HubHub Palác ARA v Praze

HubHub Palác ARA v Praze

(20. 11. 2019) Tržiště nápadů obklopené domečky ze sádrokartonu...

   
 
 
 
 

HubHub Palác ARA v Praze

Mrakodrap ukrytý v srdci Prahy
Praha je zajímavou architekturou proslulá, ale přesto je v samém centru města dům, který bychom tu nečekali. Stavba, která si v ničem nezadá s americkými mrakodrapy, je postavená stejnou technologií. Jedná se o Palác ARA, dříve známý jako OD Perla. Přestože není tak nápadně vysoký, v porovnání s použitými stavebními technologiemi, je naprosto srovnatelný se světově známými budovami v New Yorku, Chicagu a dalších vyhlášených amerických městech.

Výstavba paláce jako sídla obchodního domu firmy ARA (A. R. Amschelberg) probíhala v letech 1930–31. Požadavkem na stavbu nového domu byl hlavně rychlý́ postup stavby, snadná adaptace v budoucnu a především velká zaoblená nárožní výkladní skříň bez jediného sloupu. Díky malé rozloze stavební parcely musely být průřezy sloupů a hloubka stropních nosníků co nejmenší. Proto byla zvolena v té době neobvyklá konstrukce z oceli a budova je tedy stavěná shodnou technologií jako americké mrakodrapy. V detailu průčelí je rovněž patrný vliv obchodních paláců v Londýně nebo Americe té doby.

Technologie stavění staveb s ocelovým skeletem není původně americká. První použití železa v konstrukcích staveb bychom našli v Anglii, v průmyslových budovách prádelen, odkud se rychle šířilo po Evropě i Severní Americe. Tam jsou již koncem 19. století vidět budovy s nosným skeletem z ocelových konstrukčních prvků. I tehdy bylo známo, že železo neodolává požáru, takže byly obezdívány nebo obetonovány. Na detailu vpravo je vidět nejdůležitější část původní stavby Paláce ARA, ještě nezakrytou nýtovanou ocelovou konstrukci, která „nese” celý dům.

Přiznaná ocelová konstrukce v podobě jakéhosi spřáhla zůstala obnažena pouze v posledním nadzemním podlaží, protože pouze tam to umožnily požární požadavky budovy. Ocelové nosné sloupy tvoří snýtovaná pásovina v několika vrstvách

a v době rekonstrukce, když byly odkryty, působily velice mohutně. Přestože se v současné době nosné ocelové prvky chrání před požárem zpravidla pomocí sádrokartonu Knauf RED Piano (běžně do 90 minut) a následují řešení pomocí desek Knauf Fireboard až do klasifikace R 240 min, zvolil v tomto případě projektant tradiční ochranu obetonováním. Aby původní nýtovanou konstrukci něco připomínalo, byly v bednění pro obetonávku provedeny prohlubně symbolizující vystupující hlavy nýtů. Ze speciálních protipožárních desek Knauf RED Piano se prováděly požární konstrukce v podobě šachtových stěn.

Obchodní dům s talenty
Dnes dům získal zpět původní název a slouží ke kancelářským účelům. Ve spodních podlažích sídlí ČSOB, ale od 3. do 7. patra sídlí v nově renovovaných prostorech coworkingové centrum HubHub Palác ARA. Na pěti podlažích nabízí na 2 700 m² více než 350 pracovních míst v kancelářích i flexibilních prostorech s vysokorychlostním internetem a přístupem 24 hodin denně po 7 dní v týdnu. K dispozici jsou i prostory pro specializované semináře, panelové diskuze či pracovní snídaně. Nabídku doplňují plně vybavené kuchyňky s filtrovanou vodou, kávou a čajem, sprcha, telefonní „budky“ a relax zóny. Je to to pravé místo pro obchodní schůzku nebo předvedení prezentace či projektu.

Variabilní eventový prostor lze snadno přizpůsobit počtu pozvaných klientů. Je to zkrátka pohodové místo, kde lze pracovat, odpočívat, spolupracovat, učit sebe i ostatní a hlavně budovat svůj byznys a nechat ho růst v aktivní komunitě podobně smýšlejících lidí. Sloužit bude především freelancerům, rychle rostoucím start-upům i menším společnostem. Jsou také vhodné pro inovační týmy, například z korporací, které hledají dočasné místo pro speciální projekty. Otevřením již druhé lokality v centru Prahy v poměrně krátké době reaguje HubHub na stále se zvyšující zájem o tento velmi inspirativní pracovní prostor.

V roce 2018, po zahájení celkové rekonstrukce, zůstal ze stavby prakticky jen nosný skelet. Na nových interiérech se významnou měrou podílely konstrukce ze sádrokartonu Knauf.

Tržiště nápadů obklopené domečky ze sádrokartonu...
Udělat náves s domečky ze sádrokartonu? Žádný problém. Ovšem není to náves, ale tržiště nápadů. Celé se nachází pod velkým proskleným světlíkem, takže do prostoru dopadá přirozené světlo, které mu dodává tu správnou atmosféru. Více jak 8000 m² standardních desek Knauf WHITE se použilo na různé dělicí konstrukce v podobě příček Knauf W112. V kancelářských prostorách, v multifunkčním sále a v jeho předsálí jsou místy v podhledech použity akustické děrované desky Knauf Cleaneo pro zlepšení prostorové akustiky. Otvory v těchto děrovaných deskách společně s absorpční tkaninou redukují významnou měrou čas dozvuku a desky se dají používat nejen jako absorbéry, ale i jako difuzéry, například v konferenčních místnostech apod.

… I technické zajímavosti
Například sádrokartonové „místnosti v místnosti“ se samonosnými podhledy D131, které mají třeba pouze dvě obvodové stěny, zbytek tvoří sklo anebo také nic. Prostě dvě stěny naproti sobě chybí a vy procházíte jakoby pod mostem. Člověk by řekl, že sádrokarton společně s tenkostěnnými profily nemůže být nijak pevný a že toho příliš neunese. Ale to je mýlka, drží to docela dobře i přes úctyhodné rozměry, jenom se to musí správně provést dle technologických předpisů výrobce.

Chce to prostě nápad a pak už je možné skoro všechno. Vezměte například netradiční tvary osvětlení, na které zde narazíte v rozličných variantách. Jako zdroj světla tu máme například „košík“ žárovek, svázaný „trs” zářivek nebo žárovky „vysypané” z krabice.
Milan Švůgr (Knauf)
Foto: Jaroslav Appeltauer



HubHub Palác ARA, Praha
Investor: HB Reavis Group CZ, s.r.o.
Architekt: Studio Reaktor
Zpracovatel materiálů Knauf: Farrao s.r.o.
Použité materiály Knauf: Knauf CLEANEO, WHITE, UNIFLOTT
Realizace: 2019

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

20. 11. 2019 14:56:42. Re: HubHub Palác ARA v Praze. Jan Topinka
20. 11. 2019 15:40:17. Re: Re: HubHub Palác ARA v Praze. arch
5. 2. 2020 12:33:36. Re: Re: Re: HubHub Palác ARA v Praze. Jan Plašil

20. 11. 2019 15:24:17. Re: HubHub Palác ARA v Praze. Radomíra Sedláková

 
 
 
 

20. 11. 2019 14:56:42. Re: HubHub Palác ARA v Praze. Jan Topinka

  módní interiér z New Yorských fabrik přenesený bez citu do funkcionalistické perly Prahy

20. 11. 2019 15:40:17. Re: Re: HubHub Palác ARA v Praze. arch

  taky jsem si rikal... kde se tam vubec vzal ten cerveny nosnik?

5. 2. 2020 12:33:36. Re: Re: Re: HubHub Palác ARA v Praze. Jan Plašil

  Ten nosník se tam vzal při stavbě paláce v 30. letech, vynáší nároží, kde v 1.NP není sloup. Je součástí poměrně unikátní ocelové konstrukce domu.

20. 11. 2019 15:24:17. Re: HubHub Palác ARA v Praze. Radomíra Sedláková

  Ať čtu, jak čtu, zmínku o prvním architektu paláce, Milanu Babuškovi, nevidím ... Že by za to autorům současné rekonstrukce nestál?

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz