Komunitní centrum Skála

Komunitní centrum Skála

(9. 6. 2022) Petr Dobrovolný

   
 
 
 
 

Komunitní centrum Skála

Popis záměru
Stávající a kvůli změně technologie již 10 let nevyužívaná výměníková stanice v brněnské čtvrti Nový Lískovec byla přeměněna na komunitní centrum. Původní majetek Tepláren Brno byl typickým brownfieldem uprostřed obytné čtvrti, budova chátrala a nádvoří sloužilo jako skládka stavebního materiálu. Okolí objektu bylo územním plánem určeno pro další zástavbu, díky občanské angažovanosti však došlo ke změně územního plánu a zrušení další zástavby. Na území se přirozeným procesem vytvořilo zajímavé území přírodního charakteru s výskytem řady vzácných suchomilných rostlin. Oblíbené lokalitě vycházek místní začali díky jejímu charakteru spontánně říkat Na Skále. 


Po nabytí do majetku města v roce 2015 začala městská část připravovat rekonstrukci objektu. Autor projektu byl vybrán v dvoukolové soutěži, ve které byly zpracovány a hodnoceny tři studie zpracované třemi autorskými týmy.

Urbanismus, kompozice prostorového řešení
Zadáním investora bylo co nejlépe využít objekt pro pořádání společenských komunitních a dalších aktivit pro co nejširší okruh uživatelů. Bylo zvoleno nejlevnější řešení, využití stávajícího skeletu a základů. Byl zachován půdorys původního objektu ve tvaru L. Pro vstup do objektu byl využit původní vjezd z ulice Petra Křivky a bylo vytvořeno nádvoří, které tvoří nástupní prostor do všech částí objektu. Nádvoří se opticky otevírá do navazujícího přírodního parku Na Skále. 

Vzhledem k požadavku na zachování trafostanice v severním křídle objektu je dům dispozičně rozdělen do dvou nezávislých částí: komunitního centra v západním křídle a samostatné klubovny v krajním poli severního křídla. Nádvoří je členěno na dlážděnou plochu bezprostředně navazující na průchod z ulice Petra Křivky a na dřevěnou terasu, která formou pobytových schodů překonává výškový rozdíl mezi 1. NP a 1. PP a propojuje různé provozy domu. Horní část nádvoří je možné uzavřít pomocí posuvných bran.

Byla zachována základní hmota původního objektu, ke které byla přidána prosklená střešní nástavba skleníku. Nevyužité podzemí bylo prohloubeno na úroveň základové spáry a do vzniklého prostoru bylo vloženo podzemní podlaží.

Provozní řešení
Nástup do objektu je průjezdem z ulice Petra Křivky, který je uzavíratelný pomocí posuvných vrat s vloženým otevíravým křídlem.  Z nádvoří jsou přístupné jednotlivé provozy domu.

Hlavní vstup do Komunitního centra je přes zádveří v 1. NP do prostoru kavárny s barovým pultem. Kavárnu je možné provozovat v různých režimech (celoročně, sezónně i formou samoobsluhy). Obsluha má z prostoru baru dobrý přehled o pohybu v domě. V přilehlých třech konstrukčních polích je velký sál pro cca 150 osob. Provozy je možné oddělit či případně propojit pomocí akustické skládací stěny. Další skládací stěna umožňuje připojení jednoho konstrukčního pole k provozu kavárny a oddělení části velkého sálu. Prosklená východní fasáda s výstupy na terasu propojí vnitřní prostory vizuálně i provozně s exteriérem. V čele velkého sálu je velkorysé prosklení, které umožňuje pohled do sálu kolemjdoucím z ulice Petra Křivky. Po obvodu sálu je tmavý závěs, který zakrývá technické instalace vedené podél obvodové stěny, a prostor pro uskladnění stolů a židlí.

V 1. NP je zázemí baru, šatna a WC personálu a bezbariérové WC. V jižním konstrukčním poli vzniknul menší sál pro cvičení a další aktivity, který je prosklenou jižní stěnou orientován k atraktivnímu výhledu do krajiny. Propojení s 1. PP a 2. NP je přes vnitřní schodiště a výtah.

Klubovna se samostatným vstupem se nachází v krajním poli severního křídla. Vstup a zázemí klubovny jsou soustředěny k fasádě průjezdu. Klubovna je prosvětlena velkým oknem v jižní fasádě a menším oknem ve východní fasádě.

V 1. PP se nachází zkušebna a provozní zázemí objektu (toalety, technická místnost, šatna). Terasa s pobytovými schody může sloužit jako venkovní scéna. Šatna se sprchou a převlékací kabinou tvoří zázemí zkušebny i sálů v 1. NP. Dále jsou zde toalety mužů a žen, úklidová komora (pod schodištěm) a technická místnost. Z prostoru chodby a schodiště je přímý výstup na terén přes únikové dveře.

Terasa přirozeně propojuje obě patra pobytovým schodištěm.

Střecha objektu v úrovni 2. NP nad západním křídlem je z části využita pro komunitní zahradu přístupnou po schodišti, případně výtahem. Na jižní straně je umístěn komunitní skleník. Střecha nad severním křídlem a částí západního křídla je řešena jako extenzivní vegetační.

