Klub za starou Prahu ocenil novostavbu v historickém prostředí

Klub za starou Prahu ocenil novostavbu v historickém prostředí

(19. 3. 2019) Vítězem se stal vlastní ateliér Studia Ječmen v Olomouci

 
 
 
 

Klub za starou Prahu ocenil novostavbu v historickém prostředí

(ČTK) – Cenu Klubu Za starou Prahu dostali Lukáš a Eva Blažkovi, kteří spolu tvoří architektonické Studio Ječmen, za svůj vlastní ateliér. Postavili si ho sami na předměstí Olomouce ve Chválkovicích. Využili k tomu část proluky mezi dvěma domy a použili i prvky starších staveb z blízkých i vzdálenějších míst. Klub, který již popatnácté ocenil nejlepší novostavbu v historickém prostředí, vybral ateliér nalakovaný namodro z osmi nominovaných staveb.

Blažkovi ateliér umístili do části proluky, která byla vedle domu prarodičů Lukáše Blažka a vedla na dvůr. Část proluky zachovali, aby na ní mohl zůstat průchod a rostliny a stromy. "Z potřeby manifestovat naše architektonické cítění a z nutnosti zhmotnit desetiletou vyčerpávající praxi v Olomouci jsem se s kolegyní - manželkou rozhodl zahájit svépomocí stavbu ateliéru," uvedl k záměru stavby Blažek. Pro ateliér recykloval velká okna ze zábřežské Masarykovy základní školy z roku 1938 od hradeckého architekta Oldřicha Lisky. Prosklené stěny jsou vedle modré barvy dominantou stavby, výrazné, ale přitom nerušící své okolí.

Autoři, jak uvádějí, "romanticky recyklují" i další použité části - parkety a topná tělesa jsou z kasáren, zrcadlové nerezové plechy z dřívějšího ateliéru studia, židle jsou z babiččina obýváku a světla ze šrotu. Nové plechové schodiště připomíná parník a nový nábytek je ze surové dřevotřísky. Strop zůstal betonový a barva noční modř použitá na fasádu je podle autorů "zosobnění neviditelnosti domu".

Podle pořadatelů ceny všechny nominované stavby měly za cíl nenarušit, nýbrž obohatit prostředí starých měst a vesnic. Předseda Ceny Klubu Za starou Prahu Rostislav Švácha ocenil, že se "po několika letech půstu, který nepodává příznivé svědectví o architektuře Prahy", mezi finalisty dostala dvě díla z hlavního města. Jsou jimi bytový dům v Nuselské ulici od týmu Petra Bouřila a osobitá dřevostavba kulturního centra Proluka na Francouzské třídě od Jana Fabiana.

K linii staveb neobvyklých, a přece kontextuálních, se v letošním ročníku přiřazuje přístavba regionálního muzea v Kolíně od Ireny Hrabincové, komunitní centrum v obci Lisovice od Létajících inženýrů nebo neofunkcionalistická škola v Nezamyslicích od studia Malý Chmel. Kolekci finalistů doplňuje bytový dům v Kopečné ulici v Brně od ateliéru RAW a polyfunkční dům ve Valašském Meziříčí navržený Miroslavem Pospíšilem. Soubor těchto osmi staveb podle organizátorů zaujme velikou různorodostí architektonických přístupů, které všechny vedly ke společnému cíli: nenarušit, nýbrž obohatit prostředí našich starých měst a vesnic.

Doplněno Stavbaweb:
Vítězný projekt na stránkách autorů najdete ZDE.

Související články:
Cena za novou stavbu v historickém prostředí za rok 2018  14.3.2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 1. 2020 11:37:05

Re: Re: Praha bude chránit panorama města, střech a podpoří stav...

Praha patří mezi nejkrásnější města světa díky jedinečnému urbanismu - celkovému uspořádání historického jádra i fantastické architektuře - málo kde najdeme tak bohatou směs stylů od románského po slohy 19.století. Za Karla IV. to byla jedna z největších metropolí Evropy a v době baroka již tehdy uznávaná svou jedinečnou krásou. Proč bychom jako Češi neměli být hrdí na tak úžasnou hodnotu? Praha zůstala jedinečná jen proto, že jsme v minulosti neměli dost peněz ji přestavět a tedy zničit, jak se to stalo v jiných evropských metropolích. Teď víceméně bez naší zásluhy vlastníme velkou devízu. Tohle vše ale neznamená, že v Praze musí být šmelina a kriminalita, To s tím nijak nesouvisí, spíše bych řekl, že zatímco krásná Praha možná ani není tak přímo vizitka českých schopností, to, co se děje dnes, česká vizitka je. Také se v Praze můžou stavět mrakodrapy, jen ne do historického panoramatu, to přece není nic hrozného. Proč bychom neměli jedinečnou starou Prahu a vedle rostly moderní čtvrtě. Jen to dělejme rozumně, ne tak, jako v mnoha zničených městech a vesnicích za komunistů, ale bohužel i za dnešní doby. Management je první vlaštovkou rozumného přístupu k rozvoji Prahy a pokud bude trend pokračovat, můžeme se dočkat i dalších rozumných opatření, jako vytěsnění šmeliny a grázlovství. Ale to je běh na dlouhou trať a nezapomínejme, že všechno, co se v Praze děje, je víceméně výsledek českých poměrů. Tak se snažme, abychom nemusely pořád jen koukat na ty Němce, Francouze nebo Švýcary.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o.