazně sníženy. Také postupná implementace v následujících letech, stejně jako rozvoj technologií mohou vést k výraznému snížení dodatečných stavebních nákladů.

Motivaci developerů budovat nízkoenergetické budovy lze snadno doložit výpočty. U kanceláří podíl servisních poplatků, zahrnujících také poplatky za spotřebu energie, na celkových nákladech na pronájem průběžně roste. V roce 2002 dosahovaly 5-9 %, v roce 2007 14-16 % a v roce 2013 v některých případech dosahuje až 20 %. Zhruba 40 % ze servisních poplatků jsou výdaje fixní, zbylých 60 % lze ovlivnit kvalitní správou budovy nebo právě nízkou spotřebou energie.

V nejmodernějších a nejefektivnějších pražských kancelářských budovách, jako jsou City Green Court nebo Florentinum, se servisní poplatky pohybují pod 100 Kč/m²/měsíc. Naopak v energeticky neefektivních budovách mohou dosahovat až 180 Kč/m²/měsíc. Tato data ale nezahrnují vlastní spotřebu energií nájemce v jeho pronajatých prostorách, pouze tu ve společných. Zelené energeticky efektivní budovy tak mohou generovat úspory na servisních poplatcích o přibližně 20 % v porovnání s konvenčními moderními budovami.

Dle evropské směrnice o energetické náročnosti II 2010/31/EC implementované do české legislativy v roce 2012 všechny nové budovy budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie po roce 2018, respektive 2020 v případě budov pod 350 m². Komerčních budov, které by se vyznačovaly téměř nulovou spotřebou energie, je však v Evropě zatím minimum. Mezi evropské administrativní objekty s téměř nulovou spotřebou energie se řadí například kancelářská budova  Väla Gård (o 1 777 m²), projekt společnosti Skanska ve Stockholmu. Jedná se o jejich doposud nejzelenější projekt certifikovaný LEED Platinum s nejvyšším skóre v Evropě a třetím nejvyšším na světě. Využívá fotovoltaický systém, systém vytápění a chlazení pomocí podzemních vrtů, monitorovací a kontrolní systém spotřeby energie v bodově a zelenou střechu.

V České republice Skanska plánuje směřovat k téměř nulové spotřebě projektem Parkview na pražské Pankráci. Dalšími projekty s téměř nulovou spotřebou energie je například další plánovaná fáze Futurama Business Parku od Erste Group Immorent v pražském Karlíně.
tisková zpráva

[1] Zdroj: DTZ European Sustainability Guide (březen 2013)