Konstrukční, materiálové a technologické řešení
Převážná část stávajících nosných konstrukcí byla zachována. Bourací práce se týkaly zejména stropních konstrukcí v místě navrženého schodiště a výtahu, stávajících obvodových stěn v 1. PP, copilitové fasády na západní straně budovy a stávajících dělících konstrukcí. Odstraněny byly také stávající zařizovací předměty, technické instalace a výplně otvorů.

Nové zdivo je z vápenopískových cihel, podlahy z cementových stěrek (veřejně přístupné prostory), dubových třívrstvých lamel (sály a zkušebna) a keramických dlažeb (servisní prostory). Stěny z pohledového zdiva jsou ošetřeny bílými malbami. Zateplení fasád, střech a podlah v 1. PP je z EPS. Venkovní omítky jsou silikonové tenkovrstvé. Okna jsou hliníková v pasivním standardu. Ochrana proti slunci je řešena z vnější strany hliníkovými žaluziemi. Venkovní zpevněné plochy jsou z betonových dlažeb a dřevěných hranolů a palubovek (modřín).

Objekt je téměř pasivní s potřebou tepla na vytápění 20 kWh/m2a. Základem řešení je důkladné zateplení obvodové obálky objektu. Vnější stěny jsou zatepleny 300 mm EPS, stěny v zemině 280 mm EPS Perimetr, podlaha v 1. PP 200 mm podlahového EPS. Izolační vrstva stropu je tvořena 500 mm EPS + spádovou vrstvou z EPS. Strop nevytápěné části suterénu je zateplen 300 mm EPS.

Vzduchotěsnost obálky budovy je řešena z vnější strany obvodového pláště. Lepidlo zateplovacího systému bylo na podklad naneseno celoplošně ve dvou vrstvách, napojeno těsně na pojistnou hydroizolaci střešního pláště a vodorovnou hydroizolaci základové desky.

Fasády byly kontaktně zatepleny a opatřeny silikonovými probarvenými omítkami v barvě světle šedé. Vnější výplně otvorů mají hliníkové rámy v tmavě šedé barvě.

Venkovní zpevněné plochy jsou dlážděny betonovou dlažbou, dřevěné terasy a pobytové schody jsou z modřínového dřeva. V nádvoří byla umístěna žulová kašna, které byla nalezena v suti u původního objektu.

Interiér byl řešen v kombinaci bílého pohledového zdiva, podlah z cementových stěrek a dubových třívrstvých lamel a tmavě šedých a světle šedých ocelových prvků.

Zahradní úpravy
Vzhledem k relativně omezené možnosti přitížení střechy má její ozelenění formu extenzivní střešní zeleně. Ta spočívá ve výsadbě nízkých druhů rozchodníků.

Obvodový štěrkový pás, sloužící především jako ochrana proti odvanutí substrátu, byl vytvořen netříděnou dioritovou štěrkodrtí. Důvodem je geologická skladba přilehlé lokality, na které se přirozeně vyskytují druhy suchomilných bylin, u nichž je předpoklad samovolného rozšíření i na střechu. Proto také je rozhraní mezi štěrkodrtí a substrátem plynule zvlněné a nejsou na něm instalovány předělovací lišty. Pomocí štěrkodrtě je rovněž  vytvořena pěšinka spojující dvě dřevěné terasy

Doprostřed prostoru vyčleněného v dlažbě nádvoří o rozměrech 2 x 2 m byl vysazen vzrostlý strom trnovník akát. Třetím typem ozelenění je výsadba popínavky, konkrétně opletky čínské, podél západní a východní strany budovy. Předpokladem pro tyto výsadby byla instalace podpůrné konstrukce – sítě na fasádu a mříže k ochraně kořenového krčku rostlin.

Technické řešení
Objekt je vybaven řízeným větráním s rekuperací. Stavba je dělena z pohledu VZT do třech samostatných provozních celků. Centrální rekuperační jednotky jsou umístěny v technické místnosti v 1. PP.

Pro hlavní budovu (SO 01) slouží výměníková stanice jako zdroj tepla. Výměník je umístěn v suterénu ve strojovně vzduchotechniky. Výměníková stanice je navržena na pokrytí potřeby tepla v objektu SO 01. Jedná se o pokrytí tepelných ztrát prostupem, ohřev teplé vody a ohřev vzduchu přes teplovodní výměník ve vzduchotechnických jednotkách. Tepelnou ztrátu větráním pokrývají VZT jednotky teplovzdušným vytápěním.

Klubovna objektu SO 02 bude vytápěna elektrickými topnými kabely umístěnými v podlaze. Ohřev vody bude řešen elektrickým průtokovým ohřívačem.

Rozvody tepla jsou navrženy z měděného potrubí. V pobytových místnostech jsou navržena klasická desková tělesa v provedení ventil kompakt se spodním pravým připojením.

Dešťová voda ze střechy a zpevněných ploch je jímána do akumulační nádrže a využívána pro zalévání komunitní zahrady a komunitního skleníku.

Autorská zpráva
Foto: Petr Polák

Autor: Ing. arch. Petr Dobrovolný / Dobrovolný Architekt
Spolupráce: Ing. arch. Vojtěch Kolář, Ing. Petr Förchtgott
Realizace: 2019–2020

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2020

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

4. 6. 2022 10:06:36

Re: Re: Rozhledna Závist.

:-)

 
© 2007–2022 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz