Pokus o jinou prostorovou organizaci školního dvora využívaného dětmi po celý den
Místo: Calle Andrés Piquer 5, Zaragoza, Španělsko
Klient: Kolegiátní škola La Salle Franciscanas
Architekt: Guzmán de Yarza Blache / J1 arquitectos
Spolupráce: Ana Guzmán Malpica,Julien Luengo-Gómez
Stavební dozor: Jose Manuel Arguedas
Statika: Josep Agustí de Ciurana, Prainsa
Stavitel: GM Empresa Constructora
Dokončení stavby: září 2012
Zastavěná plocha: 350 m2
Stavební náklady: 290 000 €
Foto: Miguel de Guzman
Školní dvory jsou často využívané jako prostory pro oddych během školních hodin nebo po nich, slouží jako venkovní chodby či shromaždiště, kde rodiče ráno zanechávají děti a večer se pro ně vrací. Tyto překrývající se aktivity vyžadují odlišnou prostorovou organizaci a tak častokrát požadavky jedné funkce zasahují do chodu jiné aktivity. Architect Guzmán de Yarza Blache ze zaragozské kanceláře J1 Arquitectos dostal od školy La Salla Franciscana zadání zvýšit užitnou plochu dvora o rozměrech 33×35 metrů a přizpůsobit dvůr pro ranní a večerní příliv rodičů tak, aby byl nezávislý na denních sportovních a odpočinkových aktivitách dětí. Řešení je geniálně jednoduché: vyzdvihnout víceúčelové sportovní hřiště nad zem a pod něj zasunout chráněné místo, kterým lze kdykoliv procházet bez překážek nebo naopak tam jen postávat a nikomu nepřekážet. Protože ve vzdělávací instituci je rušno 9 až 10 měsíců v roce, byla stavba provedena během letních prázdnin, takže na realizaci bylo relativně málo času. Projekt byl navržen tak, aby stavba vyžadovala minimum prací na místě. Prefabrikovaná betonová základna byla proto nejlogičtější volbou. Symetricky umístěné pilíře podpírají dva podélné široké přírubové nosníky, které nesou vlastní hřiště. Zdvojená kovová klec se nahoře ohýbá dovnitř a chrání během hraní děti i zařízení v plovoucí aréně. Ze dvora byly odstraněny dva stromy a nahrazeny třemi sty rostlinami břečťanu různých druhů, které rostou ze sedmdesátimetrového kortenového truhlíku a šplhají po obvodu kovové sítě. Během pár roků pokryjí celou klec.
Žáci překřtili hřiště na "velrybu". Patří k němu ještě na každé straně rampy, po nichž lze sejít dolu na dvůr nebo přejít do školní budovy.
Pod hřištěm jsou na zemi namalované výrazné barevné pruhy – jsou určeny pro hry nejmenších dětí, dodávají žoviální charakter místu, kam přijdou návštěvníci. Uvnitř organicky tvarované betonové lavice jsou osazeny další rostliny. Na lavici posedávají rodiče a čekají na své děti.
"La Ballena" from ImagenSubliminal on Vimeo.
