Ke čtyřicátinám dostane Hubáčkův Ještěd obnovený salonek
(11. 7. 2013) (ČTK) - Horský hotel a vysílač Ještěd slaví 40. výročí otevření, k narozeninám dostane zrestaurovaný salonek. Na jeho obnově spolupracuje občanské sdružení Ještěd 73 s autorem interiérů a spolupracovníkem Karla Hubáčka architektem Otakarem Binarem. Dvaaosmdesátiletého Binara oslovily i České radiokomunikace, kterým unikátní stavba na vrcholu stejnojmenné hory patří. Jednají s ním o nové podobě vybavení Ještědu.

Ke čtyřicátinám dostane Hubáčkův Ještěd obnovený salonek
(ČTK) - Horský hotel a vysílač Ještěd slaví 40. výročí otevření, k narozeninám dostane zrestaurovaný salonek. Na jeho obnově spolupracuje občanské sdružení Ještěd 73 s autorem interiérů a spolupracovníkem Karla Hubáčka architektem Otakarem Binarem. Dvaaosmdesátiletého Binara oslovily i České radiokomunikace, kterým unikátní stavba na vrcholu stejnojmenné hory patří. Jednají s ním o nové podobě vybavení Ještědu.
"My jsme vstoupili do jednání s panem architektem Binarem, protože chceme, aby se Ještěd posunul v čase. Slíbil nám zpracovat návrh, jak by mohl být Ještěd vybaven pro budoucnost, protože původní nábytek už samozřejmě morálně zastaral, byť je to stále unikátní záležitost," řekl při nedávném zahájení výstavy o Ještědu v Severočeském muzeu Ladislav Štekrt z Českých radiokomunikací. Právě v Severočeském muzeu mají teď lidé možnost velkou část vybavení, ale třeba i unikátního porcelánu, suvenýrů a dalších věcí vidět na výstavě "Ještěd - 40 let s námi".
České radiokomunikace koupily Ještěd v roce 2000 za 85 milionů korun. Od té doby do jeho oprav a obnovy investovaly kolem 50 milionů korun. Přispěly i na obnovu salonku, jeho návrat do podoby z roku 1973 přijde podle odhadů na 350.000 korun. Po 100.000 daly radiokomunikace a Liberecký kraj, zbytek zaplatí provozovatel hotelu a restaurace. "Obnova salonku sice není nejnutnější opravou na Ještědu, přesto je významným krokem k zachování původní tváře památky," řekla již dříve ČTK předsedkyně sdružení Ještěd 73 Milena Lánská. Ze salonku se podle ní zachoval jen stůl a jediná židle, vyrobit se proto musí repliky.
Hotel a vysílač je jedním z nejoriginálnějších architektonických děl v Česku, Liberecký kraj usiluje o to, aby byl zapsán na seznam památek UNESCO. Unikátní stavba, za kterou dostal Karel Hubáček prestižní mezinárodní Perretovu cenu, je od roku 2006 národní kulturní památkou a lidé ji zvolili českou stavbou století. Když se ale před 50 lety konala výstava architektonických návrhů, většina návštěvníků Hubáčkův návrh kritizovala či rovnou odmítala. Dokládá to návštěvní kniha, kterou se podařilo objevit při přípravě výstavy.
Ještěd (zdroj foto: Jested 73)
"Vesmírný koráb" hotelu Ještěd prodloužil horu, na které stojí
(ČTK) - Jedno z nejoriginálnějších architektonických děl v ČR představuje horský hotel s televizním vysílačem na Ještědu. Hyperboloid vysoký 94 metrů unikátním způsobem slučuje funkci vysílače, hotelu a restaurace. V úterý uplyne od jeho předání do užívání 40 let.
Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu hory vysoké 1012 metrů: "Ta prvotní představa ze mě vytryskla. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř," vzpomínal tvůrce stavby, architekt Karel Hubáček.
Křemencový vrchol hory Ještěd zůstával po staletí téměř nedotčený. Až v v roce 1844 začali liberečtí manželé Haslerovi nahoru vynášet jídlo a pití.
A když o tři roky později postavil lesník Herbert na Ještědu první dřevěný srub, pronajal ho právě Haslerovým. Ti později vybudovali na Ještědu bytelnější chatu, a posléze i další, které se říkalo Rohanova chata či Rohanka.
V roce 1906 tu podle plánů libereckého stavitele Ernsta Schäfera vybudovali velký hotel s obrovskou noclehárnou, desítkami pokojů, společenským sálem pro 200 lidí a verandou. Vše lehlo popelem při požáru, který vypukl v lednu 1963.
Na nový projekt byla vyhlášena architektonická soutěž a překvapivě vybrali dílo Karla Hubáčka. "Právě Hubáčkův návrh byl pro hodně lidí trochu šok, protože po zániku starého hotelu čekali zase nějakou tradiční horskou chatu, a ne vesmírný koráb," prohlásil ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.
Porota tehdy uvedla, že dílo vyniká jasností a šťastnou harmonií, s níž se pojí s okolní krajinou. Ale postavit ho nebylo jen tak. Nejtěžší úkol představovala technická stránka nové stavby - všechny antény, které na jiných vysílačích trčí ven, byly umístěny dovnitř stavby, proto musel být vyvinut speciální laminátový plášť.
Problémem bylo spočítat zatížení celé stavby, které nakonec dokončil Zdeněk Patrman. Řada technických záležitostí se zde zkoušela v praxi vůbec poprvé; některé věci se dělaly prototypově či úplně na koleně - kupříkladu antény byly umístěny pod umělohmotným pláštěm a dvanáctimetrové tyče z umělé hmoty nakonec vyrobila až továrna na rybářské pruty.
Slavnostně byla stavba otevřena 21. září 1973. Elegantní kuželovitý tvar Ještědu vynesl Hubáčkovi v roce 1969 cenu Augusta Perreta pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií. Vysílač byl rovněž vyhlášen Českou stavbou 20. století podle časopisu Architekt a národní technickou památkou.
Současný majitel hyperboloidu, České Radiokomunikace, nedávno přislíbil, že ještě v brzké době na Ještědu zrekonstruuje přístupové rampy, betonové zábradlí a fasády.
Architekt Karel Hubáček se narodil 23. února 1924. V roce 1969 založil s kolegou Masákem ateliér SIAL, známý též jako Školka SIAL. Ateliér si získal světové renomé a z této školy pak vyšlo několik generací široce uznávaných českých architektů.
Mezi další realizované stavby Hubáčka patří již zbourané obchodní středisko Ještěd v Liberci, Vodárenská vyrovnávací věž, Praha-Dívčí hrady a meteorologické věže v Praze-Libuši. Hubáček zemřel 23. listopadu 2011.
Související články:
- Liberecký kraj dá 100.000 korun na obnovu salonku na Ještědu 6.6.2013
- Salonek na Ještědu se po 40 letech vrátí do původní podoby 20.3.2013
Základní informace o objektu
Kategorie
Interiéry/design
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

16. 8. 2022 12:33:47
Re: Dům na venkov
Krásná stavba! Je fajn, že se tam dala i ta kamna. Původně jsme se kamen kvůli rekuperaci báli, ale nakonec jsme objevili pasivní kamna a jsme moc spokojení.
16. 8. 2022 12:26:46
Re: Krbová kamna umožňují ekologické a ekonomické vytápění
Velmi dobrý článek! My jsme řešili pasivní kamna do naší novostavby. Báli jsme se problémů kvůli rekuperacím, ale nakonec se nám povedlo vybrat česká kamna do pasivního domu, která s rekuperací nemají problém.
16. 8. 2022 09:56:53
Re: První architektonická soutěž na městský bytový dům v Praze z...
Hm, takže krabice mezi brutalistním a barokním solitérem. Ale proč ne, vlastně to účinek těchto solitérů zdůrazní, nebudou si konkurovat.
7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou