knesl + kynčl architekti: Ekologické centrum Rychleby
(5. 3. 2015) Dvě budovy centra stojí téměř při hranici s Polskem, na úpatí Rychlebských hor mezi městem Javorník a obcí Bílý Potok. Zohledňují požadavky na nízkoenergetický standard včetně využití ekologických stavebních materiálů.

knesl + kynčl architekti: Ekologické centrum Rychleby
Dvě budovy centra stojí téměř při hranici s Polskem, na úpatí Rychlebských hor mezi městem Javorník a obcí Bílý Potok. Zohledňují požadavky na nízkoenergetický standard včetně využití ekologických stavebních materiálů.
Místo s pohnutou historií a velkou nezaměstnaností v současné době jen těžko hledá novou identitu. Tomuto hledání by mělo napomoci i Ekologické centrum, které vzniklo na místě bývalé skládky.
Na svažitém pozemku v blízkosti hlavní komunikace byly postaveny dva samostatně stojící objekty, jejichž tvar, velikost a umístění zohledňují možnosti parcely, orientaci ke světovým stranám a požadavky na nízkoenergetický standard, a to jak s ohledem na energetickou spotřebu a využití obnovitelných zdrojů, tak na ekologické stavební materiály. Vzájemné natočení těchto dvou ortogonálních hmot dává celé kompozici jemnou dynamiku.
Koncept obou domů byl založen na principu dvora. Samotný pozemek je koncipován jako neoplocená travnatá plocha s ovocnou zahradou s původními kultivary stromů a keřů. Hlavní objekt stojí ve střední části pozemku. Vstup má ze severovýchodu od příjezdové komunikace, která je rozšířena o parkovací stání. Tato stavba je dvoupodlažní, částečně podsklepená a má čtvercový půdorys s velkorysým proskleným atriem. Kolem atria je organizován veškerý provoz v budově. Jsou tu konferenční a přednáškové sály a také stravovací zázemí, přičemž jídelna a foyer jsou propojeny s exteriérem prostřednictvím prosklené, částečně ustupující fasády. V druhém nadzemním podlaží se nachází ubytování a administrativní prostory, suterén je vyčleněn pro technické zázemí, kotelnu a sklad dřeva.
Provozní objekt je částečně dvoupodlažní a nepodsklepený. Nachází se v něm dílny, sklady, technické zázemí a ubytování orientované kolem otevřeného centrálního dvora. Horní podlaží poskytuje ubytování ve čtyřlůžkových pokojích o celkové kapacitě 40 lůžek, v přízemí je doplněn dvoulůžkový pokoj pro ZTP.
Stavebně-technické a materiálové řešení
Stavby jsou založeny na základových deskách z vodostavebného železobetonu na vrtaných velkoprůměrových pilotách. Hlavní objekt je částečně zděný z keramických tvarovek Porotherm (přízemí), patro bylo realizováno z dřevěného montovaného stavebního systému Thoma Holz 100. Jeho fasáda byla opatřena dřevěným smrkovým obkladem na dřevěném roštu.
Nosná konstrukce provozní stavby je v obou podlažích z keramických tvarovek, obvodové zdivo je omítnuto bílou, resp. červenou probarvenou vápennou omítkou. Nenosné příčky jsou z keramických tvarovek, resp. z prefabrikovaných dřevěných panelů, případně sádrokartonové.
Hlavní objekt je zastřešen částečně plochou, částečně pultovou střechou s celodřevěným konstrukčním systémem Thoma Holz 100, provozní objekt má střechu pultovou ze železobetonu. Skladba střech je klasická, svrchní vrstva hydroizolace je přitížena kačírkem. Stropní desky a schodiště jsou železobetonové.
Okna a prosklené stěny jsou dřevěné z lepených profilů upravených lazurou a lakem, zasklení venkovních oken je izolačním dvojsklem. Vnitřní dveře jsou převážně dřevěné voštinové, kde není požadavek požární odolnosti, zárubně převážně ocelové, ve společných prostorách dřevěné obložkové, v učebnách jsou dřevěné posuvné stěny, které slouží také jako dělicí s možností složení. Veškeré klempířské výrobky jsou z titanzinkového plechu v provedení antracit, zámečnické výrobky ocelové.
Skladby konstrukcí byly navrženy s ohledem na požadavky standardů nízkoenergetických staveb. Součinitel prostupu tepla konstrukce střechy je 0,14 W.m-2.K-1, obvodového pláště se systémem Thoma Holz 0,20 W.m-2.K-1. Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy je 0,33 W.m-2.K-1. Objekty byly vybaveny kotlem na dřevo pro vytápění a přípravu teplé vody a tepelným čerpadlem bivalentně přiřazeným ke kotli. Navržený poměr dodávané energie na vytápění a ohřev teplé vody je 40 % kotlem a 60 % tepelným čerpadlem.
Jakub Kynčl
Foto: Radek Brunecký
EKOLOGICKÉ CENTRUM RYCHLEBY
Místo: Bílý Potok, Javorník
Investor: Občanské sdružení Ester
Autor: knesl + kynčl architekti - Jiří Knesl, Jakub Kynčl, Jan Tesárek, spolupráce: Jan Weiss (interiér); Josef Hajný (vizualizace); Filip Balcar (stavebně-technické řešení); Pavel Hladík - Hladík a Chalivopulos s. r. o. (statika); Jitka Špondrová (požárně-bezpečnostní řešení); Vítězslav Vaněk, Dušan Variš (zdravotní technika, vytápění); Pavel Dočekal / KOMP (elektroinstalace); Josef Bahr / KLIMAKOM (klimatizace); Milan Zezula (doprava); Michal Obrtel (rozpočet)
Dodavatel: Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.
Realizace: 2011–2014
Zastavěná plocha: 1930 m2
Podlažní plocha: 2144 m2
Celkový obestavěný prostor: 10 500 m3
Základní informace o objektu
Kategorie
Sustainability
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

22. 9. 2023 08:34:59
Re: Mykokompozit je materiál budoucnosti
Při porovnávání s polystyrénem, jako tepelnou izolací, mně v článku chybí údaj porovnání tepelného odporu a odhad cenového porovnání.
21. 9. 2023 14:50:45
Re: Mykokompozit je materiál budoucnosti
Zdroje by se jistě našly, ale co celkový objem produkce? Těžba, převoz, uložení před formováním, umístění celé produkce, kde budou formy? A živostnost je omezená nebo ne? To by chtělo vidět a hlavně zkoušet, zda množství této produkce bude pro velký odbět zajímavé. Zateplní přece nebudeme obnovovat za 20 let? To by mohlo vydržet déle.
19. 9. 2023 09:52:16
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
V cem je presne podle vas mimo? Srovnavat dva druhy verejneho prostoru je podle me zcela relevantni. Kasarensky vnitroblok totiz ted jako verejny prostor funguje (narozdil od Vaseho "navrhu"). Ta poznamka od Jitky je tedy na miste. Spis se ukazuje, ze Vy, pane Parmo, absolutne neumite ten svuj projekt vyargumentovat. Misto toho se tu navazite do ostatnich, ze se nepodepisuji a ze jsou proste "mimo". Je videt, ze jste z te stare skoly, ktera relevantni dotazy bere jako osobni utok.
18. 9. 2023 16:43:54
Re: Byt v Praze na Vinohradech
Dispozičně dost dobrý, ale interiérově dost chudé
18. 9. 2023 15:35:36
Re: Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
Doopravdy jste MIMO. srovnávat využití nezastavěného dvora o rozměrech 100 x 70 m s CENTRÁL PARKEM je ............ Natož Central park je prostor , který byl urbanisticky při svém zárodku New Yorku, určen k zelené oáze města. Kdežto prašný, částečně vydlážděný prostor apelplatzu je .............
17. 9. 2023 18:19:21
Re: Re: Štvanická lávka.
...i kdybych neviděl jméno, je znát, že tento příspěvek píše dáma. Všichni zde uvádíme osobní názor, nic proti tomu. Když ta věc ale zasáhne širokou věřejnost a je v takto exponovaném místě, více oosbních názorů vyjadřuje veřejný názor. Koilik jich musí být? Nic osobního Adélo. Elegance? A to jsem až teď uviděl ty detaily zábradlí a la JP, které to nezachrání vůbec. Naopak tvoří to divný paskvil a nepochopení použití.
17. 9. 2023 18:09:06
Re: Re: Re: Re: Štvanická lávka.
...pardon za překlep: ...zvyknete.
17. 9. 2023 18:06:59
Re: Re: Re: Štvanická lávka.
pan kolega mě předběhl s odpovědí, viz dole. btw 'neviditelnost' neznamená přímo toto slovo, ale má mnoho dalších podob. Mimo jiné vizuální zakomponování do EXISTUJÍCÍHO prostředí, ne naopak - jeho znásilňování až do té míry, že si na to zvaknete.
16. 9. 2023 21:50:05
Re: Re: Štvanická lávka.
Asi nemáte velké nároky na estetiku, ale nic si z toho nedělejte, takových lidí je většina, a v Praze se staví plno podivných staveb, bez jakékoliv elegance, a ještě pražské architektonické ateliéry ze samého dna, vytvářejí své projekty i pro celou republiku. V takovém státě pak nemusí pomoci ani zahraniční soutěže, protože architekti v zaraničí si řeknou, jaká je tady úroveň.
16. 9. 2023 21:46:17
Re: Re: Re: Štvanická lávka.
Všechno jde, ale musí být větší talent, lepší vzdělání a více přemýšlení.
16. 9. 2023 21:44:44
Re: Re: Štvanická lávka.
Komu není shůry dáno, v apatice nekoupí. A to platí pro i v architektuře.
15. 9. 2023 17:06:25
Re: Re: Štvanická lávka.
Nesouhlasím. Podle mě elegantní je, nijak se nevnucuje a bílá barva jí sluší. Jen nevím, jak se na ní cítí malé děti, které jdou takovou dálku bez možnosti podívat se okolo.
15. 9. 2023 16:59:57
Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
Takže byste zastavěl (jak říkáte "účinněji využil") např. i Central Park na Manhattanu? Ten přece taky slouží jen k náhodnému využití pro zábavu dílčí skupiny lidí.
15. 9. 2023 16:45:19
Re: Bytový dům Bratislavská 51
Ta rudá barva na chodbách by ve mně asi opravdu probouzela sportovního ducha - abych byla co nejrychleji pryč :-)
15. 9. 2023 16:35:04
Re: Dům v Kolodějích
Na tohle bych potřebovala psychiatra. To už je minimalismus za hranicí únosnosti.
15. 9. 2023 14:59:35
Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
Děkuji za krásnou reakci, která vychází z člověka, který je nějakým způsobem postižen semestry školy a nějakou věkovou nedokonalostí!? Lituji Vás. Jenom tak mimochodem, město je něco jiného než venkov a tedy s jeho místem je třeba zacházet poněkud účinněji, než k náhodnému použití pro zábavu dílčí skupiny lidí. Areál potřebuje komplexní využití a o to se návrh snaží.
15. 9. 2023 14:51:33
Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
Je zajímavé, že lidi jako Vy nemyslí komplexně a hlavně se neumí při svém vyjadřování PŘEDSTAVIT. Žijí v anonymitě a tedy jejich projev je nutno brát jako "srabský", protože se o sebe bojí! Poněkud ploché chápaní využití tak významného městského prostoru. Jedná se o "srtítský bordel" apelplatzu a budovy, které jsou navrženy pro městské využití již 20 let chátrají. Není to blbost? Ale to je diskuze s jednostranně myslícími lidmi a ne se společností.
15. 9. 2023 11:12:41
Re: Re: Re: Štvanická lávka.
Myslím si, že karlínská kasárna a lávka, nemají nic společného. Strohost, hmotnost a přílišná síla pohledu na Vltavu lávka, ve svém architektonickém návrhu přímo překáží v údolním prostoru. Květ lotosu v karlínském apelplatzu je hravý a není z polohy městského pozorovatele viditelný, tady nepřekáží a neprovokuje takové jako jste vy. Zároveň jde o základní snahu využít klasicistní účko bloku kasáren k normálnímu městskému životu a ne pouze k jeho stavebnímu zániku! Je velice zajímavé že nemáte jméno, ale projevy ANO!
15. 9. 2023 11:04:09
Re: Štvanická lávka
Mně osobně se lávka líbí. Ano, působí trošku netradičně (a je trochu moc "bílá"), ale je zajímavá a je přes ni krásná procházka, zejména za šera, když už svítí světla ukrytá v zábradlí a celá lávka pak působí moderně a zároveň bezpečně.
15. 9. 2023 09:10:40
Re: Re: Štvanická lávka.
Mohu se zeptat, jak jeste vic neviditelnejsi byste rad udelal 300 metrovy most na 5 pilirich? Subtilneji nez takto uz to podle me nejde.