Empire State Building

Mrakodrap na rohu Páté avenue a 34. ulice je druhý největší kancelářský komplex v Americe a 1. května oslavil 80 let od svého oficiálního otevření.
Empire State Building navrhl William F. Lamb z architektonické firmy Shreve, Lamb a Harmon



Architekt: Shreve, Lamb and Harmon
Konstrukce: Vápencové panely, ocel 
Realizace: 1929–1931
Výška antény 443,2 m
Výška střechy 381m
Počet pater 102
Podlahová plocha 257,211 m2
 

Empire State Building je 102 patrová budova postavená ve stylu art deco nacházející se v New Yorku v USA na křižovatce Páté Avenue a West 34th Street. Po jejím dokončení v roce 1931 se stala na více než 40 let nejvyšší budovou světa, v roce 1972 ji překonala severní věž světového obchodního centra. Po zřícení budov při teroristických útocích ze dne 11. 9. 2001 se Empire State Building stala nejvyšší budovou New Yorku a třetí nejvyšší v USA (hned po Willis Tower a Trump International Hotel and Tower). V roce 1986 se budova zařadila na seznam národních kulturních památek. Budova je vlastněna a řízena W & H Properties.

Budova dosahuje výšky 448 metrů, ale její uznávaná výška je 381 m, anténa se do ni nepočítá, protože byla přidělaná až delší dobu po dokončení stavby. V budově se nachází 85 pater využívaných pro kancelářské a obchodní účely. V 86. Patře se nachází vnitřní i venkovní vyhlídková terasa. Zbylých 16 pater se nachází v úzké věži, ta končí 102 patrem, na kterém je vyhlídka a nad ní se tyčí 67 m vysoká anténa a na samotném vrcholu je hromosvod, který bývá 40× za rok zasažen bleskem.
Byla to první stavba, která měla víc jak 100 pater. Má 6500 oken a 73 výtahů. Její celková podlahová plocha 257 211 m2. V budově se nachází 113 km potrubí, 760 km elektrických drátů. Váží přibližně 370 000 tun. Budova je postavena z ocelové konstrukce a zdivo z Bedfordského vápence. Bylo použito 60 000 tun oceli, 28 700 m2 mramoru pro interiér. V budově sídlí asi 1000 firem a denně zde pracuje asi 21 000 zaměstnanců . Má dokonce své vlastní směrovací číslo (10118). Hned po Pentagonu to je druhý největší kancelářský komplex v Americe.
Stavba trvala 1 rok a 45 dní s rychlostí 4,5 patra za týden. Je postavena ve stylu art deco, který byl pro 30. léta typický. Náklady na budovu činily 40 950 000 amerických dolarů. Samotné stavební náklady byly 24 718 000 dolarů.
Vstupní hala budovy má 3 patra a nachází se kolem výtahů ve středu budovy její interiér je převážně z mramoru a naproti vchodům z 33. a 34. ulice se nachází markýzy z oceli a hliníku. Základy zasahují 17 m pod povrch. Budova nyní prochází renovací, aby byla energeticky a ekologicky úspornější, tato renovace si vyžádala 120 milionů dolarů.
(zdroj: Wikipedie)



Majestát ve stylu art deco – Empire State Building
Už téměř 40 let není nejvyšší na světě, ale na své majestátnosti nic neztratila. I na Manhattanu nepřehlédnutelná Empire State Building (ESB) se nad rohem 34. ulice a páté avenue tyčí opět po letech jako nejvyšší stavba v New Yorku. O návštěvníky jeden ze symbolů "velkého jablka" nemá nouzi. V neděli 1. května uplynulo 80 let od oficiálního otevření mrakodrapu.
Velkolepá 102patrová věž ze skla, oceli a hliníku ve stylu art deco si svými 381 metry (od úpatí ke špičce antény 443,2 metru) rekordně dlouho držela prvenství mezi nejvyššími stavbami světa (v letech 1931 až 1972).

Projekt byl architektům zadán téměř na den současně s krachem newyorské burzy v říjnu 1929. John Jakob Raskob, bývalý prezident firmy General Motors, chtěl investovat do výstavby nemovitostí a přitom nemohl připustit, aby ho předběhl jeho největší konkurent Walter Chrysler. Raskob se spojil s bývalým guvernérem státu New York Alfredem Smithem a založili společnost na financování projektu. Oslovili architekty ze společnosti Sherve, Lamb & Harmon, kteří věžák ve tvaru tlusté dlouhé tužky navrhli.

Původně měla mít ESB 80 poschodí, ale když se ukázalo, že by byl Chryslerův mrakodrap vyšší, přidali dalších pět. Náskok pár metrů ale vyvolával v Raskobovi obavy, že ho Chrysler napálí a těsně před koncem stavby přistaví ještě kousek. Nakonec dostala ESB do vínku celá 102 patra.

Raskob koupil pozemek na Mannhatanu, na kterém stál starý hotel Waldorf-Astoria, a 13. března 1930 se začalo stavět. Protože nájemní smlouvy většiny kanceláří v New Yorku vypršely k 1. květnu, musela být stavba do toho data připravena k pronájmu. Stavba byla vzorem efektivnosti – stavělo se doslova jako na běžícím pásu. Rozvrh prací byl rozpracován na minuty – promarněna nesměla být ani hodina.

Stavební materiál byl proto kompletován už v továrnách, aby na místě stavby samotné zabral co nejméně času i místa. Jednotlivé fáze prací se překrývaly – zatímco se boural hotel Waldorf-Astoria, začaly výkopové práce. ESB se podařilo dokončit v rekordně krátkém čase 13 měsíců, každý týden vyrostla průměrně o čtyři a půl podlaží, stavba stála téměř 41 milionů dolarů. Jméno dostala podle přezdívky domácího státu – Empire State (Císařský stát).

Na prvního máje 1931 prezident Spojených států Herbert Hoover ve své pracovně v Bílém domě ve Washingtonu stiskl tlačítko a ve 430 kilometrů vzdáleném New Yorku se rozsvítila světla na dlouhou dobu nejvyššího mrakodrapu na světě.

Světové prvenství mezi nejvyššími budovami si ESB uhájila do roku 1972, kdy ji předstihla "dvojčata" Světového obchodního střediska (415 a 417 metrů). Po zhroucení "dvojčat" po teroristických útocích na USA 11. září 2001 se ESB zase stala nejvyšší dominantou města. Manhattanský mrakodrap je nyní 16. nejvyšší budovou světa (je o 450 metrů nižší než nejvyšší stavba světa, dubajský Burdž Chalífa; 828 metrů) a třetí v USA po chicagských stavbách, Věži Willis (dříve Sears Tower; 442 metrů) a Trump International Hotel & Tower (423 metrů).

I ESB zažila náraz letadla. V roce 1945 se do 79. patra zabořil bombardér B-25, 14 lidí zemřelo, ale celistvost nebyla narušena.

Dnes jedno z nejatraktivnějších míst v New Yorku zpočátku marně čekalo na nájemníky. Za rok a půl od dokončení byla ESB hlavně kvůli hospodářské krizi obsazena stěží ze čtvrtiny. Budova si proto vysloužila novou přezdívku: Empty State Building (Budova prázdného státu).

Svůj architektonický půvab zdůrazňuje ESB nevyčerpatelnými kombinacemi nočního barevného nasvícení, kterým připomíná významné i méně důležité události. Zeleným a modrým osvětlením slaví Den Země, barvami ze státních vlajek výročí nezávislostí zemí a na počest narozenin animované postavičky Pepka Námořníka a jeho oblíbeného špenátu se samozřejmě rozzáří zeleně.

ESB byla Americkou společností civilních inženýrů jmenována mezi sedm novodobých divů světa a v roce 2007 se v anketě Amerického ústavu architektů umístila na prvním místě před washingtonským Bílým domem.

Empire State Building je o 450 metrů nižší než Burdž Chalífa
Ve 20. století byla dlouhá léta nejvyšší stavbou světa Eiffelova věž v Paříži (300 metrů) a po ní od roku 1931 mrakodrap Empire State Building v New Yorku (381 metrů), který byl otevřen před 80 lety, 1. května 1931. V budovách pak převzalo v roce 1972 primát newyorské Světové obchodní středisko (417 m), od loňska je nejvyšší budovou i stavbou světa mrakodrap Burdž Chalífa v Dubaji (828 m).

Přehled nejvyšších budov současnosti:

pořadí název město/země výška (m) počet pater rok otevření
1. Burdž Chalífa Dubaj/SAE 828 163 2010
2. Tchaj-pej 101 Tchaj-pej/Tchaj-wan 509 101 2004
3. Šanghajské světové finanční středisko Šanghaj/Čína 492 101 2008
4. Mezinárodní obchodní středisko Hongkong/Čína 484 108 2010
5. Věže Petronas Kuala Lumpur/ Malajsie 452 88 1998
6. Nankingské finanční středisko Nanking/Čína 450 89 2010
7. Věž Willis (dříve Sears Tower) Chicago/USA 442 110 1974
8. Věž Kingkey Šen-čen/Čína 442 98 2011
9. Kuangčouská západní věž Kuang-čou/Čína 438 103 2010
10. Trump International Hotel & Tower Chicago/USA 423 98 2009
….          
16. Empire State Building New York/USA 381 102 1931

 

 

Chronologický přehled nejvyšších samostatných staveb světa (kromě vysílačů):

výška (m) období  název město/země
146 2570 př. n. l. -1311 Chufevova (Cheopsova) pyramida Gíza/Egypt
160 1311-1549 Lincolnská katedrála Lincoln/Británie
159 1549-1625 Kostel svatého Olafa Tallinn/Estonsko
151 1625-1647 Kostel Panny Marie Stralsund/Německo
142 1647-1874 Katedrála Notre-Dame Štrasburk/Francie
147 1874-1876 Kostel svatého Mikuláše Hamburk/Německo
151 1876-1880 Katedrála Notre-Dame Rouen/Francie
157 1880-1884 Kolínská katedrála Kolín nad Rýnem/Německo
169 1884-1889 Washingtonův monument Washington/USA
300 1889-1930 Eiffelova věž Paříž/Francie
319 1930-1931 Chrysler Building New York/USA
381 1931-1967 Empire State Building New York/USA
537 1967-1975 Televizní věž Ostankino Moskva/Rusko
553 1975-2010 CN Tower Toronto/Kanada
828 od 2010 Burdž Chalífa Dubaj/SAE

 

 

Poznámka:
Pokud jde o vývoj nejvyšších budov světa, po Empire State Building následovalo v roce 1972 newyorské Světové obchodní středisko (417 m), o dva roky později chicagská Věř Willis (dříve Sears Tower; 442 m), v roce 1998 Veže Petronas v malajském Kuala Lumpuru (452 m), v roce 2004 Tchaj-pej 101 (509 m) a loni Burdž Chalífa.
Při započítávání vysílačů se po Empire State Building stal již v roce 1954 nejvyšší stavbou vysílač KWTV v americké Oklahomě se 480 metry, po něm (až do loňského dokončení mrakodrapu Burdž Chalífa) následovala řada dalších vysílačů – posledním byl vysílač KVLY-TV v Severní Dakotě v USA, který byl s 629 metry nejvyšším od roku 1991.
Zdroj: Emporis.com

Slavný newyorský mrakodrap Empire State Building je pověstný změnami osvětlení, kterými v různých barevných kombinacích připomíná všechna možná výročí či události. Empire State Building je totiž tak trochu budova chameleon. Barevné kombinace osvětlení se při různých příležitostech ze základního bílého světla mění takřka neustále. Na stránkách budovy je přihláška, kde mohou různé spolky či organizace požádat, aby budova připomněla právě jejich událost či výročí. Příští měsíc tak například 5. května červené osvětlení připomene 120. výročí otevření koncertní haly Carnegie Hall. V pátek večer kombinace modré, bílé a červené na dálku popřála ke svatbě britskému princi Williamovi a jeho novomanželce Kate.
Správa budovy má při vyřizování žádostí jednu zásadní výjimku. Byť pravidelně budovu nasvěcuje při příležitosti různých svátků, jako jsou Velikonoce či Ramadán, odmítá vzdávat hold náboženským postavám anebo vyhovovat přáním náboženských organizací. Loni na to doplatila organizace Katolická liga, která chtěla posmrtně uctít Matku Terezu. Správa budovy jí to zamítla a neobměkčilo ji ani to, že v minulosti porušila vlastní pravidlo a nasvítila mrakodrap například na počest papeže Jana Pavla II.
Rozhodnutí tehdy vyvolalo vlnu kritiky. Přišlo několik měsíců potom, kdy správa na počest 60. vzniku komunistické Číny osvítila budovu barvami čínské vlajky, tedy rudou a žlutou. "Je ostudné, že Empire State Building vzdává tuto poctu čínské komunistické straně, režimu, který je přímo zodpovědný za smrt nejméně 30 milionů lidí v Tibetu, východním Turkestánu a Číně," komentoval to tehdy Tibeto-Američan Tenzin Dorjee.

New York/Praha 29. dubna (ČTK)

Doplněno Stavbaweb:
Oficiální stránky


 

 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*