Inès Lobo Arquitectos + Ventura Trindade Arquitectos: Fakulta umění a architektury v Evoře, Portugalsko

Inès Lobo Arquitectos + Ventura Trindade Arquitectos: Fakulta umění a architektury v Evoře, Portugalsko

V letech 1916 – 1970 továrna. Nejprve Alentejské mlýny, v sedmdesátých letech zde firma Leões vyráběla těstoviny. V letech 2006 – 2009 byl stavbám určen a vyprojektován nový program: Fakulta umění a architektury.

Architekti: Ventura Trindade Arquitectos, Inès Lobo Arquitectos
Místo: Evora, Portugalsko
Hlavní architektka: Inès Lobo Arquitectos
Konstrukce: ADF Engenheiros Consultores; Pedro Morujão
Krajinář: Global Arquitectura Paisagista Lda, João Gomes da Silva
Dodavatel: ACF, O FELIZ
Plocha: 10000 m²
Realizace: 2009
Foto: Leonardo Finotti

Při pohledu na starou továrnu z určité vzdálenosti od historického centra člověk chápe, že principiální hodnota stavby kupodivu leží v nadměrném objemu nečekaně vybudovaném na pláni.



Budovy byly navrženy kolem strojů a nikoli kolem lidí, kteří byli ve fyzikálním nebo transcendentálním smyslu redukováni na pouhé operátory, dělníky, jednoduchá ozubí koleček ve stroji. Částečně obsazenou budovu, ale bez strojů, si přivlastnil člověk. Prostory se díky své univerzálnosti a vztahu s územím staly místem pro výuku. Přístavby, které nebyly součástí původní stavby, byly odstraněny, stejně jako všechny provizorní konstrukce uvnitř budovy. Prostorová povaha budovy se tím vyjasnila.

Byla přistavěna nová budova, která nahrazuje bývalé přístavky a znovu konfiguruje nádvoří s přidruženými dílnami, jídelnou a přístěnkem.
Do stávajících prostor byla přidána další infrastruktura a zařízení, potřebné pro zázemí výuky.



S rostoucí znalostí starých průmyslových ploch a systémů jsme objevili některé strategie, které bylo možné opakovaně použít při stavbě škol.
Především velká zastřešení, která chrání železniční nástupiště a další nakládací a vykládací plochy, jejichž jemnost a lehkost nanejvýš kontrastuje s obrovskou hmotou staveb.


Zde se objevují v určitém redesignu, zaštiťují učitele a studenty namísto výrobků a surovin, propojují celý soubor školních budov, definují hlavní nádvoří, navozující vizuální vztah mezi všemi prostorami fakultního komplexu. Jeho otevřený prostor je nečekaně zelený, což připomíná univerzitní kampusy, doposud tak vzdálené tomuto kontextu.