Dvougenerační rodinný dům

Dvougenerační rodinný dům

Ostrava Petřkovice

(24. 2. 2020) FAM Architekti

   
 
 
 
 

Dvougenerační rodinný dům

Zadáním investora bylo vytvořit dům s bytem pro čtyřčlennou rodinu a se samostatným bytem babičky. Parcela je situována v obci Petřkovice u Ostravy v lokalitě, která je v územním plánu určena k zástavbě rodinnými domy. Svažitý pozemek poskytuje výhledy do okolní krajiny. Nedaleko parcely začíná les, v pěší vzdálenosti je řeka Odra. Dům byl umístěn při severovýchodní hraně pozemku v nejvyšší části, podélnou stranou je orientován ke slunci a výhledům do krajiny.
Hmotově je rozčleněn na dva stejně velké spojené hranoly. Důsledkem je zmenšení měřítka při perspektivních pohledech a pohybu kolem domu a také symbolické rozdělení objektu na dvougenerační bydlení. Půdorysný tvar umožňuje diagonální výhledy z interiéru do krajiny, nikoliv ortogonálně na blízkou novostavbu na jihozápadě. Vzájemným posunem dvou hmot vznikly chráněné venkovní prostory, které slouží jako vstupní a parkovací plocha se vstupním objektem (sever) a jako pobytová terasa (jih). Kompozice domu jasně rozděluje prostor pozemku na poloveřejný a soukromý bez nutnosti tvrdého oplocení.

Dům má dva samostatné vstupy v nízkém objektu zádveří, dispozičně je rozdělen na dva byty. Hlavní byt má v přízemí otevřenou obytnou halu s kuchyní a jídelnou, která je výškově oddělena od obývacího pokoje. Ten je snížen o tři stupně a reaguje tak na svažitost terénu, zároveň má větší světlou výšku než ostatní prostory. Obývací pokoj s jídelnou jsou opticky propojeny a prosvětleny dlouhou prosklenou stěnou zalomenou přes dvě nároží. Stěna je otevíratelná tak, aby díky volnému vnitřnímu rohu umožnila maximální propojení s terasou.
Menší byt v horním patře je přístupný po samostatném přímém schodišti. Respektovali jsme tak přání babičky na dostatečné oslunění a soukromí. Oba byty v horním podlaží propojuje galerie.

Svislé nosné konstrukce jsou zděné, nosnými prvky jsou převážně zdi a v některých místech ocelové pilíře. Obvodové nosné zdivo je jednovrstvé, z tepelně izolačních keramických tvárnic s hodnotami součinitele prostupu tepla blížícímu se hodnotám pro nízkoenergetické domy. Vodorovné nosné konstrukce tvoří železobetonové desky.
Jako zdroj tepla slouží tepelné čerpadlo země/voda se dvěma zemními vrty. Tepelné ztráty jednotlivých místností jsou hrazeny převážně teplovodním podlahovým vytápěním a doplňkově podlahovými konvektory, litinovými článkovými radiátory a koupelnovými tělesy.

Autorská zpráva
Foto: Tomáš Balej



Autor: FAM Architekti, s.r.o. – Pavel Nasadil, Petra Čížková, Jan Horký, Pavel Nosál; spolupráce Marek Nábělek
Zodpovědný projektant: Pavel Nasadil
Zastavěná plocha: 136 m2
Čistá užitná plocha: 187 m2
Obestavěný prostor: 955 m3
Tepelná ztráta: 13,0 kW

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2016

Komentáře ke článku

 
 
 
 

24. 2. 2020 21:15:47. Re: Dvougenerační rodinný dům. Jitka

 
 
 
 

24. 2. 2020 21:15:47. Re: Dvougenerační rodinný dům. Jitka

  Za prvé: dům není dvougenerační, ale třígenerační - děti, rodiče, babička. Lepší by bylo mluvit o domu se dvěma bytovými jednotkami.
Za druhé: v dnešní době módy bungalovů, kdy chodí mladí lidé s tím, že až budou staří, tak nebudou moci chodit do schodů, překvapí, že se najde babička, které to nevadí.
Za třetí: ta parcelace je urbanistický paskvil.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz