Konverze bytu továrníka na kanceláře

Konverze bytu továrníka na kanceláře

ulice Na Florenci, Praha 1 – Nové Město

(11. 2. 2020) Barbora Léblová, Ivo Herman

   
 
 
 
 

Konverze bytu továrníka na kanceláře

Rekonstrukce třetího podlaží klasicistně secesní budovy v ulici Na Florenci měla za cíl ponechat co nejvíce z částečně dochovaného původního vybavení a zároveň vytvořit prostor pro kanceláře.
Dům od architekta Matěje Blechy prošel za dobu své existence řadou rekonstrukcí. Ve 3. NP se z původního bytu továrníka Aloise Breye dochovala část vybavení, kterou jsme se při rekonstrukci snažili co nejvíce zachovat. Záměrem investora bylo rekonstruovat prostory na kanceláře s co nejmenším zásahem do historického vybavení.
Východní část směřující do ulice Na Florenci zůstala dispozičně stejná, kazetové a štukové stropy byly ošetřeny, parkety repasovány. Původní historické bifé v největší z místností bylo restaurováno.
Vzhledem k požadavkům investora na rozmístění kanceláří jsme ve východní části interiéru navrhli drobné dispoziční změny. Zbudováním nové příčky vznikla jednoduchá zasedačka otevřená arkýřovým oknem do dvora Florentina.
Kompletně byly rekonstruovány toalety. Původní vstup přímo ze schodiště byl uzavřen, na jeho místo je osazeno umyvadlo společné pro dámskou i pánskou část. V hlavní vstupní části byla vedle nového vstupu na toalety vytvořena malá kuchyňka.
Požadavky na vybavení kancelářským nábytkem byly skromné. Důraz jsme kladli především na kvalitní osvětlení, které v místnostech s dochovanými stropy řeší stojací lampy. Prostory jsou opatřeny výtvarnými instalacemi Petra Duba a uměleckými doplňky studia Qubus.

Autorská zpráva
Foto: Studio Flusser


 

Investor: SUCRE Invest s.r.o.
Spoluautor: Architekt Ivo Herman
Spolupráce: Petr Dub
Plocha: 196 m2

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz