II. CENA BOHUSLAVA FUCHSE – VÍTĚZNÉ PROJEKTY

Bc. František Dlabáč – Příběhy místa – Nadace Hadriánovy vily – prof. Ing.arch. Ivan Koleček
Bc. Petr Hudec – Kaple pro pietní území Ležáky – Ing.arch. Jiří Marek
Bc. Miroslav Malý – Městská knihovna v Přerově – prof. Ing.arch. Ivan Ruller

Dlabáč František
Příběhy místa – Nadace Hadriánovy vily
Koncept pre nadáciu s bohatým programom sa odvíja od stanovenia základných problémov, ktoré sa nachádzajú v návrhovom území a jeho okolí. Predovšetkým je to nejasný vstup do Hadriánovej vily ako pamiatky svetového dedictva, ktorý nezodpovedá mierke vily a existencia satelitného mestečka. To bolo definované v dobe svojho vzostupu historickou cestou Via Tiburtina, okolo ktorej vznikali kolónie bývania pre zamestnancov kameňolomu a priemyslu, ktorý vznikal pod mestom Tivoli.
Svojím projektom sa snažím prepojiť satelitné mestečko s Hadriánovou vilou, vytvoriť reprezentatívny predpriestor pre vilu. Zároveň sa snažím doplniť do hustej zástavby, ktorá neobsahuje žiaden verejný priestor, mestotvorný prvok – park. Ten slúži ako zázemie pre jednotlivé objekty nadácie, návštevníkov či výskumných pracovníkov a samozrejme aj pre obyvateľov, ktorí ho môžu neustále využívať ako kľudné miesto k odpočinku, či prechádzke, keďže celá mestská časť je pretkaná sieťou rušných komunikácií medzi Rímom a Tivoli. Celý proces objavovania nadácie sa uskutočňuje pre navštevníka Hadriánovej vily na ceste krajinou, ktorá je umiestnená v tieny stromov, a zároveň ponúka pohľad do stavebne nedotknutej krajiny, uprostred ktorej sa nachádza historický objekt farmy.
Výberom lokality, nastavením princípu okruhu v krajine a rozdelením programu nadácie do viacerých objektov, som chcel aby forma jednotlivých častí nadácie bola čistá, jednoduchá a zrozumiteľná. Chcel som aby nadácia bola transparentná aj pre obyvateľov mestečka, ktorí ňou budú prechádzať. Aby mali možnosť nahliadnutia do jej vnútra, možnosť jej pochopenia, a tak by možno časom došlo k väčšiemu spojeniu obyvateľov a pamiatky nadnárodného charakteru, ktoré sme tam v čase návštevy vily necítili. Celkový koncept je jednoduchý. Výstavný priestor, vstupnú halu, knižnicu, administratívne pracovisko či depozit pre archeologické vykopávky tvorí priestor medzi dvoma doskami. Jedna je umiestnená na zemi a druhá sa nachádza v 4,5 metrovej výške, nesená jadrom a stĺpmi, ktoré svojím nepravidelným rozmiestneným nerozčleňujú priestor, ale skôr naopak. Ďalším dôležitým prvkom je “terasa”, ktorá vzniká pri každom objekte presahom oboch dosiek nad vnútorný priestor. Spodná doska sa tak spája s chodníkom v krajine, čiže človek môže prejsť okolo každého objektu a nahliadnuť do vnútra. Vrchná doska svojím presahom zabraňuje prehrievaniu interiérov a vytvára tieň na ceste krajinou.
Keďže vytváram okruh v krajine, návštevník si môže vybrať, po ktorej ceste sa k vile vydá. Jednotlivé objekty nadácie sú tak rozvolnené v krajine, ktorou návštevník prechádza. Vrátiť sa môže po tej istej trase alebo môže dokončiť okruh. Z pohľadu obyvateľa sa okruh dotýka mestečka na troch miestach, kde sa pretína s vonkajšou cestou. Dochádza tak ku spojeniu nadácie s mestečkom, ktoré má možnosť nahliadnuť do nadácie, výstavných priestorov, priestorov pre archeológov a možno aj trochu viac pochopiť komplex Hadriánovej vily.

Miroslav Malý
Městská knihovna v Přerově
Místo
Knihovna se nachází v Přerově na rozhraní starého města a nové zástavby, na místě dochovalých městských hradeb. Je to místo rozporuplného charakteru. Jsme tu v historické struktuře, mezi hradbami a zároveň v otevřených plochách předhradí. Místo, kde staré město ukazuje hradbami svou tvář a zároveň záda dvorními trakty svých domů. Místo mezi dvěma pěšími trasami, kde ani jedna není ulicí. Co je zde rub a co je líc, co je ven a co je dovnitř. Čeho má být stavba na tomto místě součástí a na co reagovat.
Koncept
Návrh zastavuje většinu území, tedy překlenuje městské prostory rozdílného charakteru – stavba přebírá problematiku rozdílnosti charakterů jednotlivých částí místa a nově ji transformuje. Na straně jedné se budova stává částí okolní městské struktury a sama ji nově definuje, na druhé straně vytváří nový svět sama uvnitř sebe.
Knihovna 21. století.
Místo nových impulzů a nápadů, místo dialogu, setkávání a kulturních akcí. Budova otevřená a živoucí. Stejnou měrou místo intimity a ticha, místem komorní atmosféry dřívějších knihoven klášterních či zámeckých. Plynulé prostory veřejného výběru i uzavřená zákoutí. Prostory otevřené svému okolí i vnitřní klidová atria. Knihovna uzavřená do sebe a otevřená venku, stejně tak otevřená do sebe a uzavřená venku.
Historická stopa
Na první pohled se zdá, že stavba zastavuje původní strukturu hradeb. Ona ji však pouze uchovává uvnitř sebe. Návštěvník knihovny je tak volně provázen historickou stopou středověkých hradeb propisujících se jako interierové stěny místností, či exterierové zdi venkovních atrií.
Forma
Forma budovy a její vnější výraz je odrazem vnitřku. Různorodost vnitřních prostor se propisuje na fasádu. Čtenář pochodující s vypůjčenou knihou se mihne za oknem, přes prosklenou stěnu internetové kavárny se vynořuje zeleň vnitřního atria, hradební zeď jako pozadí vášnivé diskuze nad soudobou poezií.




Souvisejíc články:
II. CENA BOHUSLAVA FUCHSE