Kanceláře WebSupport

Kanceláře WebSupport

Mlynské Nivy, Bratislava

(15. 10. 2019) Studio Perspektiv

   
 
 
 
 

Kanceláře WebSupport

Jeden z významných hráčov slovenského IT biznisu, firma Websupport si počas uplynulého roku prešiel niekoľkými zmenami. Najväčší poskytovateľ webhostingových služieb sa stal členom medzinárodnej skupiny a vyrástol natoľko, že musel opustiť svoje staré priestory a namieril si to rovno do novovznikajúcej bratislavskej obchodnej štvrte na Mlynských Nivoch. Úlohou navrhnúť pracovné prostredie pre ich tým poverili pražské Studio Perspektiv. Zadanie bolo formulované jasne – vytvoriť kancelárie podporujúce firemnú kultúru s výnimočným priestorom pre stretávanie.

Matičná doska
Silnému vizuálnemu štýlu sveta Websupport a ich komunikácii cez blogy, vlogy či pocasty sa dá veľmi ľahho podľahnúť. Neodolali tomu ani architekti a pracoviská vyskladali ako matičnú dosku počítača - základ digitálneho sveta. Do neutrálne ladenej zdieľanej plochy vložili jednotlivé funkčné časti. Priestory pre týmy prebrali farebnosť diel grafika Pavla Nováka. Práca so škálovaním farieb a reflexiami neónov v nekonečných zrkadlách dodala kanceláriám na viacerých miestach svojskú hĺbku komixového obrázku.

Business / Casual
Už pred prekročením prahu dverí je vidieť, že na treťom poschodí sídli slobodná a otvorená firma. Priehľad do hlavnej zasadacej miestnosti a pohodlná nika na sedenie obložená drevom patria jednej z dvoch väčších oddychových zón. Orientácia v priestore je jednoduchá, chodba intuitívne vedie návštevníkov do komunitného priestoru ústiaceho na terasu. Ten sa stal od prvých dní obľúbeným centrom kancelárie aj mimo pracovných hodín. „Obývačka“ ktorá sa pravidelne premieňa na prednáškovú sálu, poskytuje možnosť nahliadnuť dovnútra nie len IT nadšencom ale aj verejnosti. Veľký barový stôl zbližuje ľudí, rýchlo sa stal vyhľadávaným miestom spoločných raňajok a obedov. Použité materiály akými sú smrekové laty či valcovaný plech bez povrchovej úpravy majú za cieľ potlačiť vnímanie formálneho biznis prostredia daného budovou. Rekonštrukcia kancelárie prebehla len s malým zásahom do technologického vybavenia po predošlom nájomcovi, otvorený strop má svoj vlastný charakter.
Cieľom architektov bolo v projekte sprostredkovať atmosféru pohody rodinného domu na ktorú boli všetci zamestnanci zvyknutí.

Autorská zpráva
Foto: BoysPlayNice – Jakub Skokan, Martin Tůma

 


Autoři: Studio Perspektiv s.r.o. – Ing. arch. Ján Antal, Ing. arch. Martin Stára; spoluautoři Ing. arch. Barbora Babocká, Ing. arch. Eva Schilhart Faberová, Bc. Lukáš Jakóbek
Rozloha: 550 m2
Náklady: 350 000 eur

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Interiéry/design

Dokončení

2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

17. 10. 2019 09:48:12. Re: Kanceláře WebSupport. Jan
21. 10. 2019 16:02:15. Re: Re: Kanceláře WebSupport. Jitka

 
 
 
 

17. 10. 2019 09:48:12. Re: Kanceláře WebSupport. Jan

  Nevímjesli bych chtěl pracovat ve firmě kde už v grafickém návrhu dávají najevo co si myslí o ženách.

21. 10. 2019 16:02:15. Re: Re: Kanceláře WebSupport. Jitka

  Taky mě to napadlo. Ženy 2 kabinky, muži 2 kabinky + 2 pisoáry, už to je jasná diskriminace. A k tomu jen 2 společná umyvadla. Je vidět, že autorem není žena - ta by věděla, že ženy se neproženou umývárnou jen kvůli opláchnutí rukou.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz