Pro zavádění vládních opatření na podporu ekonomicky poškozených podniků se vyjádřilo 94 % dotázaných ředitelů projektových společností a 96 % ředitelů stavebních společností. Jakub Šimáček, ředitel společnosti TBG Metrostav, k vládním opatřením dodává: „V současné době je nutné pomoci zejména malým firmám a živnostníkům, kteří jsou restriktivními opatřeními nejvíce postiženi. Zapomenout by se nemělo ani na zaměstnance těchto malých firem. To jsou nutná záchranná opatření. Následně je ale nutné přistoupit k masivní podpoře ekonomiky. Například investice v dopravní infrastruktuře jsou zatím velmi poddimenzované a urychlený rozjezd některých již téměř připravených projektů by opětovnému nastartování ekonomiky jednoznačně pomohl. Ale nejde jen o financování, nutná je zejména podpora urychleného vyřízení všech záležitostí v rámci územního a stavebního řízení. Urychlit lze také výběrová řízení. To jsou kroky, které nemusí být finančně náročné, ale mohou významně pomoci. Ale jednat se musí maximálně v řádu měsíců, nikoliv v řádu let.“
Ředitelé společností zároveň ohodnotili i efektivitu současně zavedených opatření. Ředitelé hodnotili tato opatření na škále 1–10, kde hodnocení 1 znamená minimální podporu podniků a 10 znamená velkou ekonomickou podporu a úlevu poškozeným firmám. Projektové společnosti vidí největší přínos v možnosti proplacení části platů zaměstnanců státem, hodnotí ji na 8,5 bodu z 10 možných. Další přínos vidí v prodloužení lhůty pro zaplacení daně a pro odvod DPH, což jim krátkodobě pomůže stabilizovat cashflow (6,3 bodu z 10 možných). Již menší přínos podle nich bude mít možnost pozdějšího podání daňového přiznání nebo možnost čerpání finančních prostředků z úvěrového programu COVID-19, obojí shodně 5,6 bodu z 10 možných. Naopak nejmenší přínos vidí v odpuštění poplatků za správní úkony na úřadech, toto hodnotí na 4,0 bodu z 10 možných.
Ředitelé stavebních společností zavedená opatření hodnotí obdobně. Největší přínos spatřují také v možnosti proplacení části platu zaměstnanců státem, hodnotí ji na 8,5 bodu z 10. Možnost čerpání finančních prostředků z úvěrového programu COVID hodnotí jako druhé nejefektivnější řešení, a to 6,4 body z 10. Prodloužení lhůty pro zaplacení daně a pro odvod DPH pak hodnotí 6,1 body a možnost pozdějšího podání daňového přiznání potom 5,0 body z 10 možných. Naopak již menší přínos vidí v možnosti pozdějšího podání daňového přiznání nebo v odpuštění poplatků za správní řízení na úřadech (3,8 bodu z 10 možných). „Jakákoliv opatření, které vláda přijímá, se budou objektivně hodnotit, až pomine krizový stav, teď vláda musí průběžně reagovat na vývoj situace. Je evidentní, že primárním cílem je ochránit zdraví lidí a omezit šíření nákazy. Současně je nutné dělat už nyní kroky k udržení chodu ekonomiky, a zde se teprve vhodná opatření, pomoc nebo stimulační programy postupně připravují,“ dodává k vládním opatřením Tomáš Koranda, generální ředitel společnosti HOCHTIEF CZ.
V zahraničí jsou zaváděna i jiná ekonomická opatření. Ředitelé společností ohodnotili, jaká z těchto opatření by měla být zavedena i u nás. Více než tři čtvrtiny projektových společností (77 %) by uvítaly dočasné snížení daní (například na zaměstnance apod.), téměř dvě třetiny (61 %) by si přály vyslovení závazku ze strany státu ohledně zvýšení investic. Téměř polovina ředitelů projektových společností by také uvítala možnost odložení splátek úvěrů firem nebo poskytnutí dotací ze strany státu (48 respektive 45 %). Ředitelé stavebních společností by naopak nejvíce ocenili závazek ze strany státu ohledně zvýšení investic, a to vypsáním většího počtu veřejných zakázek. Pro tuto možnost se vyjádřily čtyři pětiny dotázaných (81 %). Dále by potom tři čtvrtiny z nich uvítaly dočasné snížení daní (77 %), poskytnutí dotací ze strany státu (62 %) nebo možnost odložení splátek úvěrů firem (52 %).
Vzhledem k tomu, že jsme součástí Evropské unie a naše ekonomika je provázaná, ptali jsme se ředitelů společností také na to, zdali by podle nich měla být zaváděná opatření na ekonomickou podporu sjednocena na území EU. Ředitelé projektových společností se ve dvou třetinách vyjádřili proti takovému kroku (65 %). Pro sjednocení těchto opatření se vyjádřilo 35 % dotázaných. Více jak dvě pětiny ředitelů stavebních společností i pro sjednocení opatření na území EU (45 %), proti je potom 55 % dotázaných.
Mimořádná studie Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti bude uveřejněna na:
www.ceec.eu
tisková zpráva
