IPR opraví své sídlo

IPR opraví své sídlo

Vyšehradská 57, Praha 2-Nové Město

(4. 1. 2019) Důvodem je velmi špatný stav budov

   
 
 
 
 

IPR opraví své sídlo

(ČTK) - Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) zrekonstruuje své sídlo v areálu Emauz. Důvodem je špatný stav budov, které mají mimo jiné problémy se statikou a zatéká do jejich konstrukce. ČTK to sdělil mluvčí IPR Marek Vácha. Cena za opravu by se měla pohybovat v řádu stovek milionů korun. Kdy oprava začne, zatím nebylo určeno. Kromě rekonstrukce budov se má proměnit i jejich okolí.

Budovy magistrát svěřil IPR od letošního 1. ledna. Jejich autorem je architekt Karel Prager. IPR má na starosti územní plánování ve městě.

"Dnes jsou 'kostky' v žalostném stavu. Byl použit závěsný konstrukční systém, který nevyhovuje dnešním normám. Vzhledem k tomu, že do konstrukcí zatéká, může být situace ještě horší, než se jeví," uvedl Vácha.

IPR nejdříve nechá posoudit stav budov a dalších prvků v celém areálu. "Od nich se bude odvíjet cena a složitost, a tedy časová náročnost celé rekonstrukce. Prioritou pro IPR bude vyřešení problematické statiky a citlivá rekonstrukce zachovávající architektonické kvality budov," uvedl Vácha.

Magistrát, který původně rekonstrukci začal připravovat, plánoval do budov investovat až jednu miliardu. IPR, který má nyní budovy svěřeny, podle Váchy prověří, zda je třeba vynaložit tak vysokou částku. "Budeme prověřovat potřebu a účelnost takto velkoryse pojaté rekonstrukce. Předpokládám, že se vrátíme ke střídmější variantě. V roce 2008 byla zpracována projektová dokumentace s rozpočtem asi 300 milionů," uvedl.

Institut podal žádost o podporu z evropských fondů, z nichž by mohl získat až 200 milionů. Letos by měl podle předběžných plánů IPR vybrat zhotovitele stavby a se samotnou opravou předběžně počítá v roce 2020.

IPR chystá proměnu i venkovního areálu, který se stane pobytovým a meditačním veřejným prostorem propojeným se zahradami sousedního benediktinského opatství. Cílem má být především odstranit bariéry, kvůli kterým nyní lidé areál nenavštěvují. Zmizí proto například plot, který klášter a sídlo IPR odděluje od Vyšehradské ulice.

Autorem budov je architekt Karel Prager, který je autorem například budovy bývalého Federálního shromáždění. Budovy byly postaveny na konci 60. let ve stylu takzvaného brutalismu.

Doplněno Stavbaweb
Vlastní sídlo Projektového ústavu Výstavby hl. m. Prahy (PÚ VHMP) bylo postaveno v původní zahradě emauzského kláštera v letech 1969 (projekt) – 1973 podle projektu Karla Pragera. Po první etapě dokončené v roce 1973 měl být v témže roce postaven 4. pavilon, následně v roce 1974 5. (větší) pavilon na nároží Vyšehradské ulice a Karlova náměstí, kde mělo sídlit ředitelství PÚ VHMP. 4. a 5. pavilon nebyly realizovány.

Z navrženého areálu pěti budov byly realizovány budovy A, B, C vzájemně propojené přízemním objektem, vykonzolavané na podnožích, A a C jsou blíž k ulici, B uprostřed za nimi. Mezi budovami je v přízemním objektu vnitřní obdélný dvůr (atrium) s výtvarnými díly z kameniny (reliéf z kameninového obkladu stěny - autor neurčen a volné plastiky – od Heleny Trubáčkové-Zenklové) a zahradní úpravou. Od ulice Vyšehradské dělí areál monumentální plastická železobetonová stěna s prostupy provedená podle návrhu sochaře Miloslava Chlupáče (10. 7. 1920 – 29. 11. 2008). Obdobná plasticita se objevuje na betonovém reliéfu v úrovni kordonové římsy fasády obíhajícím podnože budov, díle sochaře Miloslava Hájka (nar. 10. 12. 1927), který stejně jako M. Chlupáč studoval po válce na VŠUP u Josefa Wagnera. Budovy jsou řešeny shodně, na obdélném půdorysu, nad 1. patrem vykonzolované, celkem 4 nadzemní podlaží a suterén. Obvodový plášť je tvořen lehkou závěsovou stěnou s pravidelným rastrem oken a plných panelů černé barvy. Lehký plášť prošel rekonstrukcí.

Projektová dokumentace z VII/1967 (prováděcí projekt) jako autoři projektu uvedeni Ing. arch. Karel Prager a Ing. arch. Jiří Kadeřábek, zodpovědný projektant Ing. arch. Szpuk. Generální investor – Výstavby hlavního města Prahy. Na projektu vybavení interiéru ze září 1973 byl uveden autor Ing. arch. Prager, dále J. Tesařík, M. Mikula, J. Pacák (zodp. konstrukt., projekt. special.). Obnova obvodového pláště, projekt květen 1988, PÚVHMP, atelier 3 - atelier arch. Pragera, hlavní inženýr Ing. Štěchovský.
Zdroj: NPÚ - památkový katalog



Komentáře ke článku

 
 
 
 

4. 1. 2019 20:28:35. Re: IPR opraví své sídlo. Jiří Kalvach

4. 1. 2019 20:29:42. Re: IPR opraví své sídlo. Jiří Kalvach

 
 
 
 

4. 1. 2019 20:28:35. Re: IPR opraví své sídlo. Jiří Kalvach

  Pan Marek Mácha hovoří jasně a velmi pozitivně a střízlivě. 300 milionů by mohlo vyhovět uvedení do energeticky úsporné podoby a zachovat původní výraz. Podobný přístup k problémové staré budově(vám) od vedení IPR je nesporně příkladný a následováníhodný. Blahopřeji! Kéž by tak uvažovali všichni správci národního (státního, pražského. lidového) majetku!

4. 1. 2019 20:29:42. Re: IPR opraví své sídlo. Jiří Kalvach

  Oprava, omlouvám se : Marek Vácha

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 5. 2020 17:38:58

Re: Interiér rodinného domu

Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní : 1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá! 2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě. 3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva. P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino! Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz