Ke čtyřicátinám dostane Hubáčkův Ještěd obnovený salonek

(ČTK) – Horský hotel a vysílač Ještěd slaví 40. výročí otevření, k narozeninám dostane zrestaurovaný salonek. Na jeho obnově spolupracuje občanské sdružení Ještěd 73 s autorem interiérů a spolupracovníkem Karla Hubáčka architektem Otakarem Binarem. Dvaaosmdesátiletého Binara oslovily i České radiokomunikace, kterým unikátní stavba na vrcholu stejnojmenné hory patří. Jednají s ním o nové podobě vybavení Ještědu.

"My jsme vstoupili do jednání s panem architektem Binarem, protože chceme, aby se Ještěd posunul v čase. Slíbil nám zpracovat návrh, jak by mohl být Ještěd vybaven pro budoucnost, protože původní nábytek už samozřejmě morálně zastaral, byť je to stále unikátní záležitost," řekl při nedávném zahájení výstavy o Ještědu v Severočeském muzeu Ladislav Štekrt z Českých radiokomunikací. Právě v Severočeském muzeu mají teď lidé možnost velkou část vybavení, ale třeba i unikátního porcelánu, suvenýrů a dalších věcí vidět na výstavě "Ještěd – 40 let s námi".

České radiokomunikace koupily Ještěd v roce 2000 za 85 milionů korun. Od té doby do jeho oprav a obnovy investovaly kolem 50 milionů korun. Přispěly i na obnovu salonku, jeho návrat do podoby z roku 1973 přijde podle odhadů na 350.000 korun. Po 100.000 daly radiokomunikace a Liberecký kraj, zbytek zaplatí provozovatel hotelu a restaurace. "Obnova salonku sice není nejnutnější opravou na Ještědu, přesto je významným krokem k zachování původní tváře památky," řekla již dříve ČTK předsedkyně sdružení Ještěd 73 Milena Lánská. Ze salonku se podle ní zachoval jen stůl a jediná židle, vyrobit se proto musí repliky.

Hotel a vysílač je jedním z nejoriginálnějších architektonických děl v Česku, Liberecký kraj usiluje o to, aby byl zapsán na seznam památek UNESCO. Unikátní stavba, za kterou dostal Karel Hubáček prestižní mezinárodní Perretovu cenu, je od roku 2006 národní kulturní památkou a lidé ji zvolili českou stavbou století. Když se ale před 50 lety konala výstava architektonických návrhů, většina návštěvníků Hubáčkův návrh kritizovala či rovnou odmítala. Dokládá to návštěvní kniha, kterou se podařilo objevit při přípravě výstavy.

Ještěd (zdroj foto: Jested 73)

"Vesmírný koráb" hotelu Ještěd prodloužil horu, na které stojí
(ČTK) – Jedno z nejoriginálnějších architektonických děl v ČR představuje horský hotel s televizním vysílačem na Ještědu. Hyperboloid vysoký 94 metrů unikátním způsobem slučuje funkci vysílače, hotelu a restaurace. V úterý uplyne od jeho předání do užívání 40 let.

Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu hory vysoké 1012 metrů: "Ta prvotní představa ze mě vytryskla. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř," vzpomínal tvůrce stavby, architekt Karel Hubáček.

Křemencový vrchol hory Ještěd zůstával po staletí téměř nedotčený. Až v v roce 1844 začali liberečtí manželé Haslerovi nahoru vynášet jídlo a pití.

A když o tři roky později postavil lesník Herbert na Ještědu první dřevěný srub, pronajal ho právě Haslerovým. Ti později vybudovali na Ještědu bytelnější chatu, a posléze i další, které se říkalo Rohanova chata či Rohanka.

V roce 1906 tu podle plánů libereckého stavitele Ernsta Schäfera vybudovali velký hotel s obrovskou noclehárnou, desítkami pokojů, společenským sálem pro 200 lidí a verandou. Vše lehlo popelem při požáru, který vypukl v lednu 1963.

Na nový projekt byla vyhlášena architektonická soutěž a překvapivě vybrali dílo Karla Hubáčka. "Právě Hubáčkův návrh byl pro hodně lidí trochu šok, protože po zániku starého hotelu čekali zase nějakou tradiční horskou chatu, a ne vesmírný koráb," prohlásil ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.

Porota tehdy uvedla, že dílo vyniká jasností a šťastnou harmonií, s níž se pojí s okolní krajinou. Ale postavit ho nebylo jen tak. Nejtěžší úkol představovala technická stránka nové stavby – všechny antény, které na jiných vysílačích trčí ven, byly umístěny dovnitř stavby, proto musel být vyvinut speciální laminátový plášť.

Problémem bylo spočítat zatížení celé stavby, které nakonec dokončil Zdeněk Patrman. Řada technických záležitostí se zde zkoušela v praxi vůbec poprvé; některé věci se dělaly prototypově či úplně na koleně – kupříkladu antény byly umístěny pod umělohmotným pláštěm a dvanáctimetrové tyče z umělé hmoty nakonec vyrobila až továrna na rybářské pruty.

Slavnostně byla stavba otevřena 21. září 1973. Elegantní kuželovitý tvar Ještědu vynesl Hubáčkovi v roce 1969 cenu Augusta Perreta pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií. Vysílač byl rovněž vyhlášen Českou stavbou 20. století podle časopisu Architekt a národní technickou památkou.

Současný majitel hyperboloidu, České Radiokomunikace, nedávno přislíbil, že ještě v brzké době na Ještědu zrekonstruuje přístupové rampy, betonové zábradlí a fasády.

Architekt Karel Hubáček se narodil 23. února 1924. V roce 1969 založil s kolegou Masákem ateliér SIAL, známý též jako Školka SIAL. Ateliér si získal světové renomé a z této školy pak vyšlo několik generací široce uznávaných českých architektů.

Mezi další realizované stavby Hubáčka patří již zbourané obchodní středisko Ještěd v Liberci, Vodárenská vyrovnávací věž, Praha-Dívčí hrady a meteorologické věže v Praze-Libuši. Hubáček zemřel 23. listopadu 2011.

Související články:

• Liberecký kraj dá 100.000 korun na obnovu salonku na Ještědu 6.6.2013
• Salonek na Ještědu se po 40 letech vrátí do původní podoby 20.3.2013