Iniciativa Občané proti Šatovka Tower
(18. 10. 2013)
v úterý 22. října 2013
Obdbornou i laickou veřejnost v posledních dnech zaskočila informace o tom, že Oddělení památkové péče olomouckého magistrátu, vedené Mgr. Vlastou Kauerovou, dalo bez jakýchkoliv podmínek souhlasné stanovisko k navrhované stavbě výškové budovy v lokalitě Šantovy ulice. Znamená to, že investor, který právě otevírá svoje nákupní středisko Šantovka (pro svou velikost a monofunkční náplň v organismu města velmi diskutabilní), má zase o krok blíž k realizaci svého nesoudného investorského záměru. Tím je 78 m vysoká výšková budova, navržená v ochranném pásmu městské památkové rezervace Olomouc. Komerční dům má poskytnout asi 90 bytů pro maximální počet 300 obyvatel.

Iniciativa Občané proti Šatovka Tower
v úterý 22. října 2013
Obdbornou i laickou veřejnost v posledních dnech zaskočila informace o tom, že Oddělení památkové péče olomouckého magistrátu, vedené Mgr. Vlastou Kauerovou, dalo bez jakýchkoliv podmínek souhlasné stanovisko k navrhované stavbě výškové budovy v lokalitě Šantovy ulice. Znamená to, že investor, který právě otevírá svoje nákupní středisko Šantovka (pro svou velikost a monofunkční náplň v organismu města velmi diskutabilní), má zase o krok blíž k realizaci svého nesoudného investorského záměru. Tím je 78 m vysoká výšková budova, navržená v ochranném pásmu městské památkové rezervace Olomouc. Komerční dům má poskytnout asi 90 bytů pro maximální počet 300 obyvatel.
Závazné stanovisko zpracované Mgr. Vlastou Kauerovou je podkladem pro územní řízení, které bude nyní investor absolvovat. Pokud má veřejnost ještě možnost vzepjat se a vyjádřit odpor, pak je to právě teď, kdy ještě není vše ztraceno. Řada nekalostí politiků a úředníků může procházet jedině kvůli nezájmu občanů.
Zájem veřejnosti o výškové stavby a jejich škodlivost pro historické jádro Olomouce graduje od doby výstavby BEA centra na třídě Kosmonautů. Na rozdíl od BEA centra je však lokalita Šantovky legislativně hájená statutem ochranného pásma městské památkové rezervace. Mnozí majitelé domů v ochranném pásmu znají přísnost a mnohdy až zarputilou snahu památkářů (těch odborných z Národního památkového ústavu i těch s razítkem z magistrátu) bránit jakýmkoliv změnám. Často je potíž přistavět patro nebo vyměnit okna s odkazem na ochranné pásmo. Jak může výkonný orgán památkové péče ustát před občany tak razantní výjimku ze svých pravidel? Jak je možné, že stavba, která by svou výškou zastínila i radniční věž a která by se tvrdě a kontrastně promítla v siluetě historického jádra, dostává u té samé památkové péče zelenou? Čí zájmy pak taková památková péče hájí?
Správní orgán památkové péče ve své nejnižší instanci navíc bojkotuje názor instancí vyšších. Nerespektuje názory kompetentních, metodicky vybavených odborníků, za nimiž už stojí stoletá tradice vývoje úvah o památkové péči. Odborníci z oblasti památkové péče, architektury a urbanismu vyjádřili své jednoznačné NE prostřednictvím vědecké rady Národního památkového ústavu. Desítky významných osobností z Olomouce, České republiky i ze zahraničí se k projektu ryze negativně vymezily na stránkách o. s. Za krásnou Olomouc. Za všechny jmenujme přední české pedagogy Alenu Šrámkovou nebo Miroslava Masáka, největší osobnosti české architektury Emila Přikryla, Josefa Pleskota, Mirko Bauma, z olomoucké intelektuální elity pak Jana Graubnera, Pavla Zatloukala, Františka Mezihoráka, Michala Bartoše. Čerstvě iniciativu za zachování vzácného Olomouckého panoramatu podpořil děkan filozofické fakulty UP Jiří Lach nebo předseda jejího akademického senátu, Tomáš Nejeschleba.
Vedle nich se podepsalo také 932 občanů petici, kterou v lednu 2012 zveřejnilo o. s. Za krásnou Olomouc. Informování o kauze přispělo mimo jiné k tomu, že Město Olomouc na základě podnětu Ministerstva kultury vyňalo z návrhu nového územního plánu výškovou regulaci, která v místě lokality Šatovka počítala s výškovou dominantou o 75ti m. Do budoucna se tedy v ochranném pásmu (a nejen tam) s výškovými budovami nepočítá. Všichni to vědí, ale všichni dělají, jakoby nevěděli. Schvalování návrhu nového územního plánu se odkládá na neurčito, investor se snaží sehnat si potřebná razítka, dokud platí starý územní plán bez výškové regulace. Bude-li schválení návrhu odkládat ještě pár let, riskujeme věnec věžáků v ochranném pásmu, trnovou korunou Olomouce. V únoru 2013 proběhla další petice (s podpisy 699 olomouckých občanů), která vyzvala olomoucké zastupitelstvo, aby v územním řízení na Šantovka Tower hájilo jemu svěřené veřejné hodnoty. To se, jak vidíme dnes, nestalo. Primátor tehdy přislíbil, že věc projedná zastupitelstvo dřív, než se město k žádosti investora vyjádří. Nyní je magistrát s investorem na jedné lodi, žádá spolu s ním o vydání stanovisek.
Proběhlo několik veřejných debat, žádné se však investor neúčastnil. Vlastní iniciativu vyvinul Klub architektů Olomoucka, který s podporou magistrátu vypracoval podle oficiálních podkladů digitálních map orientační vizualizace Šantovka Tower a odborný posudek návrhu. Naproti tomu investor poskytl veřejnosti asi pět líbivých vizualizací. Žádná z nich však nevypovídá o tom, jak příkře by s novostavbou bylo konfrontováno historické jádro a jak cizorodě by převýšená rezidenční stavba působila ve své bezprostředním okolí, v předpolí historického jádra města. Jak by stavba vypadala z hlavních náměstí, z významných městských tříd, z obvodu památkové rezervace nebo z důležitých dálkových pohledů? Nedaleká Vila na sile se svými 36ti m je ještě akceptovatelnou dominantou, ale umíme si představit výšku více než dvojnásobnou? Není tajemstvím, že horní část novostavby by se při své výšce 78 m pohledově uplatňovala i očím chodců na Dolním náměstí. Opravdu potřebuje Olomouc pro demonstraci svého rozvoje takto křiklavá, primitivní až vulgární gesta?
Stanovisko Oddělení památkové péče olomouckého magistrátu je chybné a co hůř, zdá se být záměrně zmanipulované. Pomíjí obsah a účel památkové péče, nebere v úvahu vyjádření předních českých odborníků, zamlčuje existující odborné a technické podklady a úplně rezignuje na odborný rozbor a hodnocení dopadu věžové stavby na památkovou rezervaci.
Za těchto okolností považujeme za nutné veřejně vystoupit na obranu historického dědictví Olomouce, o které jsme se nezasloužili, ale které nám bylo svěřeno našimi předchůdci. Zachované historické jádro Olomouce tvoří po Praze druhou největší památkovou rezervaci v ČR, soubor dominant na olomouckých návrších je dochovaným a dosud jen mírně narušeným cenným historickým panoramatem.
Navržená Šantovka Tower by svou velikostí a blízkostí k historickému jádru znemožnila vnímat toto historické prostředí v dosud neporušené podobě. Poškodila by jeho hodnotu historickou, památkovou a v konečném důsledku i potenciál komerční, turistický ruch. Naopak není známý žádný přínos objektu, který by vyvážil způsobenou škodu, neboť jde o soukromý komerční záměr, který jen využívá výšky objektu a lokality pro prodej výhledu na historické město. Nemůžeme to nazvat jinak než privatizací panoramatu.
Vyzýváme proto veřejnost: pojďme bránit Olomouc! a zároveň ustanovujeme iniciativu Občané proti Šantovka Tower, jejímž cílem je zabránit výstavbě věžáku a chránit historickou Olomouc. Veřejné shromáždění na podporu této iniciativy se uskuteční v úterý 22. října 2013 v 17.00 hodin na Václavském náměstí, odkud se v průvodu vydáme na rozhraní Horního a Dolního náměstí.
tisková zpráva
Základní informace o objektu
Kategorie
Bytové domy
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu