Knihovna a Kulturní centrum na Žižkově
(10. 6. 2016) Projektil architekti
Knihovna a Kulturní centrum na Žižkově
Prostory pro pobočku Městské knihovny a Kulturní centrum MČ
Praha 3 byly vytvořeny přeměnou prodejny potravin spojené s nevyužívaným
podzemním skladem v bytovém objektu ze 70. let 20. století. Knihovna využívá
přízemí, kulturní centrum podzemí, které bylo zpřístupněno a prosvětleno velkým
anglickým dvorkem. Knihovna má velkorysý bílý prostor s nikami s barevnými
akcenty pro odlišné činnosti. Kulturní centrum má ponechané syrové betonové
stěny a je rozděleno skleněnými příčkami na sály. Spojení knihovny a kulturního
centra tvoří schodiště, které zároveň vytváří stupňovité hlediště a prosvětluje
centrum z druhé strany, než je anglický dvorek.
Prostor připravený
pro fantazii provozovatele i uživatelů
Návrh vychází ze tří premis: přehlednosti, jednoduchosti a příjemnosti. V
celém prostoru byly odstraněny vestavby a knihovna je tak prosvětlena z ulice i
z vnitrobloku. Uliční výkladce jsme ponechali a přiřadili k nim dlouhou
pohovku, která zve kolemjdoucí k návštěvě a zároveň odstiňuje vnitřní prostor
od ruchu ulice. Rozmístění bílého mobiliáře vymezuje jednotlivé niky. Celý prostor
spíná lavice, která obíhá po obvodu před regály a umožňuje posezení u vybírané
knihy. Niky jsou barevně odlišeny akcenty sedaček či desek stolů v čistých
barvách dle základního barevného diagramu skládání světla podle vlnové délky.
Vstupní část je červená. Žluté dětské oddělení má atypické prvky regál-lední
medvěd a stolek-domek. V zadní části knihovny je studovna s velkým zeleným
kulatým stolem a pohodlné sezení v modrých křeslech. Modré boxy internetu tvoří
záda vínové lavici u uliční fasády. Uprostřed jsou nízké volně stojící regály,
které ohraničují nástup do podzemí části.
Do suterénu se sestupuje po schodišti, které se v dolní části proměňuje v
hlediště. Díky tomu je v suterénu přirozené světlo. Prožitek světla umocňuje
protilehlý výstup do anglického dvorku, který je samostatným vstupem do
Kulturního centra. Prostor napříč domem mezi hledištěm a vstupem tvoří hlavní
prosvětlený foyer, který slouží pro výstavy, ale může se proměnit i v sál. Přiznaná
konstrukce suterénu je podpořena vloženým dělením z prosklených příček.
Flexibilita a řada neformálních prostorů tu umožňuje uspořádat různé
společenské akce: od jednotlivých vystoupení, malých festivalů, dětských
kroužků, seminářů, přes společenská setkání po burzy.
Výtvarně
architektonické a dispoziční řešení
Hlavním tématem přízemí jsou různé podoby sezení/pracovních míst
návštěvníků a knihy v regálech. Umístěním regálů jsou maximálně využity
obvodové stěny, vytváří se tak dojem místnosti plné a ohraničené knihami. Pro
zvýšení účinku jsou regály s šesti policemi doplněny o jeden spodní regál,
který je předsunutý a slouží jako stupátko, ale zároveň pro neformální sezení
při prohlížení knih. Pro oddělení funkce stupátka a sezení slouží barevné
polštářky. Policemi také zakrýváme rozvody vzduchotechniky, které vedou mezi
suterénem a technickým mezipatrem nad přízemím. Jejich kryt tvoří tabule. V
místech, kde by bylo využití vyšších polic provozně obtížné (dětské oddělení), slouží
vyšší regály pro výstavní účely. Rozmístění regálů přirozeně vymezuje niky,
určené svou atmosférou pro odlišné aktivity.
Prostor u hlavního vstupu slouží jako přechodová zóna s možností
neformálního sezení při čekání na knihovnické služby nebo schůzku. Regálová
stěna tu obsahuje především knižní novinky a další rychloobrátkové informace.
Mírně ke středu půdorysu v kontaktu se vstupní zónou a zásobovacím vstupem
ze dvora je zóna služeb se dvěma pracovními místy. Výpůjční pult tvoří dva
oddělené stoly, takže mezi knihovníkem a čtenářem nevzniká hradba, ale naopak
vlídné pozvání.
Naproti vstupu blízko obslužnému místu je dětské oddělení. Před oknem je
vyvýšené pódium jako herní kout. Vedle čítárny je v rohu dispozice umístěna
intimní studovna s několika pohodlnými křesly se stolky a stojacími lampami.
Naproti ní je společná studovna soustředěná kolem velkého stolu.
Podél zóny služeb je přístup ke schodišti a plošině do suterénu a na zásobovací
dvůr. Dvůr je přístupný jak ze schodiště, tak z mezipodesty výtahu.
Ve středu dispozice s nejmenší intenzitou přirozeného světla jsou nižší a volné
knihovní regály, které nebrání přehlednosti interiéru. Regály v přízemí
přecházejí i do schodišťového prostoru, kde slouží více informativnímu účelu v
návaznosti na volnější program suterénu. Je zde možné umístit plakáty na akce.
Suterén je naproti tomu navržen s důrazem na mobiliář volný
a snadno přestavitelný. Hlavním motivem tu jsou výrazné prvky, rozmístěné s
ohledem na rušivost, soustředěnost a délku pobytu. Suterén má dvě odlišné části: prostor pro návštěvníky a zázemí
knihovny. Hlavní schodiště ústí do centrálního foyer, které pohledově končí až
zelenou stěnou anglického dvorku. Schodiště se v dolní části proměňuje ve stupňovité
hlediště s obrazovkami a možností AV připojení. Hlediště tak zároveň přivádí
dolů přirozené světlo, které v původním skladovacím suterénu zcela chybělo.
Foyer slouží jako druhá scéna (díky hledišti přičleněnému ke schodišti),
výstavní a relaxační prostor. Je tu možné číst či studovat mimo rušnější
přízemí, navíc s pohodlným polstrovaným sezením.
Hlediště se schodištěm je výrazným prvkem interiéru, foyer je jinak nedělený s
volným mobiliářem. Naproti schodišti je prosklený výstup do anglického dvorku s
malým amfiteátrem, který umocňuje prožitek světla. Anglický dvorek je
samostatným vstupem do Kulturního centra přímo z ulice.
Napravo od foyer jsou ve směru od schodiště za prosklenou stěnou velký a malý
sál s možností stínění závěsem. V sále je kromě AV techniky stohovatelné
sezení. Ze sálu je také přístupný sklad pod schodištěm. Pod parapetem jsou
umístěny hluboké uzavíratelné skříňky, které pojmou stohovaný nábytek. Sály
jsou mezi sebou odděleny pohyblivou stěnou.
Nalevo od foyer je nika, z níž je přístupná zdvižná plošina a zázemí knihovny.
V nice je též uvažována možnost odložení oblečení pro hromadné návštěvy na
mobilní věšáky. Vedle ní je klubovna, také oddělená prosklenou příčkou. Má
přilehlou kuchyňku, která je oddělená vestavěnou stěnou s možností otevírání.
Díky tomu je možné propojení při pořádání akcí, případně i použití jako klubová
místnost s jednoduchým občerstvením. Stejně jako v případě sálu i zde jsou
stoly a stohovatelné židle a uzavíratelné skříňky pod okenním parapetem.
Mobiliář tak bude možné používat v celém prostoru veřejné části suterénu dle
požadavků provozu. Vedle kuchyňky je umístěno ještě zázemí pro zaměstnance
městské části, které není trvalým pracovištěm, ale slouží jako servisní
místnost pro kulturní akce.
Zázemí je řešeno s důrazem na jednoduchost a trvanlivost. S výjimkou kanceláře
jsou ostatní místnosti technického charakteru.
V anglickém dvorku jsou pouze prefabrikované betonové schodišťové jevištní
stupně a lavice v zadní části u stromu. Zeleň se v budoucnu rozroste a popne
celou stěnu dvorku.
Konstrukční, barevné
a materiálové řešení
Většina mobiliáře byla navržena jako samonosná truhlářská konstrukce z
aglomerované desky na bázi dřeva. Takové konstrukce mají knižní regály,
opláštění vzduchotechnických prostupů a montované dělící příčky.
Barevný koncept byl pro vyznění interiéru zásadní. Navazuje na střídmost objektu
ze 70. let. Přízemí je v základě více střídmé, neboť zdůrazňuje především
barevnost samotných knih. Suterén je výraznější ve vložených prvcích, neboť již
nemá knižní regály a jako suterénní prostor vyžaduje jisté oživení. Přízemí má bílé stěny a strop. K nim
byla navržena zemitě barevná podlaha. Knižní regály jsou bílé s přiznanými
hranami překližky. Spodní předsunutý regál-lavice v přirozené barvě dřeva spíná
prostor. Toto základní pozadí doplňují akcenty čistých barev dle základního
barevného diagramu skládání světla podle vlnové délky. Těmito barvami,
akcentovanými na sedácích nebo deskách stolů, jsou odlišeny jednotlivé niky.
Vstupní zóna je, i s ohledem na korporátní barvy městské knihovny červená
(sedačky). Od ní pokračuje barevné spektrum žlutým dětským oddělením
(polštářky, koberec, sedačky, světla), zelenou studovnou (stůl), modrými
individuálními studijními boxy, tmavě modrou tichou studovnou (koberec,
sedačky) až k vínové čítárně (sedačka). Celek je znovu sjednocen použitím více
druhů židlí v jedné povrchové úpravě (dřevo v přirozené barvě) a bílými světly.
Pouze v dětském oddělení a u vstupu jsou doplňková barevná světla – balonky.
Suterén má bíle lazurované stěny a strop, přičemž původní
konstrukce je ponechána v syrové podobě hrubého materiálu. Na stropě jsou
elektrorozvody pro světla. Podlaha je z barvené stěrky ve většině prostorů opět
zemité, jen na wc barevné. Blok wc je vyzděn z režných betonových tvárnic.
Přiznaná syrová konstrukce suterénu je podpořena dělením z prosklených příček s
bílými rámy. Plochy nových stěn (např. hygienického boxu) mohou být v rámci
workshopu graficky pomalovány. K tomuto pozadí jsou přiřazeny prvky vestavěného
interiéru v bílé barvě. Volný nábytek, židle a stoly jsou barevně pestré (na
základě principu doplňkových barev.
Technické vybavení
Osvětlení je, vzhledem k nízké světlé výšce, z lineárních zářivek. V
suterénu je ve foyer a obou sálech také osvětlovací lišta se směrovatelnými
reflektory pro výstavní účely a hudební akce. Pohodlná studijní místa jsou vybavena
stojací lampou. Pro stínění a zatemnění slouží okenní rolety.
Přípojná místa slabo i silnoproudu jsou přednostně po obvodu místností, i
vzhledem k malé tloušťce podlah nevhodné pro rozvody. Nezbytně nutná podlahová
místa připojení jsou připojena v mobiliáři.
Média jsou napojena na rozvody bytového domu. K jejich rozvedení slouží i
technické mezipatro nad přízemím.
Autorská zpráva
Foto: Andrea Thiel Lhotáková
Pobočka Městské knihovny v Praze a Kulturní centrum Městské
části Praha 3
Místo: Za Žižkovskou vozovnou 2687/18, Praha 3
Klient: MČ Praha 3
Architekt: Projektil architekti – Mgr. akad. arch. Roman Brychta, Ing. arch.
Petr Lešek; spoluautoři Dipl. Ing. Marisa Lechthaler, Ing. arch. Bohdana
Linhartová, Ing. ing. arch. Marek Sankot
Krajinářský architekt: ATELIER a05 - Ing. Aleš Steiner, Ing. Pavlína Malíková
Návrh sedačky: Hippos design – MgA. Radim Babák, MgA. Ondřej Tobola
Statika: HSH Statika, Ing. Jiří Houra
Kordinace tzb, vzt, ut: Techorg – Ing. Ondřej Hlaváček
zti: Ing. Miloslav Kvasnička
elektro: Ing. František Dvořák
požárně bezpečnostní řešení: Ampeng – Ing. Jiří Ledinský
rozpočet: Vlastimil Střelba
Dodavatel stavby: Dereza
Dodavatel interiéru: Quick Office
Zastavěná plocha: 463 m2
Užitková plocha: 830 m2
Související články:
Víceúčelový kulturní prostor Vozovna 25. 11. 2015
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2015
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

26. 5. 2022 11:15:31
Re: Anna Švarc je architektkou metra
gratuluji a přeji mnoho zdaru. . komunální politici uchvátili rozhodování o uměleckých děl na metru do svých ukou..pomocí pavučin administrativních předpisů dusí argumentaci autorů.
26. 5. 2022 10:57:54
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Přesně, to je nejhorší a také se toho obávám. Vůbec nechápu, jak člověk, který se nezabývá rozvojem území, nemá umělecké a vizuální cítění, prostě je to nějaký laik, může takto rozhodovat o tom, co je důležité pro lidi a město a co ne. Hřib je pro mne naprosto fantastický primátor. Je mladej, má rozhled, dá na rady skutečných odborníků, je kreativní a vypadá dobře.
24. 5. 2022 22:16:44
Re: Dveře IDEA od JAP FUTURE: V jednoduchosti je krása
Zde je dobrá ukázka, jak napsat o zcela obyčejném výtvoru, který nic nového nepřináší, celých 25 řádků. Nazval bych to prázdné věty v květnatém stylu, ale bez smyslu.
23. 5. 2022 10:40:23
Re: Koncept řetězové výstavby
Pan architekt Mareš již dlouhé roky trpí jakousi potřebou poučovat své profesní kolegy , jak se mají navrhovat a stavět domy . Osobně stále čekám , kdy Ateliér k světu naprojektuje , povolí a realizuje v Plzni nějaký kloudný dům , který by byl trochu ,,k světu" , něco , čím by obohatil soudobou plzeňskou architekturu . Teď tedy rozšířil svůj zájem i o urbanismus a přichází s myšlenkou řetězové výstavby , konceptem , který si cení až tak vysoko, že je chráněn průmyslovým vzorem.... Škoda, že architekti , kteří umí, mlčí.
21. 5. 2022 09:33:43
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Jen doufejme, že se nenajde zase nějaký vlivný laik, který ten projekt zabije, jako knihovnu od Kaplického zabil Klaus a po něm ostudně i tehdejší primátor.
19. 5. 2022 17:51:19
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Někde jsem zahlédla i schémata přeložek dopravy. Škoda, že jste je sem také nedali, když už se zmiňujete o komplexním řešení území.
19. 5. 2022 17:49:09
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Jen to použití venkovních ramp. Ale tohle je mnohem rozevlátější (a mně se to taky víc líbí).
19. 5. 2022 17:11:56
Re: Nový Hlavák
Je to možná detail, ale když jsem před časem musela procházet od Sherwoodu k nástupištím, tak mi chybělo, že v dlažbě odbavovací haly nejsou vyznačeny hlavní průchody, vč. směrovek nejen nad vstupy, ale i nad kříženími. Mohlo (a z psychologického hlediska mělo) by to fungovat jako chodníky mezi prostory čekáren a pokladen nebo prodejních ploch. Takhle mi to přišlo, že se navzájem pletou lidi, kteří někam jdou, mezi těmi, kteří tam jen jsou. Předpokládám, že na jasně (např. barevně, materiálově) odlišeném "chodníku" by mohlo těch čekajících ubýt. Věřím, že řada z nich to dělá nechtěně, protože prostě neví, kam si stoupnout, kudy jít. Např. není šťastné řešení, umístit informace o odjezdech přímo nad takovýto "chodník", aby se tam kvůli nim cestující zastavovali. Tam patří jen výrazná směrovka k informacím a pod informacemi prostor pro ty, co se zastaví (často i s kufry). Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, možná tam směrovky už jsou, ale tenkrát mi ta jednolitá podlaha, na které se bez ladu a skladu sem tam něco vyskytovalo, přišla nedomyšlená.
19. 5. 2022 14:46:37
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Nepříde Vám to hodně podobné Opery v Oslu od Snohetta?
17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.