Dvě nové budovy Ostravské univerzity na Černé louce

Dvě nové budovy Ostravské univerzity na Černé louce

(14. 1. 2020) V Ostravě se začnou stavět nové univerzitní budovy za miliardu

   
 
 
 
 

Dvě nové budovy Ostravské univerzity na Černé louce

(ČTK) - Dvě nové budovy Ostravské univerzity postaví v centru města konsorcium dvou firem - ostravského závodu IMOS Brno a třinecké Beskydské stavební, které vyhrálo výběrové řízení. Objekty zhruba za miliardu korun budou novým zázemím pro sportovní aktivity i umělecké obory. Jejich součástí budou také podzemní garáže. ČTK to 8. ledna 2020 sdělil mluvčí univerzity Adam Soustružník.

Nové budovy Ostravské univerzity vyrostou v blízkosti výstaviště Černá louka. "Celý projekt je dalším významným milníkem v historii univerzity i města. Jedná se pro univerzitu o rozsahem největší investiční projekt jako celek a významným způsobem zkvalitní zázemí pro uměleckou činnost, sportovní aktivity i kinantropologický výzkum," uvedl rektor Jan Lata.

Podle něj je projekt ojedinělý nejen propojením mezi uměním a sportem, ale také vzájemnou spoluprací univerzity a města. "Stavby budou stát na území, které bylo dlouhou dobu v neutěšeném stavu, ačkoli se nacházelo přímo v centru Ostravy," doplnil Lata. Univerzitě projekt navíc umožní vytvoření nových studijních programů.

"Ostrava potřebuje rozvíjet prvotřídní vzdělání nejenom v technických oborech, a toto je konkrétní odpověď. Výstavbu nových budov Ostravské univerzity jsme se proto rozhodli významně podpořit, a to nejenom předfinancováním projektové přípravy, ale hlavně darováním a přípravou stavebních pozemků a také výstavbou podzemního parkoviště, které bude součástí areálu a bude sloužit jak potřebám univerzity, tak veřejnosti," řekl primátor Tomáš Macura (ANO). Ostrava univerzitě věnovala pozemky v hodnotě 42 milionů korun a zaplatí 117 milionů za výstavbu podzemních garáží se 155 místy.

Stavba by měla začít v nejbližších dnech. Celkové náklady na všechny objekty dosáhnou téměř miliardy korun. V místě vnikne nová Fakulta umění, jejíž součástí budou výstavní prostory, komorní sál pro téměř 250 posluchačů nebo ateliér a výzkumná laboratoř pro muzikoterapii. Univerzita tak bude moci nabídnout nové studijní programy, jako Produkce v kulturních a kreativních odvětvích, Grafický design nebo Komorní hra.

V další části bude zázemí pro sport. Univerzita jako jediná v Česku dosud neměla vlastní sportoviště, která navíc budou propojena s vědeckou laboratoří. V Ostravě tak podle mluvčího vznikne nejmodernějšímu vědecké zázemí pro studium lidského pohybu ve střední Evropě. Nově tak univerzita bude moci přijímat posluchače do oboru Sportovní vědy nebo Behaviorální zdraví, sport a technologie.

Doplněno Stavbaweb:
Z důvodu časového tlaku se univerzita rozhodla nevyhlašovat architektonickou soutěž. V případě návrhu sportoviště Ostravská univerzita oslovila katedru architektury své partnerské univerzity VŠB – Technické univerzity Ostrava, kde navázala spolupráci se studentem Kubou, jehož otcem je Roman Kuba z architektonického ateliéru Simona. Na úpravu vnějšího vzhledu pro Klastr umění a designu Fakulty umění univerzita oslovila architekta Kamila Mrvu.
Více informací najdete na stránkách Ostravské univerzity ZDE.

Související články:
Fakulta umění a Fakulta tělesné výchovy v centru Ostravy  10.10.2018

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Škola, věda

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 1. 2020 11:37:05

Re: Re: Praha bude chránit panorama města, střech a podpoří stav...

Praha patří mezi nejkrásnější města světa díky jedinečnému urbanismu - celkovému uspořádání historického jádra i fantastické architektuře - málo kde najdeme tak bohatou směs stylů od románského po slohy 19.století. Za Karla IV. to byla jedna z největších metropolí Evropy a v době baroka již tehdy uznávaná svou jedinečnou krásou. Proč bychom jako Češi neměli být hrdí na tak úžasnou hodnotu? Praha zůstala jedinečná jen proto, že jsme v minulosti neměli dost peněz ji přestavět a tedy zničit, jak se to stalo v jiných evropských metropolích. Teď víceméně bez naší zásluhy vlastníme velkou devízu. Tohle vše ale neznamená, že v Praze musí být šmelina a kriminalita, To s tím nijak nesouvisí, spíše bych řekl, že zatímco krásná Praha možná ani není tak přímo vizitka českých schopností, to, co se děje dnes, česká vizitka je. Také se v Praze můžou stavět mrakodrapy, jen ne do historického panoramatu, to přece není nic hrozného. Proč bychom neměli jedinečnou starou Prahu a vedle rostly moderní čtvrtě. Jen to dělejme rozumně, ne tak, jako v mnoha zničených městech a vesnicích za komunistů, ale bohužel i za dnešní doby. Management je první vlaštovkou rozumného přístupu k rozvoji Prahy a pokud bude trend pokračovat, můžeme se dočkat i dalších rozumných opatření, jako vytěsnění šmeliny a grázlovství. Ale to je běh na dlouhou trať a nezapomínejme, že všechno, co se v Praze děje, je víceméně výsledek českých poměrů. Tak se snažme, abychom nemusely pořád jen koukat na ty Němce, Francouze nebo Švýcary.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o.