INSPIRELI AWARDS – výsledky soutěže

INSPIRELI AWARDS – výsledky soutěže

(11. 10. 2019) Česká ambasáda v Addis Abebě v Etiopii se postaví podle návrhu třiadvacetiletých studentek Slovenské technické univerzity v Bratislavě

   
 
 
 
 

INSPIRELI AWARDS – výsledky soutěže

Slovenské studentky Jana Hájková a Kristína Boháčová zvítězily ve speciální kategorii mezinárodní soutěže INSPIRELI AWARDS 
Čtvrtého ročníku mezinárodní studentské soutěže INSPIRELI AWARDS se zúčastnilo ve čtyřech kategoriích celkem 1038 soutěžících se 887 projekty, přesto se největší pozornost upínala k letošní speciální kategorii „Navrhni reálný projekt – Návrh ambasády ČR v Addis Abebě v Etiopii“. Tuto soutěž v rámci INSPIRELI AWARDS vypsalo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky společně s Fakultou stavební ČVUT v Praze, katedrou architektury. V kategorii návrhu ambasády se sešlo 281 projektů od 474 studentů z 38 zemí 6 kontinentů. Vítězkami se staly slovenské studentky Jana Hájková a Kristína Boháčová, které na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě dokončují šestý ročník oboru architektura. Slavnostní předání cen všem vítězům proběhlo 10. října na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Hlavní ceny poroty Wings to the Future a cena speciální kategorie
Mezinárodní soutěž INSPIRELI AWARDS vznikla před čtyřmi lety, letos mohli soutěžící hlásit svoje práce do kategorií Architektura, Urbanistické plánování a krajina a Interiérový design, specialitou byla kategorie Navrhni reálný projekt - Návrh ambasády České republiky v Addis Abebě v Etiopii. Hlavní ceny poroty „Wings to the Future“ jsou Grand Prize ARCHITECTURE award, Grand Prize INTERIOR DESIGN award a Grand Prize URBAN DESIGN award. Vyhlašovatelem INSPIRELI AWARDS je Inspireli, mezinárodní online platforma pro architekty, spoluorganizátory jsou ČVUT a Fakulta stavební ČVUT v Praze, záštitu soutěži poskytla řada významných organizací z celého světa. Na soutěži se podílí také společnost LEGO, jež věnuje výherci unikátní model jeho návrhu vytvořený z kostek LEGO pod záštitou řady věnované architektuře - LEGO Architecture. Práce hodnotí více než 200 odborníků z řad světově uznávaných architektů 80 národností, čímž je zajištěna objektivita soutěže. Jména absolutních vítězů soutěže v jednotlivých kategoriích jsou zanesena na unikátní putovní pohár „Wings to the Future“, jehož autorem je Bořek Šípek.

Absolutní vítězové v jednotlivých kategoriích
Ceny pro absolutního vítěze Grand Prize ARCHITECTURE award získal Tharusha Randula ze Sliit school of Architecture ze Srí Lanky za projekt -  „Sinharaja Exploratorium – přírodovědné výzkumné centrum v Kudawě na Srí Lance“. Vítězství v kategorii INTERIÉROVÝ DESIGN, Grand Prize INTERIOR DESIGN awar, vybojoval Yankai Miao z China University of Mining and Technology za Initial noodle - Návrh regionálního kulturního muzea výroby nudlí“. V kategorii URBANISTICKÉ PLÁNOVÁNÍ A KRAJINA a cenu Grand Prize URBAN DESIGN award získala Maria Abi Raad z Holy spirit University of Kaslik v Libanonu. Její projekt „The corridors of Mosul“ se zaměřil na obnovu válkou zničeného Mosulu. Ve speciální kategorii NAVRHNI REÁLNÝ PROJEKT – Návrh ambasády České Republiky v Addis Abebě v Etiopii – zvítězily studentky Jana Hájková a Kristína Boháčová z Fakulty architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Unikátní soutěž o realizaci ambasády zaujala studenty z celého světa
Do finále soutěžní kategorie o realizaci ambasády postoupilo z celkem zaslaných 281 projektů z celého světa 25 nejlepších prací. Jednalo se o studenty ze tří světadílů, 17 univerzit a 12 národností. „Návrh Jany Hájkové a Kristíny Boháčové ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě nás zaujal zajímavým skloubením všech požadovaných funkcí budoucího velvyslanectví České republiky. Studentky navíc použily exteriérové materiály v souladu s etiopským prostředím a s velkou lehkostí propojily českou a etiopskou kulturu. Zásadní roli pak hrál vzhled jednotlivých objektů umístěných na rozlehlém pozemku, realizovatelnost projektu a zohlednění možných finančních nákladů zpracovaného řešení,“ vysvětluje důvody, jež rozhodly o volbě vítěze, Petr Kyslík z Ministerstva zahraničních věcí ČR, ředitel odboru správy majetku, který zajišťuje projekt realizace české ambasády v Addis Abebě v Etiopii. Nový areál zastupitelského úřadu vznikne na pozemku o rozloze 13 304 metrů čtverečních, nacházet by se zde měl komplex budov zahrnující úřední budovu velvyslanectví, budovu konzulárního a vízového úseku, rezidenci velvyslance, byty pro diplomaty a budovu pro místní zaměstnance ambasády. Na výstavbu je počítáno s investicí 225 milionů korun a za optimálních podmínek by mělo být vše dokončeno do roku 2025. Nový areál nahradí původní komplex, který byl zakoupen v roce 1966. Objekt je již zastaralý, prostorově nevyhovující a nedostatečně reprezentuje Českou republiku. Pro spolupráci s INSPIRELI AWARDS se Ministerstvo zahraničních věcí ČR rozhodlo po seznámení se s předchozími ročníky: „Chtěli jsme využít inovativní způsob zajištění soutěže o návrh nového areálu velvyslanectví a studentská soutěž zaručovala, že se nám podaří získat mnoho nových nápadů a zajímavých řešení,“ dodává náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Kryl, který byl členem mezinárodní poroty.

Česká ambasáda v Addis Abebě podle návrhu slovenských studentek
Studentky Jana Hájková a Kristína Boháčová z Fakulty architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě návrh ambasády připravily v rámci školního ateliéru. „Ambasáda České republiky v Addis Abebě nás zlákala možností vyzkoušet si navrhování v zemi s úplně jiným klimatem, kulturou a historií. Jako zajímavý nám přišel i nápad mít projekt nejen jako školní práci, ale moci ho přihlásit i do soutěže s šancí na skutečnou realizaci,“ říkají. Na projektu společně pracovaly více než čtyři měsíce, návrhu předcházel výzkum, seznámení se s tradicemi africké architektury, obvyklými stavebními materiály, lokálními zdroji i způsoby ochlazování budov. „Naším záměrem bylo navrhnout objekt na principu soběstačného mikro-urbanistického řešení, kde budou zaměstnanci ambasády žít plnohodnotný život. V rámci areálu bylo přitom třeba vyřešit více budov s různým určením. Právě tato různorodost od veřejno-reprezentativní až po soukromou obytnou sféru nás přiměla zamyslet se nad pojetím a atmosférou jednotlivých objektů. Hlavním prvkem se pro nás stala zeď chránící areál, která je nutným bezpečnostním prvkem, jíž jsme se rozhodly dát vyšší smysl. Nebrali jsme ji proto jako barieru, ale jako prostředek pro vytvoření různých typů prostor,“ říká Jana Hájková. V návrhu se studentky zaměřily i na uplatnění principů udržitelnosti. „Stavby jsou z klasických pálených cihel, v objektech využíváme pasivní větrání, tzv. wind catcher, což je pro Afriku typický způsob ´lapače větru´ v podobě komínu,“ doplňuje Kristína Boháčová. Budoucí architektky také myslely na vyžití obyvatel areálu ambasády – u budov určených pro bydlení se počítá nejen s terasami a bazény, ale také s užitnými zahradami, které poskytnou jejich majitelům jistou soběstačnost.

Soutěž INSPIRELI AWARDS založil v roce 2015 designér prof. Bořek Šípek spolu s psychologem architektury Karlem Smejkalem z Fakulty stavební ČVUT a zájem o ni stoupá. „Za pouhé čtyři ročníky se do soutěže přihlásili studenti ze 136 zemí, což ze soutěže INSPIRELI AWARDS dělá absolutně největší architektonickou soutěž planety. Zároveň mě těší, že se soutěž daří propojovat s možností na skutečnou realizaci projektů. V příštím ročníku, který již připravujeme, budou studenti moci soutěžit o rekonstrukci amfiteátru v Burkina Faso. Nový ročník bude vypsán 15. října,“ dodává Karel Smejkal.

Vítězové soutěže INSPIRELI AWARDS dle jednotlivých kategorií:
1. cena v kategorii - ARCHITEKTURA
Tharusha Randula, Sliit school of Architecture, Srí Lanka – Projekt „Sinharaja Exploratorium – přírodovědné výzkumné centrum“ v Kudawě na Srí Lance
https://www.inspireli.com/cz/awards/detail-hd/1048

1. cena v kategorii - INTERIÉROVÝ DESIGN
Yankai Miao, China University of Mining and Technology, China – Projekt Initial noodle – návrh regionálního kulturního muzea výroby nudlí
https://www.inspireli.com/cz/awards/detail-hd/191

1. cena v kategorii - URBANISTICKÉ PLÁNOVÁNÍ A KRAJINA
Maria Abi Raad, Holy spirit University of Kaslik, Libanon – Projekt „The corridors of Mosul“
https://www.inspireli.com/cz/awards/detail-hd/1104

1. cena v kategorii – Navrhni reálný projekt – Návrh ambasády ČR v Addis Abebě v Etiopii
Kristína Boháčová, Jana Hájková STU – Slovak University of Technology in Bratislava, Fakulty of Architecture
https://www.inspireli.com/cz/awards/detail-hd/651

Více informací naleznete na: www.inspireliawards.com

tisková zpráva

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz