Fotbalové hřiště Strahov

Fotbalové hřiště Strahov

(21. 2. 2020) Místo hřiště mohou být v Praze na Strahově bytové domy

 
 
 
 

Fotbalové hřiště Strahov

(ČTK) - Na místě bývalého hřiště pod Televizní věží na pražském Strahově by mohly stát bytové domy. Změnu územního plánu podpořili radní Prahy 6. Zda územní plán skutečně bude změněn, rozhodne pražský magistrát. ČTK to sdělil mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek. Změnu kritizují opoziční zastupitelé i někteří obyvatelé.

Na pozemku, který vlastní společnost Sports Centre Ladronka, a. s., je v současné době nepoužívané fotbalové hřiště. Po případném schválení změny územního plánu magistrátem by se Strahov dočkal dostavby stávající struktury, tedy podle mluvčího Šrámka malých bytových domů, kterými je prostor ze tří stran obklopen.

Souhlas Rady Prahy 6 se změnou územního plánu je podmíněný uzavřením smlouvy s majitelem pozemku. Ta by měla městské části umožnit nákup nových pozemků pro sportoviště. "Pozemků, které jsou vhodné pro sport, je hned několik. Například v katastrálním území Ruzyně či Střešovice," řekl ČTK místostarosta Jakub Stárek /ODS/.

Rada také přijala usnesení, že chce v co nejkratším čase zprovoznit sportovní plochy v sousedství nynějšího sportoviště na Strahově, která jsou v majetku hlavního města. Kvůli zprovoznění sportovišť radnice upouští od prodloužení Tomanovy ulice, aby zamezila možnému narušení sportovišť.

Změny územního plánu v Praze 6 podle opozičního zastupitele Ondřeje Chrásta (Piráti) nahrávají spekulacím s pozemky. "Nesmí nadále docházet k tomu, aby se takto okatě umožňovalo spekulovat s pozemky, kdy investor koupí za levno sportoviště či zelenou plochu a chce jí změnit na stavební parcelu, a tím pozemky stonásobně zhodnocovat na úkor občanů a jejich sportovišť, parků a zeleně," řekl ČTK Chrást.

Prolomení územního plánu na Strahově dlouhodobě kritizuje Občanská iniciativa starého Břevnova Sdružení Tejnka. Podle členů spolku je změna výhodná pro soukromého investora, nikoliv pro veřejnost. "Požadujeme vytvoření urbanistické studie, která dá větší prostor občanské vybavenosti, zeleni a veřejným prostranstvím," sdělil mluvčí Sdružení Tejnka Marek Šálek.

Doplněno Stavbaweb:
Sdružení Tejnka uvádí:
Rada Městské části P6 (TOP 09 + KDU-ČSL, ODS, STAN) odhlasovala 18. února 2020 prolomení územního plánu, kterým se hřiště, kam chodili Břevnováci sto let na fotbal (ať už hrát nebo se dívat), mění na stavební parcelu. Společnost, která vlastní tuto sportovní plochu, a v jejímž pozadí lze identifikovat mj. zbrojaře Richarda Hávu (Omnipol), tak dostala od radnice Prahy 6 naservírováno jako na zlatém podnose mnohonásobné zhodnocení pozemku.
Součástí usnesení Rady MČ P6 je příslib, že budou zachovány sportovní plochy směrem na východ (Slavoj, lukostřelba, ragby), což je dobrá zpráva. Podezření však budí okolnosti, za jakých k této změně postoje došlo (radnice zde původně plánovala prodloužení Tomanovy ulice). Samospráva měla řadu let na to, aby zaujala k tomuto území jasné stanovisko, místo toho jsme byli svědky úsilí co nejrychleji změnit územní plán a až pod veřejným tlakem došlo k ústupku ohledně přilehlých sportovišť.
Jsme přesvědčeni, že dnešní rozhodnutí Rady MČ P6 je chybné, uspěchané a mělo být odloženo do doby, než bude budoucí využití okolních sportovních ploch (nyní patří hlavnímu městu Praha) závazně zakotveno, stejně jako způsob, jakým bude investor nových bytovek kompenzovat zánik fotbalového hřiště. Nyní se hra přesouvá na Magistrát, kde o této kauze bude jednat Výbor pro územní rozvoj města a následně pražské zastupitelstvo.

Prostor hřiště se přestal udržovat již v roce 2015. O rok později byly padly tribuny, branky a osvětlení. V roce 2017 byla zbourána hospoda u rohového praporku. Parcela poté dva roky sloužila stavební zázemí pro investora Residence La Crone.
Zdroj: Facebook / sdružení Tejnka

Odbor výstavby Prahy 6 vydal již 21. 6. 2018 rozhodnutí o umístění stavby luxusního wellness hotelu „Sportovní centrum Ladronka“ na místě legendárního břevnovského fotbalového hřiště FC Dragoun.  Více info na www.hotelmistohriste.cz.


Komentáře ke článku

 
 
 
 

21. 2. 2020 22:46:52. Re: Fotbalové hřiště Strahov. Jitka

24. 2. 2020 15:32:48. Občanská združení . Jadran
4. 3. 2020 10:55:40. Re: Občanská združení . Břevnovák
4. 3. 2020 21:59:27. Re: Re: Občanská združení . Jitka

 
 
 
 

21. 2. 2020 22:46:52. Re: Fotbalové hřiště Strahov. Jitka

  Jakékoliv sliby nebo smlouvy jsou k ničemu. Možná by pomohl regulační plán.

24. 2. 2020 15:32:48. Občanská združení . Jadran

  "Podle členů spolku je změna výhodná pro soukromého investora, nikoliv pro veřejnost. "Požadujeme vytvoření urbanistické studie, která dá větší prostor občanské vybavenosti, zeleni a veřejným prostranstvím," sdělil mluvčí Sdružení Tejnka Marek Šálek." Takže tady máme typickou ukázku oné "občanské" společnosti. Závist a nenávist ke všem, co by si nedej bože mohli vydělat. Samotné hřiště je nanic, jeho nynější adorace mi až silně připomíná onu "památkovou" ochranu bezcené a nevzhledné vily na Petřinách, kde ono vznešené občanské sdružení, bojující za kulturní hodnoty nedozírné ceny bojovalo jenom o svůj klid a pohodlí (sousedé), aniž by si připustili, že když se stavěly jejich domy a domky, starousedlíkům se to nemuselo líbit. Pokud Praha 6 za tuhle parcelu získá prostředky, aby vykoupila ono pole kolem Hvězdy a udělá z něj pokračování ploch na Ladronce, bude to daleko užitečnější.

4. 3. 2020 10:55:40. Re: Občanská združení . Břevnovák

  Takže vy fandíte léty osvědčenému modelu developerů, tj. koupit "bezcenný pozemek", který je v ÚP veden jako sportoviště a "lobovat" (jakýmikoliv prostředky) tak dlouho než se z něho stane pozemek stavební? Obecně chápu zájem developerů vydělat, na výstavbě koneckonců je to jejich obor podnikání. To jaké k tomu používají prostředky již chápu méně. Nicméně je jisté, že Praha potřebuje výstavbu a pokud se budou zastavovat brownfieldy a vhodné stavební pozemky, nemám s tím nejmenší problém. Nicméně takové pozemky se na Břevnově nenacházejí.

4. 3. 2020 21:59:27. Re: Re: Občanská združení . Jitka

  Souhlasím. Zásadně by se neměly zaměňovat plochy zanedbané veřejné zeleně nebo sportovišť za plochy brownfieldů.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz