Experimentální objekt ve Slavkově u Brna

Experimentální objekt ve Slavkově u Brna

(9. 2. 2017) Zdeněk Fránek

   
 
 
 
 

Experimentální objekt ve Slavkově u Brna

Experimentální objekt ve Slavkově u Brna je jedna z řady staveb Zdeňka Fránka, vytvořených ruku v ruce s vědeckým týmem. Zadáním bylo vyvinout vývojové centrum rodinné firmy, objekt využívající pouze energie získané z přírodních zdrojů a díky přírodnímu systému čištění samostatně pracující s vodou.
Architektura objektu představuje dichotomní pojetí prostoru svou dvojakostí zvyšující účinek na člověka. Ten má pocit, že vstupuje do něčeho spojeného se zemí, s prapodstatou vizuálně představovanou velkými koly plnými zeleně. Konstrukce vnitřní rovná se struktura vnější. Tíha konstrukce je její pravdivostí popřena a zbývá jen prostorový zážitek s horizontem plynule procházejícím průhledy z interiéru do exteriéru.
Minimum použitých druhů materiálů dává předpoklad formální čistoty prostředí pro soustředěnou výzkumnou práci.

Jedná se o experimentální budovu, která je složená ze dvou základních částí. Nadzemní kancelářská část je konstrukčně dřevostavba z nosných CLT panelů. Stěny jsou zatepleny difuzně otevřenou stříkanou izolací ICYNENE. Finální opláštění je realizováno svislými zahradami – živou fasádou. V podzemní části, kde je umístěna akustická komora, jsou z monolitického betonu.

LIKO NOE lze brát jako příkladný objekt ke zkoumání ekologických přístupů v souvislosti s architekturou a pracovním prostředím. V tomto objektu je využívána tzv. přírodní tepelná stabilizace. Pro chlazení a vytápění objektu jsou primárně využívány přírodní zdroje s ohledem na minimální zatěžování okolí objektu. Objekt má kořenovou čističku odpadních vod, opakovaně využívá dešťovou i odpadní vodu, využívá solární energii pro fototermální stěnu, která nabíjí podloží a zefektivňuje výkon tepelného čerpadla.
Tento přístup dokazuje, že věda a umění nemusí jít vedle sebe, ale mohou se vzájemně prolínat. Na počátku tohoto konceptu byla jako hlavní tvůrčí determinant použita materie, která splňuje maximální množství ekologických kritérií. A ty se pak staly hlavním tématem.
Ekologický princip tak ze stavby nijak nevyčnívá, není demonstrativně předváděn, ale stává se stavbou samotnou, její architekturou.

Autorská zpráva
Foto: BoysPlayNice



O stavbě Liko-Noe už jsme informovali:
https://stavbaweb.dumabyt.cz/ziva-stavba-liko-noe-15159/clanek.html
https://stavbaweb.dumabyt.cz/stavba-liko-noe-byla-postavena-za-27-dni-12467/clanek.html
https://stavbaweb.dumabyt.cz/prvni-zkusenosti-s-experimentalni-budovou-15491/clanek.html
https://stavbaweb.dumabyt.cz/liko-noe-12202/clanek.html

 

Místo: Liko-Noe, U Splavu 1419, Slavkov u Brna
Autor: Zdeněk Fránek – Fránek Architects
Spoluautoři: Libor Musil / Liko-S , Michal Šperling, Dalibor Skácel
Náklady: 15 milionů korun
Zastavěná plocha: 249 m2
Obestavěný prostor: 1300 m3
Hlavní dodavatelé: Liko-s, Icynene, Novatop, Michal Šperling / kořenové čistírny, Skanska SK / monolity, Dalibor Skácel / tepelné čerpadlo, vzduchotechnika, solary
Investor: Liko-S
Projekt: 2014–2015
Realizace: 2015 (27 dní)

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2015

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

17. 1. 2022 23:24:11

Re: Re: FN Ostrava.

Mimina?

17. 12. 2021 15:41:37

Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy...

Pamatuju si, jak těsně po revoluci probíhala diskuse o potřebě novýho stavebního zákona. Bavili jsme se o tom, že potřebujeme zákon logickej, přehlednej, stručnej, funkční. Padl názor, že jeden z nejlepších systémů stavebního práva má Bavorsko, navíc je nám kulturně a historicky blízký. Nabízí se tedy řešení prostě bavorský právo převzít a přizpůsobit. Vypadalo to tenkrát v tý euforii, že to je logická cesta a že po ní půjdeme. Pak do toho vstoupily ty naše obvyklý komplexy z "cizáků", malost, neschopnost inspirovat se tam, kde věci fungují, potřeba prosadit si svoje zájmy a zájmečky, potřeba vyšlapat si tu svojí jedinečnou českou cestičku, přece nám někdo nebude radit... Výsledkem byl stavební zákon horší a delší, než byl ten socialistickej. A od tý doby je k horšímu každá další změna. Ja to k pláči, vůbec se městům nedivím. Stát za třicet let demokracie a slibů o zeštíhlení a racionalizaci svých funkcí nabobtnal do obludných rozměrů a zdá se, že není moci, která by s tím něco dokázala udělat. Ideály maximální svobody nejen jednotlivce, ale i obcí a (mikro)regionů, vzaly dávno za svý. Aktuální stavební zákon má 335 paragrafů, 142 stran. Ten předchozí měl paragrafů 198, stran 95. Socialistickej stavební zákon měl 145 paragrafů a 52 stran. Není výmluvnějšího svědectví o tom, kam tahle země směřuje, v přímým rozporu se sliby a proklamacemi každý další politický garnitury. A já se ptám spolu s klasikem a Vávrou: "Musí to bét, Maryšo?!"

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz