Karlovarské lázeňské lesy zdobí rozhledny a vyhlídkové altány
(27. 5. 2014) (ČTK) - Zlatým věkem Karlových Varů bývá nazývána poslední třetina 19. století, kdy tyto už tehdy světoznámé lázně zažívaly obrovský příval lázeňských hostů. Ti se kromě lehčích procházek po kolonádách vydávali i na na vrcholky a návrší nad městem a v přilehlém okolí. Vyhledávaným turistickým cílem se staly místní dřevěné vyhlídkové altány a kamenné rozhledny. Jedna z nich, rozhledna Diana, byla pro turisty slavnostně otevřena před 100 lety, 27. května 1914.

Karlovarské lázeňské lesy zdobí rozhledny a vyhlídkové altány
(ČTK) - Zlatým věkem Karlových Varů bývá nazývána poslední třetina 19. století, kdy tyto už tehdy světoznámé lázně zažívaly obrovský příval lázeňských hostů. Ti se kromě lehčích procházek po kolonádách vydávali i na na vrcholky a návrší nad městem a v přilehlém okolí. Vyhledávaným turistickým cílem se staly místní dřevěné vyhlídkové altány a kamenné rozhledny. Jedna z nich, rozhledna Diana, byla pro turisty slavnostně otevřena před 100 lety, 27. května 1914.
Přehled rozhleden a vyhlídek v Karlových Varech a blízkém okolí:
ABERG (DOUBSKÁ HORA) - Již první, jednoduchá dřevěná vyhlídková věž postavená v roce 1848 v karlovarských lesích nad Doubím se stala oblíbeným výletním cílem lázeňských hostů. O několik let později ji nahradila kamenná rozhledna, která byla na přelomu 19. a 20. století pro špatný technický stav stržena. V roce 1905 zde byla otevřena nová 22 metrů vysoká rozhledna spolu s přilehlou restaurací a tanečním sálem. Po roce 1945 nesla jméno Gottwaldova vyhlídka. Za dob socialismu sloužila jako školící a rekreační středisko Klementa Gottwalda. V roce 1995 věž odkoupil soukromý podnikatel, který v areálu zřídil luxusní hotel Aberg. V současnosti je věž veřejnosti nepřístupná.
DIANA - Dobové průvodce z 19. století propagovaly karlovarskou Výšinu přátelství (562 metrů nad mořem) jako místo s nejlepším výhledem ve městě. Zavítal sem i německý básník a spisovatel Johann Wolfgang Goethe. Problémem pro návštěvníky ale byla špatná dostupnost vrcholu z údolí, kde se nacházela většina lázeňských budov. V roce 1909 nechala městská rada vypracovat návrh na celkové využití této lokality a o tři roky později zde byla vybudována 437 metrů dlouhá lanová dráha, nejdelší v tehdejším Rakousku-Uhersku.
Nové turistické lákadlo, rozhledna s kavárnou a restaurací pro 250 osob podle návrhu architekta Antona Breinla, bylo otevřeno v roce 1914. Součástí věže se stal i elektrický výtah. Za první republiky nesla rozhledna jméno rakouského revolucionáře Hanse Kudlicha, poté se užíval název Benešova rozhledna, později se ustálil název Diana. Koncem devadesátých let prošla věž rozsáhlejší rekonstrukcí, při které byl instalován nový výtah. Turisté se mohou pokochat výhledem nejen na Karlovy Vary a údolí řek Ohře a Teplé, ale také spatřit pohoří Krušné hory nebo Slavkovský les.
GOETHOVA VYHLÍDKA - Honosná 42 metrů vysoká cihlová věž byla postavena v novogotickém stylu v roce 1889 na 638 metrů vysoké Výšině věčného mládí. Původně nesla jméno po belgické princezně Stefanii, manželce rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského. V roce 1918 byla věž přejmenována na Stifterovu vyhlídku a roku 1945 dostala název Stalinova. Goethovou vyhlídkou je od roku 1957. Slavný Němec do zdejších lesů chodil na mineralogické a botanické procházky. V současnosti je věž nepřístupná.
MAYERŮV GLORIET - Zastřešený dřevěný altánek nazývaný také Jelení skok byl postaven již v roce 1804. Turistům nabízí krásný výhled na městské kolonády a protékající řeku Teplou.
PETROVA VÝŠINA - Počátkem 18. století při své návštěvě Karlových Varů vystoupal ruský car Petr I. Veliký na neosedlaném koni na skalní ostroh nad městem. Na důkaz svého výkonu vyryl do dřevěného kříže stojícího na vrcholku skály svoje iniciály. Později bylo toto místo turistům zpřístupněno zbudováním schodiště se zábradlím. V roce 1877 byla na skále pod křížem instalována busta Petra Velikého v nadživotní velikosti. Kříž byl obnoven v roce 2011.
TŘI KŘÍŽE - Dřevěný vyhlídkový altán byl otevřen v roce 2006 na střeše betonové pozorovatelny z druhé světové války. Nachází se na prostranství před třemi kříži na vrcholu Tříkřížového vrchu (554 metrů) a nabízí pohled na centrum města s Vřídlem. Nedaleko od něj další vyhlídkový altán Camera Obscura.
VYHLÍDKA KARLA IV. - Pseudogotická cihlová rozhledna postavená v roce 1877 je nejstarší karlovarskou rozhlednou. Patnáctimetrová stavba je napodobeninou věže stojící v severoněmeckém Schleswigu. Za rakousko-uherské monarchie se místo nazývalo Výšina Františka Josefa a rozhledna v minulosti plnila i funkci altánu, při oslavách byly z jejího ochozu odpalovány ohňostroje. Současný název získala věž až po roce 1945 a v roce 2001 prošla rozsáhlou rekonstrukcí.
foto: Rozhledna Diana (zdroj foto: http://www.karlovy-vary.cz/cz/rozhledna-diana)
Základní informace o objektu
Kategorie
Ostatní
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

10. 8. 2022 17:31:27
Re: Čestmír Suška — Ocelot
Rychlá a spolehlivá pujcka. Potrebujete spolehlivou a rychlou pujcku z následujícího duvodu? Osobní pujcka? Investicní úver, Pujcka na vylepšení vašeho domova, Hypotéka, Pujcka na charitu, pujcka na konsolidaci dluhu, Komercní úver, Pujcka na vzdelání, Pujcka na auto, Pujcka na majetek. Nabízíme úver od 50 000 Kc až do 30 000 000 Kc s nízkou úrokovou sazbou 3 % rocne. Kontaktujte nás ješte dnes s jakýmkoli financním úcelem a sdelte nám cástku, kterou potrebujete. Email: marcela.krejsova01@gmail.com Nebo WhatsApp: +420608987486
7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou
17. 6. 2022 16:51:50
Re: Architektonická soutěž Svazková škola Pode Vsí
Autor tiskové zprávy by před 50 lety dostal na základní škole z češtiny za 3 hrubé chyby čtyřku. Odolena je přivlastňovací přídavné jméno a jako takové se neskloňuje!
9. 6. 2022 23:00:22
Re: Debata o propojení centra Ostravy a Dolní oblasti Vítkovic
Přítomnost Tomáše Macury a Zuzany Bajgarové je hodně kvalifikovaný důvod, proč se této debatě vyhnout. Lidé, kterým chybí soudnost a zdravý respekt k urbanismu a k lidem, kteří v Ostravě žijí, nemají mít právo diskutovat o tom, jak se mění Ostrava, i když jsou jen žel velkým omylem ve vedení města. Pro mnoho občanů jsou ostudou naší ostravské municipality. Zejména amatérská kariéristka Bajgarová.