> 
 > 
 > 
Interiér kanceláří UniCredit

Interiér kanceláří UniCredit

(16. 12. 2019) Písek Seyček Architekti

   

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

  • Písek Seyček Architekti: Intriér kanceláří UniCredit

 
 
 
 

Interiér kanceláří UniCredit

Kanceláře UniCredit se nacházejí ve dvanáctém z celkem sedmnácti podlaží administrativní budovy FILADELFIE. Budova má nepravidelný půdorys ve tvaru jakéhosi deformovaného organického kříže, kterým je rozčleněna do čtyř oddělených křídel. Navrhované dispoziční řešení a tvarosloví interiéru navazuje na koncepci budovy a to organickým tvarováním prostorů, nepravoúhlým uspořádáním, zaoblením rohů stěn a detailů nábytku.

Na dispozici společných komunikačních prostorů (chodba s výtahy a schodišti) navazuje v námi řešeném, jihozápadním, křídle vstupní prostor. Jedná se o halu se solitérně pojatou, skleněným obalem obepnutou, recepcí uprostřed a zálivem se sezením pro návštěvy. Odtud lze pokračovat do prostoru s toaletami, místnosti s kuchyňkou nebo komory se serverem. Dvě komunikace vedoucí z haly hlouběji do křídla objektu řeší rozdělení podlaží na část se zasedacími místnostmi a kancelářskou zónu, přičemž dvě zasedací místnosti jsou situované v těsné blízkosti vstupní haly. Obě komunikace ústí do velkoprostorové kanceláře, kde jsme navrhli přístup do dalších tří menších, oddělených kanceláří.
AUTORSkÁ ZPRÁVA



Budova Filadelfie - BB Centrum, Praha 4
Autoři: Ing. arch. Jiří Písek, Ing. arch. Jan Seyček, Ing. Jan Krauz
Realizace: 2011
Fotografie: Viktor Jelínek 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Administrativa

Komentáře ke článku

 
 
 
 
Vložit příspěvek
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

27. 3. 2020 15:04:53

Re: Rekonstrukce Branického divadla

Aha. Takže další tyjátr, další dotace a další povyk, když jich bude málo. A že to bude cirkus? To tedy v každém případě...

27. 3. 2020 15:02:54

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Sorry Luščinole, dneska nemám zas až tolik času, to víš, slovy klasika, časy jsou zlé Kamile, tedy vlastně dr. Luščinole. Nicméně, nezklamal jsi. Ono ta těch tvých odpovědích zas tolik nezáleží a je jedno, jestli se jedná o formu nebo obsah. Tak se těším na nějaký další blábol. Mimochodem, to že ti tykám, toho by sis měl vážit a ne tady vztekle prskat. Ale abys viděl, že to s tebou nemyslím zle a nezlobím se na tebe, tak tedy - Beati pauperes spiritu quoniam ipsorum est regnum caelorum. Máš se kam těšit.

27. 3. 2020 14:57:49

Re: Odpůrci Mariánského sloupu v Praze chtějí odložit stavbu

Argumentace je sice trochu přitažená za vlasy, ale to nic nemění na faktu, že znovupostavení tohoto symbolu završení protireformace (jednou vykládané jako poděkování Panně Marii za odvrácení moru podruhé za záchranu Prahy před Švédy, kteří nicméně zvládli polovinu města obsadit ve stylu mongolských nájezdníků) a přímo proti místu, kde proběhla staroměstská exekuce 1621 je ukázkou arogance a snahou přepisovat dějiny. Připomeňme si, v důsledku násilné protireformace muselo české země opustit 200.000 lidí (skoro tolik, kolik jich mezi roky 1948 a 1989 opustilo lidově demokratický a později socialistický "ráj" a v důsledku třicetileté války, kdy na našem území zahynuly dva miliony osob. Právě tohle adoruje ten sloup. Nevidím důvod, proč tedy taky postupně neobnovit třeba "frontu na maso", to byla taky přece úžasná socha a co na tom, že ten v čele měl na svém kontě ještě víc mrtvých, než Habsburkové a katolická církev (i když u té si tím až zas tolik jistý nejsem) a když budeme skromnější, proč zase na své místi nevrátit Gottwalda?

26. 3. 2020 20:58:20

Re: Odpůrci Mariánského sloupu v Praze chtějí odložit stavbu

Paní Veselá je úžasný demagog. Lidi se shromažďují okolo staveniště, tak místo toho, aby požadovala na policii, aby zakročila, tak žádá zrušení stavby. Odpůrci sloupu už vážně neví co by.

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

24. 3. 2020 16:45:48

Re: Nový terminál v Jablonci nad Nisou

Bude se realizovat prodloužení tramvaje trati do nového termináli ? Nebo se radní v Jablonci n.N. bojí pár rádoby podnikatelů kteří myslí jen na sebe?

21. 3. 2020 12:46:59

Re: Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

No ale panovi asi jiz vytekly nervy, ze z te sve zumpy zacal s tykanim ! A ty jeho pocty take za nic nestoji: “Jediný (?!?) jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky,..”. Dnes odpovedel ve 3 dnech ?!? Priste mu odpovim jedine kdyz se bude vyjadrovat k veci (brzo jiz stojicimu Marianskemu sloupu) a kdyz je takovy odbornik na jazyky, anglicky. Looking forward, tremendously !

20. 3. 2020 22:10:28

Re: ČRo: Soud rozhodl o odkladu územního verdiktu pro Šantovku T...

Je zajímavé, že na toto téma existují dva portály, a na tento tedy píši, opakovaně : díky, paní Šabatová, skvělý počin na závěr společensko-politické funkce! Věřím, že se vývoj bude ubírat dál tímto směrem. Zmetky je třeba brzdit, peníze kazí charakter, a je to i tady dobře dobře vidět. A ještě chtějí zkazit i část Olomouce, charakter je jim málo.

20. 3. 2020 18:13:14

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Stavebnictví je kriticky závislý na zahraniční pracovní síle, takže půjde do kopru úplně stejně jako jiný odvětví průmyslu.

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

19. 3. 2020 13:11:48

Re: Rozšíření domu na statku Felderhof

Paráda! Napadá mě, jaké legislativní důsledky by to mělo u nás: 1) nedochází k záboru zemědělské půdy, 2) zůstává zachována plocha schopná vsakování dešťových vod, ale 3) podzemní stavby se nezaměřují a proto ani nezapisují do evidence nemovitostí, takže (kdyby to nebyla přístavba) by to ani nemohl být rodinný dům, 4) nemá to "klasický tvar". Co by si s tím asi naše úřady počaly? :-) Mimochodem, je zajímavé, jak rozdílné názory na současné stavby mohou mít památkáři v krajinných památkových zónách a ochránci přírody v chráněných krajinných oblastech. Přitom jde v obou případech o charakter staveb v krajině.

19. 3. 2020 12:51:33

Re: Kostel v Brně – Lesné je dokončen

asi by si to zasloužilo lepší fotky než mobilem ;-)

19. 3. 2020 12:40:14

Re: Re: Horská chata Oberholz.

Předpokládám, že tento tvar střech by se líbil Správám CHKO u nás. Na rozdíl od moderních staveb minimalistických tvarů (viz článek níže).

19. 3. 2020 11:35:32

Re: Re: Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti bude opraven.

Děkujeme za doplnění jména autora.

19. 3. 2020 10:30:02

Re: Horská chata Oberholz

Tvary střech byly inspirovány typickými stavbami pro tuto oblast? Starou belu. Kromě toho, že střechy mají sedlový tvar, se liší úplně vším...sklonem, konstrukcí, tvarem zastřešovaného prostoru, vylehčením štítů. Ta stavba je přesto a možná právě proto fascinující a určitě stojí zato sundat lyže, vstoupit, dát si Aperol a kochat se prostorem a výhledy. S tradičními stavbami nemá vůbec nic společného, ale to vůbec nevadí. Je to Dvořákova Novosvětská v architektuře. A Dolomity takovéto noblesní vybočení z tradice zrčitě snesou. Spíše bych řekla, že jsou na dílo našeho slovenského kolegy hrdé...

19. 3. 2020 08:43:53

Re: Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti bude opraven

Autorem návrhu Křižíkových pavilónů je Michal Brix. Koncepce: Je nutné navrhnout a realizovat napojení výstaviště na městský okruh a zajištěno parkování pro cca 1000 aut, vše je marnost.

18. 3. 2020 19:35:29

Re: Černý portál

Že by se vracely ty tolik vysmívané oblouky z let socialismu?

18. 3. 2020 08:51:36

Re: Černý portál

"Necháme ty kamna jen jako dekoraci?" "Asi ne, dáme jen na focení to sklo z podkamen pryč..."

17. 3. 2020 21:33:48

Re: Demolice nádraží Těšnov vzbudila v roce 1985 bouři nevole

Milovníci starých nádraží si mohou nachystat své kamery opět: chystá se demolice 150 let starého nádraží Vysočany, které sice není zdaleka tak krásné jako Těšnov, ale byla to jedna z mála zbývajících historických budov ve Vysočanech. Bude zasypán i starý podchod pod kolejemi. :( Cituji eufemismus z jednoho článku: "Součástí chystaných oprav je i demolice sto padesát let staré železniční stanice Praha-Vysočany. Ta bude obnovena podle nového návrhu." Zdroj: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/nadrazi-vysocany-demolice-zasypany-podchod-a-nova-stanice-rajska-zahrada.A190520_153310_praha-zpravy_rsr

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz