Estetika udržitelné architektury

Estetika udržitelné architektury

(30. 7. 2020) Výstava v GJF od 30. července

 
 
 
 

Estetika udržitelné architektury

KDY: 30/07/20 - 20/09/20
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY: ve čtvrtek 30. července od 19 hodin
KDE: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské nám. 5a, Praha 1

Galerie Jaroslava Fragnera otevírá výstavu na téma udržitelné architektury
Nejrůznější odpovědi na aktuální otázku, jak lze zodpovědně přistupovat k současné výstavbě, nabízí od 30. července výstava s názvem Estetika udržitelné architektury v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. Na 60 příkladech úspěšných projektů s ekologickým podtextem z Čech i zahraničí se návštěvníci seznámí s hlavními trendy udržitelné architektury. Výstava představí úspěšné projekty od bytových a rodinných domů či celých čtvrtí, komerčních i společenské staveb, konverzí industriální architektury, brownfieldy, ale zaměřuje se také obecně na krajinu a veřejný prostor. Výstavu doprovází i stejnojmenná česko-anglická publikace a doplní ji i odborné debaty a přednášky. Cílem projektu je ukázat, do jaké míry se principy udržitelnosti daří zapojit do celku díla jako jeho samozřejmá integrální součást, která se neuplatňuje na úkor estetických, ale ani uživatelských či ekonomicko-technických hodnot stavby. Hledá východiska při vytváření nových vazeb mezi naším vztahem k životnímu prostředí a udržitelností a odpověď na otázku, zda architektura ještě může sehrát významnou roli při záchraně planety a nebýt jen nástrojem kumulace kapitálu či vytváření estetických forem bez etického imperativu. Jak správně vystihl problematiku udržitelné architektury chilský architekt Alejandro Aravena: „Udržitelnost není nic jiného než přísné dodržování zdravého rozumu.“

Projekt Estetika udržitelné architektury připravila Galerie Jaroslava Fragnera ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR (v rámci programu Strategie AV 21), Fakultou umění a architektury TUL a galerií design factory Bratislava. Výstava potrvá do 22. září. Více informací na www.gjf.cz.

Průzkumy a dopady klimatické změny na krajinu nás nutí urychleně reagovat. Je třeba hledat nové přístupy a téma nelze zúžit jen na domy nízkoenergetické, pasivní či aktivní. Odborná veřejnost musí ve spolupráci s politiky najít konsensus v aplikaci klíčových strategií v rámci definice současných nároků na udržitelnou architekturu. Od letošního roku začíná i v ČR platit směrnice Evropské komise, podle níž bude třeba realizovat novostavby v režimu téměř nulové energetické spotřeby. Galerie Jaroslava Fragnera se tomuto tématu věnuje od roku 2008, kdy realizovala ve spolupráci s Petrem Kratochvílem projekt Zelená architektura.CZ / Green Architecture.CZ. „Město bez perspektivní ekonomické základny a bez vnitřní sociální soudržnosti stěží může být trvale udržitelné. Například Freiburská charta udržitelného urbanismu definuje 12 pravidel, mezi nimiž jsou jak zásady prostorového uspořádání (s důrazem na „město krátkých vzdáleností“ a primát veřejné dopravy), tak zásady demokratické veřejné správy, participace, rozvoje místní ekonomiky, vzdělávání, kvality veřejných prostorů apod. Podobné principy můžeme najít v základech urbanistických koncepcí nových vzorových čtvrtí Vídně (Seestad Aspern), Hamburku (výstavba v rámci IBA Hamburg) a dalších evropských měst,” vysvětluje jeden z kurátorů Petr Kratochvíl.

Z českých realizací můžeme zmínit Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání od Petra Hájka nebo novou budovu centrály ČSOB v Radlicích od Marka a Štěpána Chalupových. V třicítce zahraničních příkladů figuruje například Kulturní čtvrť Helsingor (BIG, AART Architects) nebo vídeňský ukázkový příklad Jezerního města Aspern (AllesWirdGut, Querkraft ad.).

Mezi českými příklady zastává významnou pozici Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, v němž vede Laboratoř stavební tepelné techniky Jan Tywoniak, který k tématu výstavy dodává: „Vyspělejší řešení zpravidla vyžadují větší preciznost ve všech etapách přípravy a realizace stavby. Omezení obvykle akceptované nekvality může být interpretováno jako nezbytné zvýšení nákladů. To bývá nekorektně připisováno právě snaze dosáhnout pasivní standard, integrovat ve značné míře systémy pracující s obnovitelnými energiemi apod. zejména těmi, kteří se brání všemu novému.“

Architektonická koncepce výstavy je připravena ve spolupráci s Ateliérem Informované Architektury na Fakultě umění a architektury TUL s technologickou podporou CXI (Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, TUL), který na výstavě prezentuje akademický projekt Digitální dřevo. „Náš výzkum se zaměřuje na nové a alternativní možnosti využití jednoho z nejstarších stavebních materiálů,“ vysvětluje vedoucí ateliéru a proděkan fakulty architekt Saman Saffarian a dodává: „Spolu s mými studenty představíme potenciál dřeva v oblasti digitálního navrhování a parametrické optimalizace, který lze využít v architektuře a stavebním průmyslu."

Ve dvorním traktu Betlémské kaple bude v rámci výstavy postaven přístřešek Pallet Bottle Cabin, který navrhla pro uprchlické tábory v Řecku česká umělkyně Veronika Richterová. Součástí bude rovněž instalace Veroniky Miškovičové (UMPRUM) věnovaná biomase mikrořas jako možnému zdroji obnovitelné energie.

Na několika obrazovkách budou představeny nejen některé prezentované realizace, ale rovněž ukázky z připravovaného dokumentu o udržitelnosti olympijské architektury (Haruna Honcoop), projekty studia Jindřicha Ráftla a Jana Tůmy R/FRM věnované propojování přírody, architektury a nových technologií nebo dokument o architektuře a umění na Islandu (Jiří Straka, Dan Merta).

V průběhu výstavy se uskuteční také doprovodný vzdělávací program pro děti, který hravou formou představí principy ekologického stavění a jeho přidanou hodnotu.

kurátoři/ Petr Kratochvíl, Dan Merta
úvodní texty/ Petr Kratochvíl, Hans Ibelings, Jan Tywoniak, Petr Kropp, Dan Merta

Česko-anglická publikace/ eds. Petr Kratochvíl, Dan Merta, Klára Pučerová
320 stran, grafika Jiří Příhoda

architekti a ateliéry/
3XN Architects
AART Architecs
ABatelier
ADR
Andrej Rodziňak
Antonín Železný
architektonické studio Radko Květ
ASGK Design, s.r.o.
Atelier Loidl Landscape Architects Berlin
Barbora Ponešová
Benthem Crouwel Architects
BIG
Boeri Studio
BORÁK ARCHITEKTI
Bosch Slabbers Landscape
Burgos & Garrido
Cobe
DAM architekti
David Prudík
Dimitri Roussel
Fakulta architektury ČVUT v Praze
Fiala + Němec
Fránek architects
HAMR
HHS Planer + Architekten AG
HOSPER
Chalupa architekti
IttenBrechbuhl
Jan Foretník
Johannes Tovatt
Johannes Tucks
Josef Pleskot, AP atelier
Juri Troy Architects
Kamil Mrva Architects
Karin Teichmann
Khammash Architects
Koen van Velsen Architecten
Kristina Magasaníková
LAND BENEDEK ARCHITECTS
M&P architekti
Meyer en Van Schooten Architecten
Michal Šperling
Mojmír Hudec
MS architekti
MVRDV
Nicolas Laisne
OFFICE 110
OK Plan Architects
OXO Architectes
Petr Hájek Architekti
Petr Stolín Architekt
Porras La Casta
Prodesi
Projektil architekti
RB ARCHITECTS
Reinhard Müller
Rubio & A-Sala
saviozz fabrizzi architectes
SEA Architekt
Snøhetta
SOA Architekti
Sou Fujimoto
Studio Granda
Šenbergerová, Šenberger-architekti
Team V Architecture
UNStudio
Veronika Richterová
Vojtěch Kolář
Werner Sobek
West 8
WilkinsonEyre
zerozero
ZJA Zwarts & Jansma Architects

• Kurátoři Petr Kratochvíl a Dan Merta vybrali na šedesát příkladů, jak je v současnosti veden mezinárodní  architektonický diskurz na dané  téma.
• Architektonická koncepce je připravena ve spolupráci s Fakultou umění a architektury TUL v rámci projektu Digitální dřevo.
• Česká umělkyně Veronika Richterová pro tuto příležitost vystavuje  ve dvorním traktu Betlémské kaple svůj projekt Pallet Bottle Cabin, pilotní projekt pro úprchlické tábory v Řecku.
• Součástí vernisáže bude i křest publikace, jejíž grafickou podobu připravil Jiří Příhoda, a do které  svými texty přispěli vedle kurátorů také Hans Ibelings, Jan Tywoniak a Petr Kropp.

Autoři esejí:
prof. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc., kurátor výstavy
Filozof a historik architektury, vědecký pracovník Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a profesor na Fakultě umění a architektury TU v Liberci. Zabývá se architekturou a urbanismem 20. a 21. století a jejich aktuální teorií.

prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc.
Profesor na katedře Konstrukcí pozemních staveb ČVUT v Praze. Vede Laboratoř stavební tepelné techniky UCEEB. Zasazuje se o využití nových prvků obálky budov s využitím stavebně-fyzikálních poznatků a zásad udržitelného rozvoje.

Hans Ibelings, Ph.D.
V Kanadě působící nizozemský historik a kritik moderní a současné architektury. Působil jako kurátor výstav v NAI, založil a vedl vlivný mezinárodní časopis A10 new European architecture a v současnosti The Architecture Observer. Přednáší na University of Toronto.

Dipl.-Ing. architekt Petr Kropp
Absolvent architektury na TU Dortmund, působící v letech 1990–2019 v Nizozemí v ateliéru Benthem Crouwel Architects, od roku 2018 vede nově založenou Kancelář architektury města Karlovy Vary.

Mgr. Dan Merta, kurátor výstavy
Historik umění a estetik, působil jako kurátor výstav na Pražském hradě, tajemník Společnosti Jindřicha Chalupeckého a vedoucí odboru kultury MČ Praha 3. Od 2001 roku vede Galerii Jaroslava Fragnera s důrazem na aktuální problematiku a veřejný prostor.

podle podkladů pořadatele

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz