Brněnské planetárium se tak ocitlo ve společnosti planetária v Hamburku, které se nachází ve stoleté
vodárenské věži, nebo ve Valencii, které tvarem připomíná obrovskou
lasturu vystupující z vodní plochy o rozměrech 1300×200 metrů. „Samozřejmě,
že jsou pro nás taková ocení příjemná. Budova Hvězdárny a planetária
Brno je Stavbou roku České republiky 2012 a byla nominována na Mies van
der Rohe Awards 2013. Je však patrné, že její podoba je nadčasová a
dodnes její kvalita nezmizela,“ uvedl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a
planetária Brno, velitel stroje na zázraky.
Hvězdárna a
planetárium Brno v letech 2010 a 2011 prošla výraznou rekonstrukcí dle
návrhu architektonické kanceláře Martina Rudiše. V roce 2013 vzniklo
jedinečné hybridní planetárium, které v roce 2018 dostalo 3D brýle. V
tomto okamžiku je největším českým producentem a organizátorem
celosvětové přehlídky nejnovějších filmů pro digitální planetária. Běžně
pořádá akce pro tisíce návštěvníků.
Organizace mění i podobu
okolního parku Kraví hory tak, aby byl pro všechny návštěvníky i náhodné
kolemjdoucí, co nejpříjemnější. Za sedm desítek let ji navštívilo na
čtyři miliony lidí, v současnosti jich každý rok dochází na 150 tisíc, z
toho polovinu tvoří školní výpravy a polovinu vysokoškoláci anebo
rodiny s dětmi.
Kromě Brna získaly ocenění od časopisu GEO i tyto evropské hvězdárny nebo planetária:
• Planetárium
ve Valencii se nachází v budově od španělského architekta Santiago
Calatrava, který je známý svým futuristickým stylem. Navrhl mj.
telekomunikační věže v Barceloně nebo Turning Torso v Malmö. Design
protáhlé, skořápkové observatoře L’Hemisfèric má připomínat obří lidské
oko.
• Červená budova uprostřed městského parku v Hamburku byla v
roce 1916 postavena jako „Winterhuderova vodárenská věž“. V roce 1930
zde bylo otevřeno planetárium, do kterého v současnosti zavítá 300 tisíc
lidí ročně.
• Moskevské planetárium, jehož součástí je rozsáhlá
expozice věnovaná kosmonautice, včetně kapsle, ve které letěl Jurij
Gagarin, prošlo rozsáhlou, 17letou rekonstrukcí. Najde ho v centru
města, dva kilometry od řeky Moskva.
• Štrasburská observatoř
vznikla v roce 1881 v botanické zahradě. Dnes se věnuje studiu objektů
fyziky vysokých energií, dynamice galaxií a archivaci velkých
astronomických dat. Od roku 2008 je její součástí i menší planetárium.
• Urania
ve Vídni byla postavena podle plánů secesního architekta Maxe Fabianiho
(studenta Otto Wagnera) na jednom z ramen Dunaje. V roce 1910 byla
otevřena Franzem Josefem I. jako vzdělávací zařízení s lidovou
hvězdárnou.
• Jediné 3D planetárium ve Velké Británii se ukrývá v
science centru s názvem My jste zvědaví v Bristolu. Průměr jeho
projekční kopule je 12 metrů ukryté ve „stříbrné“ kouli. Součástí centra
je zhruba 250 nejrůznějších interaktivních exponátů.
• Univerzita v
nizozemském Leidenu byla založena v roce 1575, o šest desetiletí
později ji doplnila i hvězdárna. Nejdříve sloužila především k výuce,
ale ve 20. století zde působila celá řada výjimečných astronomů,
například Jan Hendrik Oort – objevitel rotace naší Galaxie.
• Planetárium
v Toruni vzniklo teprve před třemi desetiletími, obklopuje ho však
tisíciletá historie. Narodil se zde Mikuláš Koperník, celosvětová ikona
pozemské astronomie. Polské město na řece Visle bylo založeno
germánskými rytíři v roce 1233 a je jedním z nejlépe dochovaných v
severní Evropě.
• Na úpatí jezera Sankt-Joergensen v centru Kodaně
stojí válec se šikmou střechou: planetárium Tycho Brahe. Dánský
astronom byl jeden z nejvýznamnějších astronomů středověku, díky němu
Johannes Kepler objevil zákony o pohybu planet. Tycho Brahe je pochován v
pražském Týnském chrámu.
Populárně-naučný časopis GEO
poprvé vyšel v roce 1976 v Německu, dnes existuje v 18 jazykových
mutacích. Je evropskou obdobou časopisu National Geographic.
tisková zpráva
zdroj foto: Hvězdárna a planetárium Brno