Ke stolu!

Ke stolu!

(17. 1. 2020) Křest a představení knihy

   
 
 
 
 

Ke stolu!

KDY: v úterý 21. ledna 2020 v 19.00
KDE: CAMP, Centrum architektury a městského plánování, Vyšehradská 51, Praha 2 

Milí přátelé a kolegové.
Ráda bych Vás pozvala na křest a představení knihy Ke stolu!, spojené s debatou o městě s autory textů, za účasti Jana Jehlíka, Petra Hlaváčka, Michala Kohouta, Jany Tiché, Paula Kocha, Josefa Pleskota, Radka Špicara, Benedikta Tomáše Mohelníka, Miroslava Cikána, Denisy Václavové, Krištofa Kintery, Ivana Gabala, Marie Pětové, Jiřího Sádla a Roberta Nováka.
Pavla Melková


Jak zlepšit kvalitu rozvoje Prahy a života v ní? Své myšlenky přináší devatenáct českých osobností v knize Ke stolu!
Vychází kniha Ke stolu! editorky Pavly Melkové, která přizvala k pomyslnému stolu osmnáct osobností různých profesí a vedla s nimi debatu o městě. Úkolem každého z nich bylo vybrat jedno téma, které má na srdci, a jehož řešení může zlepšit kvalitu rozvoje Prahy a života v ní. Nad tématy diskutovali například ekonom Tomáš Sedláček, psychiatr Radkin Honzák, výtvarník Krištof Kintera, spisovatelka Pavla Jazairiová či Marie Pětová, děkanka Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity. Knihu autoři pokřtí 21. ledna v 19 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Ke stolu! vychází jako první titul nové edice Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) nazvané Debata. „Prostřednictvím knih chceme představit myšlenky, které se zabývají aktuálními otázkami dneška. Jejich texty by neměly zůstat pouze na papíře, ale stát se východiskem pro další živé debaty o Praze,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Editorka Pavla Melková, která je architektka, ale zároveň i teoretička a akademická pedagožka, v úvodu knihy vyslovuje pozvání ke stolu a přibližuje smysl setkání oslovených autorů – jaká témata a příležitosti rozvoje a života v Praze vidí pedagogové, architekti, filozof, historik, sociolog, developer, lékař, ekonomové, novinářka, výtvarní umělci, kněz, akademici, teoretička, děkanka a přírodovědec? „V průsečících jejich myšlenek postupně vyvstávaly překvapivé shody, které by mohly být inspirací pro veřejnou správu, plánovače, architekty, soukromé developery a investory, obyvatele Prahy a všechny ostatní, kteří chtějí řešit skutečné a aktuální problémy města tak, jak je vidí život,“ vysvětluje Pavla Melková.

Pro psychiatra Radkina Honzáka je podstatný vliv města na naši psychiku. Výtvarník Krištof Kintera vidí jako důležitý vztah mezi člověkem, veřejných prostorem a uměním. Skrze základní kvality lidského života chápe město ekonom Tomáš Sedláček. Mezi dalšími osobnostmi, které se do dialogu zapojily, najdeme respektovaného architekta Josefa Pleskota, filozofa a historika Petra Hlaváčka, urbanistu a akademického pracovníka Jana Jehlíka, architekty Michala Kohouta a Miroslava Cikána, teoretičku architektury Janu Tichou, ekonoma Radka Špicara, organizátorku kulturních událostí Denisu Václavovou, sociologa Ivana Gabala. Pozvání přijal i přírodovědec Jiří Sádlo, katolický kněz Benedikt Mohelnik či Paul Vincent Koch, Holanďan s českými kořeny, bývalý developer a investor. Pavla Melková si dovolila in memoriam pozvat i architekta Dalibora Veselého. Již v minulosti se totiž vyjádřil k tomu, jak by měla v Praze vypadat ochrana jejího kulturního dědictví

Autoři podebatují také na křtu knihy 21. ledna v 19 hodin v CAMPu. Řeč bude mimo jiné o tom, jak se může Praha poučit od vyspělých měst v otázce dostupného bydlení, zda i dnes můžeme stavět krásnou architekturu, nebo proč je dobře někdy bourat památníky či přejmenovávat ulice. Křest i debata jsou přístupné zdarma po předchozí rezervaci vstupu na GoOut.

Ke stolu!
Editor a koncepce Pavla Melková.
Fotografie Ester Havlová.
Graficky upravil, sazbu a zlom vyhotovil Robert V. Novák.
Odpovědná redaktorka Klára Soukupová.
Vydalo v roce 2019 nakladatelství Dokořán, s. r. o., Holečkova 9, Praha 58, dokoran@dokoran.cz, www.dokoran.cz, jako svou 1029. publikaci, a Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy,
Vyšehradská 57/2077, 128 00 Praha 2

Seznam autorů a jejich témat:
Pozvání ke stolu (Pavla Melková)
Obrana velkého měřítka (Jan Jehlík)
Architektura a komunikace (Radkin Honzák)
Kolikerá Praha? Urbánní paměť a identita (Petr Hlaváček)
Město, sídlo lidí (Tomáš Sedláček)
Hodnota dohody (Michal Kohout)
Vyhrát, nebo zúčastnit se? (Jana Tichá)
Může být i dnes nová architektura krásná? (Paul Vincent Koch)
Urbanismus pevných (kauzálních) vztahů. Něco jako dohoda (Josef Pleskot)
Přitažlivé město (Radek Špicar v rozhovoru s Pavlou Melkovou)
Jak vnímám města (Pavla Jazairi)
Léčivé účinky klášterů ve městech (Benedikt Tomáš Mohelník)
Možnost bydlet (Miroslav Cikán)
Umění, které dokáže odhalit jedinečnost místa (Denisa Václavová a Krištof Kintera)
Význam sociální pestrosti města a její interakce s jeho (samo)správou (Ivan Gabal)
Město – místo vzdělanosti (Marie Pětová)
Ruderální, vágní a hybridní prostory ve městě: východiska pro strategii kultivace suburbánního prostředí (Jiří Sádlo)
V čem spočívá hodnota památky? (Dalibor Veselý)

tisková zpráva

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 1. 2020 11:37:05

Re: Re: Praha bude chránit panorama města, střech a podpoří stav...

Praha patří mezi nejkrásnější města světa díky jedinečnému urbanismu - celkovému uspořádání historického jádra i fantastické architektuře - málo kde najdeme tak bohatou směs stylů od románského po slohy 19.století. Za Karla IV. to byla jedna z největších metropolí Evropy a v době baroka již tehdy uznávaná svou jedinečnou krásou. Proč bychom jako Češi neměli být hrdí na tak úžasnou hodnotu? Praha zůstala jedinečná jen proto, že jsme v minulosti neměli dost peněz ji přestavět a tedy zničit, jak se to stalo v jiných evropských metropolích. Teď víceméně bez naší zásluhy vlastníme velkou devízu. Tohle vše ale neznamená, že v Praze musí být šmelina a kriminalita, To s tím nijak nesouvisí, spíše bych řekl, že zatímco krásná Praha možná ani není tak přímo vizitka českých schopností, to, co se děje dnes, česká vizitka je. Také se v Praze můžou stavět mrakodrapy, jen ne do historického panoramatu, to přece není nic hrozného. Proč bychom neměli jedinečnou starou Prahu a vedle rostly moderní čtvrtě. Jen to dělejme rozumně, ne tak, jako v mnoha zničených městech a vesnicích za komunistů, ale bohužel i za dnešní doby. Management je první vlaštovkou rozumného přístupu k rozvoji Prahy a pokud bude trend pokračovat, můžeme se dočkat i dalších rozumných opatření, jako vytěsnění šmeliny a grázlovství. Ale to je běh na dlouhou trať a nezapomínejme, že všechno, co se v Praze děje, je víceméně výsledek českých poměrů. Tak se snažme, abychom nemusely pořád jen koukat na ty Němce, Francouze nebo Švýcary.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o.