Fotbalové hřiště Strahov

Fotbalové hřiště Strahov

(21. 2. 2020) Místo hřiště mohou být v Praze na Strahově bytové domy

 
 
 
 

Fotbalové hřiště Strahov

(ČTK) - Na místě bývalého hřiště pod Televizní věží na pražském Strahově by mohly stát bytové domy. Změnu územního plánu podpořili radní Prahy 6. Zda územní plán skutečně bude změněn, rozhodne pražský magistrát. ČTK to sdělil mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek. Změnu kritizují opoziční zastupitelé i někteří obyvatelé.

Na pozemku, který vlastní společnost Sports Centre Ladronka, a. s., je v současné době nepoužívané fotbalové hřiště. Po případném schválení změny územního plánu magistrátem by se Strahov dočkal dostavby stávající struktury, tedy podle mluvčího Šrámka malých bytových domů, kterými je prostor ze tří stran obklopen.

Souhlas Rady Prahy 6 se změnou územního plánu je podmíněný uzavřením smlouvy s majitelem pozemku. Ta by měla městské části umožnit nákup nových pozemků pro sportoviště. "Pozemků, které jsou vhodné pro sport, je hned několik. Například v katastrálním území Ruzyně či Střešovice," řekl ČTK místostarosta Jakub Stárek /ODS/.

Rada také přijala usnesení, že chce v co nejkratším čase zprovoznit sportovní plochy v sousedství nynějšího sportoviště na Strahově, která jsou v majetku hlavního města. Kvůli zprovoznění sportovišť radnice upouští od prodloužení Tomanovy ulice, aby zamezila možnému narušení sportovišť.

Změny územního plánu v Praze 6 podle opozičního zastupitele Ondřeje Chrásta (Piráti) nahrávají spekulacím s pozemky. "Nesmí nadále docházet k tomu, aby se takto okatě umožňovalo spekulovat s pozemky, kdy investor koupí za levno sportoviště či zelenou plochu a chce jí změnit na stavební parcelu, a tím pozemky stonásobně zhodnocovat na úkor občanů a jejich sportovišť, parků a zeleně," řekl ČTK Chrást.

Prolomení územního plánu na Strahově dlouhodobě kritizuje Občanská iniciativa starého Břevnova Sdružení Tejnka. Podle členů spolku je změna výhodná pro soukromého investora, nikoliv pro veřejnost. "Požadujeme vytvoření urbanistické studie, která dá větší prostor občanské vybavenosti, zeleni a veřejným prostranstvím," sdělil mluvčí Sdružení Tejnka Marek Šálek.

Doplněno Stavbaweb:
Sdružení Tejnka uvádí:
Rada Městské části P6 (TOP 09 + KDU-ČSL, ODS, STAN) odhlasovala 18. února 2020 prolomení územního plánu, kterým se hřiště, kam chodili Břevnováci sto let na fotbal (ať už hrát nebo se dívat), mění na stavební parcelu. Společnost, která vlastní tuto sportovní plochu, a v jejímž pozadí lze identifikovat mj. zbrojaře Richarda Hávu (Omnipol), tak dostala od radnice Prahy 6 naservírováno jako na zlatém podnose mnohonásobné zhodnocení pozemku.
Součástí usnesení Rady MČ P6 je příslib, že budou zachovány sportovní plochy směrem na východ (Slavoj, lukostřelba, ragby), což je dobrá zpráva. Podezření však budí okolnosti, za jakých k této změně postoje došlo (radnice zde původně plánovala prodloužení Tomanovy ulice). Samospráva měla řadu let na to, aby zaujala k tomuto území jasné stanovisko, místo toho jsme byli svědky úsilí co nejrychleji změnit územní plán a až pod veřejným tlakem došlo k ústupku ohledně přilehlých sportovišť.
Jsme přesvědčeni, že dnešní rozhodnutí Rady MČ P6 je chybné, uspěchané a mělo být odloženo do doby, než bude budoucí využití okolních sportovních ploch (nyní patří hlavnímu městu Praha) závazně zakotveno, stejně jako způsob, jakým bude investor nových bytovek kompenzovat zánik fotbalového hřiště. Nyní se hra přesouvá na Magistrát, kde o této kauze bude jednat Výbor pro územní rozvoj města a následně pražské zastupitelstvo.

Prostor hřiště se přestal udržovat již v roce 2015. O rok později byly padly tribuny, branky a osvětlení. V roce 2017 byla zbourána hospoda u rohového praporku. Parcela poté dva roky sloužila stavební zázemí pro investora Residence La Crone.
Zdroj: Facebook / sdružení Tejnka

Odbor výstavby Prahy 6 vydal již 21. 6. 2018 rozhodnutí o umístění stavby luxusního wellness hotelu „Sportovní centrum Ladronka“ na místě legendárního břevnovského fotbalového hřiště FC Dragoun.  Více info na www.hotelmistohriste.cz.


Komentáře ke článku

 
 
 
 

21. 2. 2020 22:46:52. Re: Fotbalové hřiště Strahov. Jitka

24. 2. 2020 15:32:48. Občanská združení . Jadran
4. 3. 2020 10:55:40. Re: Občanská združení . Břevnovák
4. 3. 2020 21:59:27. Re: Re: Občanská združení . Jitka

 
 
 
 

21. 2. 2020 22:46:52. Re: Fotbalové hřiště Strahov. Jitka

  Jakékoliv sliby nebo smlouvy jsou k ničemu. Možná by pomohl regulační plán.

24. 2. 2020 15:32:48. Občanská združení . Jadran

  "Podle členů spolku je změna výhodná pro soukromého investora, nikoliv pro veřejnost. "Požadujeme vytvoření urbanistické studie, která dá větší prostor občanské vybavenosti, zeleni a veřejným prostranstvím," sdělil mluvčí Sdružení Tejnka Marek Šálek." Takže tady máme typickou ukázku oné "občanské" společnosti. Závist a nenávist ke všem, co by si nedej bože mohli vydělat. Samotné hřiště je nanic, jeho nynější adorace mi až silně připomíná onu "památkovou" ochranu bezcené a nevzhledné vily na Petřinách, kde ono vznešené občanské sdružení, bojující za kulturní hodnoty nedozírné ceny bojovalo jenom o svůj klid a pohodlí (sousedé), aniž by si připustili, že když se stavěly jejich domy a domky, starousedlíkům se to nemuselo líbit. Pokud Praha 6 za tuhle parcelu získá prostředky, aby vykoupila ono pole kolem Hvězdy a udělá z něj pokračování ploch na Ladronce, bude to daleko užitečnější.

4. 3. 2020 10:55:40. Re: Občanská združení . Břevnovák

  Takže vy fandíte léty osvědčenému modelu developerů, tj. koupit "bezcenný pozemek", který je v ÚP veden jako sportoviště a "lobovat" (jakýmikoliv prostředky) tak dlouho než se z něho stane pozemek stavební? Obecně chápu zájem developerů vydělat, na výstavbě koneckonců je to jejich obor podnikání. To jaké k tomu používají prostředky již chápu méně. Nicméně je jisté, že Praha potřebuje výstavbu a pokud se budou zastavovat brownfieldy a vhodné stavební pozemky, nemám s tím nejmenší problém. Nicméně takové pozemky se na Břevnově nenacházejí.

4. 3. 2020 21:59:27. Re: Re: Občanská združení . Jitka

  Souhlasím. Zásadně by se neměly zaměňovat plochy zanedbané veřejné zeleně nebo sportovišť za plochy brownfieldů.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz