HubHub Palác ARA v Praze

HubHub Palác ARA v Praze

(20. 11. 2019) Tržiště nápadů obklopené domečky ze sádrokartonu...

   
 
 
 
 

HubHub Palác ARA v Praze

Mrakodrap ukrytý v srdci Prahy
Praha je zajímavou architekturou proslulá, ale přesto je v samém centru města dům, který bychom tu nečekali. Stavba, která si v ničem nezadá s americkými mrakodrapy, je postavená stejnou technologií. Jedná se o Palác ARA, dříve známý jako OD Perla. Přestože není tak nápadně vysoký, v porovnání s použitými stavebními technologiemi, je naprosto srovnatelný se světově známými budovami v New Yorku, Chicagu a dalších vyhlášených amerických městech.

Výstavba paláce jako sídla obchodního domu firmy ARA (A. R. Amschelberg) probíhala v letech 1930–31. Požadavkem na stavbu nového domu byl hlavně rychlý́ postup stavby, snadná adaptace v budoucnu a především velká zaoblená nárožní výkladní skříň bez jediného sloupu. Díky malé rozloze stavební parcely musely být průřezy sloupů a hloubka stropních nosníků co nejmenší. Proto byla zvolena v té době neobvyklá konstrukce z oceli a budova je tedy stavěná shodnou technologií jako americké mrakodrapy. V detailu průčelí je rovněž patrný vliv obchodních paláců v Londýně nebo Americe té doby.

Technologie stavění staveb s ocelovým skeletem není původně americká. První použití železa v konstrukcích staveb bychom našli v Anglii, v průmyslových budovách prádelen, odkud se rychle šířilo po Evropě i Severní Americe. Tam jsou již koncem 19. století vidět budovy s nosným skeletem z ocelových konstrukčních prvků. I tehdy bylo známo, že železo neodolává požáru, takže byly obezdívány nebo obetonovány. Na detailu vpravo je vidět nejdůležitější část původní stavby Paláce ARA, ještě nezakrytou nýtovanou ocelovou konstrukci, která „nese” celý dům.

Přiznaná ocelová konstrukce v podobě jakéhosi spřáhla zůstala obnažena pouze v posledním nadzemním podlaží, protože pouze tam to umožnily požární požadavky budovy. Ocelové nosné sloupy tvoří snýtovaná pásovina v několika vrstvách

a v době rekonstrukce, když byly odkryty, působily velice mohutně. Přestože se v současné době nosné ocelové prvky chrání před požárem zpravidla pomocí sádrokartonu Knauf RED Piano (běžně do 90 minut) a následují řešení pomocí desek Knauf Fireboard až do klasifikace R 240 min, zvolil v tomto případě projektant tradiční ochranu obetonováním. Aby původní nýtovanou konstrukci něco připomínalo, byly v bednění pro obetonávku provedeny prohlubně symbolizující vystupující hlavy nýtů. Ze speciálních protipožárních desek Knauf RED Piano se prováděly požární konstrukce v podobě šachtových stěn.

Obchodní dům s talenty
Dnes dům získal zpět původní název a slouží ke kancelářským účelům. Ve spodních podlažích sídlí ČSOB, ale od 3. do 7. patra sídlí v nově renovovaných prostorech coworkingové centrum HubHub Palác ARA. Na pěti podlažích nabízí na 2 700 m² více než 350 pracovních míst v kancelářích i flexibilních prostorech s vysokorychlostním internetem a přístupem 24 hodin denně po 7 dní v týdnu. K dispozici jsou i prostory pro specializované semináře, panelové diskuze či pracovní snídaně. Nabídku doplňují plně vybavené kuchyňky s filtrovanou vodou, kávou a čajem, sprcha, telefonní „budky“ a relax zóny. Je to to pravé místo pro obchodní schůzku nebo předvedení prezentace či projektu.

Variabilní eventový prostor lze snadno přizpůsobit počtu pozvaných klientů. Je to zkrátka pohodové místo, kde lze pracovat, odpočívat, spolupracovat, učit sebe i ostatní a hlavně budovat svůj byznys a nechat ho růst v aktivní komunitě podobně smýšlejících lidí. Sloužit bude především freelancerům, rychle rostoucím start-upům i menším společnostem. Jsou také vhodné pro inovační týmy, například z korporací, které hledají dočasné místo pro speciální projekty. Otevřením již druhé lokality v centru Prahy v poměrně krátké době reaguje HubHub na stále se zvyšující zájem o tento velmi inspirativní pracovní prostor.

V roce 2018, po zahájení celkové rekonstrukce, zůstal ze stavby prakticky jen nosný skelet. Na nových interiérech se významnou měrou podílely konstrukce ze sádrokartonu Knauf.

Tržiště nápadů obklopené domečky ze sádrokartonu...
Udělat náves s domečky ze sádrokartonu? Žádný problém. Ovšem není to náves, ale tržiště nápadů. Celé se nachází pod velkým proskleným světlíkem, takže do prostoru dopadá přirozené světlo, které mu dodává tu správnou atmosféru. Více jak 8000 m² standardních desek Knauf WHITE se použilo na různé dělicí konstrukce v podobě příček Knauf W112. V kancelářských prostorách, v multifunkčním sále a v jeho předsálí jsou místy v podhledech použity akustické děrované desky Knauf Cleaneo pro zlepšení prostorové akustiky. Otvory v těchto děrovaných deskách společně s absorpční tkaninou redukují významnou měrou čas dozvuku a desky se dají používat nejen jako absorbéry, ale i jako difuzéry, například v konferenčních místnostech apod.

… I technické zajímavosti
Například sádrokartonové „místnosti v místnosti“ se samonosnými podhledy D131, které mají třeba pouze dvě obvodové stěny, zbytek tvoří sklo anebo také nic. Prostě dvě stěny naproti sobě chybí a vy procházíte jakoby pod mostem. Člověk by řekl, že sádrokarton společně s tenkostěnnými profily nemůže být nijak pevný a že toho příliš neunese. Ale to je mýlka, drží to docela dobře i přes úctyhodné rozměry, jenom se to musí správně provést dle technologických předpisů výrobce.

Chce to prostě nápad a pak už je možné skoro všechno. Vezměte například netradiční tvary osvětlení, na které zde narazíte v rozličných variantách. Jako zdroj světla tu máme například „košík“ žárovek, svázaný „trs” zářivek nebo žárovky „vysypané” z krabice.
Milan Švůgr (Knauf)
Foto: Jaroslav Appeltauer



HubHub Palác ARA, Praha
Investor: HB Reavis Group CZ, s.r.o.
Architekt: Studio Reaktor
Zpracovatel materiálů Knauf: Farrao s.r.o.
Použité materiály Knauf: Knauf CLEANEO, WHITE, UNIFLOTT
Realizace: 2019

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

20. 11. 2019 14:56:42. Re: HubHub Palác ARA v Praze. Jan Topinka
20. 11. 2019 15:40:17. Re: Re: HubHub Palác ARA v Praze. arch
5. 2. 2020 12:33:36. Re: Re: Re: HubHub Palác ARA v Praze. Jan Plašil

20. 11. 2019 15:24:17. Re: HubHub Palác ARA v Praze. Radomíra Sedláková

 
 
 
 

20. 11. 2019 14:56:42. Re: HubHub Palác ARA v Praze. Jan Topinka

  módní interiér z New Yorských fabrik přenesený bez citu do funkcionalistické perly Prahy

20. 11. 2019 15:40:17. Re: Re: HubHub Palác ARA v Praze. arch

  taky jsem si rikal... kde se tam vubec vzal ten cerveny nosnik?

5. 2. 2020 12:33:36. Re: Re: Re: HubHub Palác ARA v Praze. Jan Plašil

  Ten nosník se tam vzal při stavbě paláce v 30. letech, vynáší nároží, kde v 1.NP není sloup. Je součástí poměrně unikátní ocelové konstrukce domu.

20. 11. 2019 15:24:17. Re: HubHub Palác ARA v Praze. Radomíra Sedláková

  Ať čtu, jak čtu, zmínku o prvním architektu paláce, Milanu Babuškovi, nevidím ... Že by za to autorům současné rekonstrukce nestál?

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz