Hard Rock Hotel Prague

Hard Rock Hotel Prague

(19. 11. 2019) Přípravné a stavební práce na kongresovém hotelu na Letné byly zahájeny

   
 
 
 
 

Hard Rock Hotel Prague

(ČTK) - Nový pětihvězdičkový hotel, který vyroste na zrušeném tréninkovém hřišti fotbalové Sparty na pražské Letné, ponese název Hard Rock Hotel Prague. Přípravné a stavební práce na kongresovém hotelu zahájil Energetický a průmyslový holding (EPH) ve spolupráci s hotelovým řetězcem Hard Rock International. Otevření komplexu je plánováno na první polovinu roku 2023. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Součástí hotelového komplexu bude 523 pokojů, kongresové prostory, restaurace, skybar, fitness a lázně. Nájemcem objektu bude společnost Hard Rock International, která provozuje síť hotelů, kasin, obchodů a kaváren v 75 zemích.

Hotel staví společnosti EP Real Estate, zabezpečující realitní projekty v rámci holdingu EPH. "Pro EP Real Estate jde o klíčový projekt na domácím trhu," uvedl ředitel EP Real Estate Michal Viktorin.

Odhadované náklady na stavbu hotelu EPH nezveřejnil. Měsíčník Forbes na začátku října na svém webu uvedl, že komplex má stát pět miliard korun.

Kongresový hotel vyroste v prostorách někdejšího tréninkového hřiště letenské Generali Areny. Fotbalisté prvoligového týmu AC Sparta Praha budou k přípravě využívat plochy v tréninkovém centru na Strahově. To bude v příštím roce částečně modernizováno a v novém patře budovy vznikne zázemí hlavně pro sparťanský A-tým.

Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského se zaměřuje především na podnikání v energetice a průmyslu. V současnosti zahrnuje pět desítek firem v tuzemsku, na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Británii a Itálii. Křetínský je podle loňského žebříčku časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 59 miliard korun. Je spolumajitelem AC Sparty Praha.

Doplněno Stavbaweb:
Autorem projektu je studio Pelčák a partner architekti. Projekt na jejich stránkách najdete ZDE.

Team: Kateřina Eiermannová, Jakub Hanžl, Petr Pelčák, Jan Rolinc, Jan Sochor, Petr Talanda, Tereza Vajbarová
Investor: AC Real Estate, a.s.
Vizualizace: Visualarch

Stavba dotváří vymezení Letenské pláně v dosud nezastavěné západní části Tř. Milady Horákové, přičemž všechny stávající budovy tvořící hranu parku mají stejnou výšku. Tato vymezující horizontální stavební linie velkého měřítka zdůrazňuje výraznou hranu pražského terénního reliéfu. Všechny stavby tvořící tuto velkorysou urbánní figuru mají velké metropolitní měřítko. Hotel ukončuje v minulosti založenou kompozici na severní straně Letné, na západní hraně její pláně. Dále na západ je již zcela jiná situace. Používá přitom strategii analogie. Uliční fronta je stejné výšky, jako sousední blok Molochov, má analogicky řešeno ustoupené poslední podlaží i motiv arkýře na obou čelech. Délky Molochova a hotelu jsou přitom v poměru zlatého řezu. Západní část stavby je konzolou překrývající rampu tunelu Blanka. Posiluje tak charakter uličního prostoru a vytváří výrazné čelo celé velkorysé urbanistické figury pláně. Měřítkem a velikostí budova odpovídá zástavbě, na kterou navazuje a se kterou tvoří jeden urbanistický celek – „nábřeží“ parku Letná. Současně návrh doplňuje a ukončuje blokovou texturu zástavby Letné na místě jejího setkání s drobnější strukturou zahradní čtvrti Bubeneč, přičemž rozhraní obou tvoří terénní zlom, podél něhož je vedena Buštěhradská železniční trať. Východní, příčné křídlo hotelu zakládá budoucí ulici podél hlavní tribuny stadionu ústící do prodloužení ulice Nad Královskou oborou. Dnešní uzavřený areál AC Sparta tak bude otevřen a strukturován veřejnými prostory. Západní křídlo výškově klesající k menšímu měřítku zástavby Bubenče tvoří tvarováním podél oblouku rampy z tunelu Blanka hlukovou bariéru vilám v ulici Na Zátorce. K jejich zahradám se areál hotelu obrací rovněž vegetační plochou svých parkových úprav ve vnitrobloku a podél železniční trati. Veškerá dopravní obsluha hotelu probíhá z nové ulice podél hlavní tribuny stadionu. V nejatraktivnějších částech hotelu, tedy v přízemí a v nejvyšším podlaží, jsou umístěny veřejně přístupné provozy – restaurace, bary, wellness a fitness včetně bazénu. Ve dvoře hotelu je zahrada na střeše konferenčních prostorů, umístěných také v suterénu. Vstup do hotelu je na východním nároží skrze velkou městskou loggii kryjící rovněž předjezd automobilů. Kromě dvoupodlažní loggie je vstup zvýrazněn celkovým řešením uliční fasády, jejíž perforace narůstá od západu k východu, a tak se směrem ke vstupu otevírá. Má dynamický, proměnlivý rytmus členění plastickým tvarováním a posunem pozic okenních otvorů sdružovaných po dvojicích pokojů. Tento systém dává fasádě, klasicky dělené na sokl, korpus a arkádu, velké měřítko a živost. Její ostré hrany vytvoří broušená omítka, zatímco sokl bude obložen kamenem.
AUTORSKÁ ZPRÁVA (zdroj: www.pelcak.cz)

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz