Kostel sv. Josefa v Senetářově

Nevelký, avšak nepřehlédnutelný kostel svatého Josefa byl otevřen před 40 lety, 11. července 1971. Je jednou z mála sakrálních staveb postavených za totality.
Návrh extravagantní stavby vytvořil za necelé dva týdny výtvarník a architekt Ludvík Kolek (1933). Pro inspiraci sáhl i k Le Corbusierovi, švýcarsko-francouzskému architektovi a malíři, představiteli purismu a brutalismu. Senetářovský kostel z betonu a skla budí svým tvarem podle věřících dojem "lodi, která putuje staletími, sbírá věřící lid a veze jej k Bohu". Kolek je také autorem vnitřních úprav – bílé stěny zdobí vitráže, oltářní stěnu pak triptych v tyrkysové barvě.

Praha 10. července (ČTK) – Stavba nového kostela by nebyla ničím zvláštním, kdyby se nepsal počátek 70. let 20. století a kdyby v tehdejším Československu nevládla církvi nepřející komunistická strana. Malé vesnici Senetářov na Blanensku se to ale jako zázrakem podařilo a dnes se pyšní skvostem moderní architektury. Nevelký, avšak nepřehlédnutelný kostel svatého Josefa byl otevřen před 40 lety, 11. července 1971. Vysvěcení se dočkal až po pádu komunismu v roce 1991. Je jednou z mála sakrálních staveb postavených za totality.

Historie kostela odráží absurditu tehdejší doby. Stalo se totiž, že socialistické úřady vůbec nezaregistrovaly, že "ideologicky nežádoucí" objekt dva roky roste. Po dokončení stavby, která byla povolena na okresní úrovni a nejvyššími místy nevědomky ignorována, se strhla lavina zákazů, soudů a trestů. Komunistický režim chtěl kostel zpočátku předělat na kulturní dům nebo ho vůbec zbořit. Zkoumaly se finance, původ materiálu i kdo se na stavbě podílel.

Státní úřady nakonec užívání nového svatostánku povolily pod podmínkou, že nebude vysvěcen. Otevření kostela v roce 1971 bylo dramatické – okolí vesnice bylo uzavřeno státní bezpečností, takže účastníci mše museli parkovat v polích a přijít pěšky. Do Senetářova, který čítá asi 500 lidí, se sjelo kolem 15.000 věřících z celé republiky. Slavnostního vysvěcení se kostel svatého Josefa dočkal až v roce 1991 za účasti brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho.

Návrh extravagantní stavby vytvořil za necelé dva týdny výtvarník a architekt Ludvík Kolek (1933). Pro inspiraci sáhl i k Le Corbusierovi, švýcarsko-francouzskému architektovi a malíři, představiteli purismu a brutalismu. Senetářovský kostel z betonu a skla budí svým tvarem podle věřících dojem "lodi, která putuje staletími, sbírá věřící lid a veze jej k Bohu". Kolek je také autorem vnitřních úprav – bílé stěny zdobí vitráže, oltářní stěnu pak triptych v tyrkysové barvě.

Klenotem interiéru je působivá abstraktní křížová cesta od Mikuláše Medka (1926 až 1974), jednoho z nejvýznamnějších výtvarných umělců. Čtrnáct obrazů zastavení v temných modročervených tónech maloval duchovně založený Medek v době, kdy už byl těžce nemocen. Je autorem i oltářních obrazů v barokním kostele v nedalekých Jedovnicích (rám vytvořil sochař Jan Koblasa; na výzdobě kostela se podíleli také Karel Nepraš a Josef Istler) a v Kotvrdovicích.

Co vůbec stálo za odvážnou stavbou kostela v Senetářově? Za druhé světové války, v roce 1944, si nuceně vystěhovaní obyvatelé vesnice slíbili, že pokud se šťastně vrátí zpět, vystavějí novou kapli. Území mělo totiž fungovat jako vojenská střelnice. Trvalo ale ještě dlouhá léta, než se plán podařilo zrealizovat. O jeho dotažení se velkou měrou zasloužil páter František Vavříček, který prokázal cit pro to, co lidi může oslovit a přitáhnout. Se stavbou se začalo v červnu 1969.

Finanční prostředky na kostel svatého Josefa se scházely ze sbírek a darů věřících, občané jej postavili svépomocí. Náklady na stavbu dosáhly dvou až 2,5 milionu korun československých.

Věřící si připomněli dvě výročí spojená s kostelem v Senetářově

Senetářov (Blansko) 10. července (ČTK) – V Senetářově u Blanska dnes mší slouženou brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem vyvrcholily třídenní oslavy připomínající 40. výročí od vzniku tamního moderního kostela svatého Josefa a 20. výročí od jeho vysvěcení. Tvořily je nejen společné modlitby, ale i komentované prohlídky této zcela ojedinělé architektonické stavby.

Na jihu Moravy je bezmála 600 kostelů, přes 520 kaplí a 220 kapliček. Senetářovský kostel je zajímavý z více hledisek. Svým vzhledem připomíná loď a jde o jeden z mála katolických chrámů, který se podařilo v Čechách a na Moravě v dobách komunismu postavit, protože tehdejší vládní moc tomu nebyla nakloněná.

Kostel stojí na místě původní senetářovské kaple, která musela být kdysi zbořena kvůli pracím na rozšíření silničního tahu spojujícího Blansko a Vyškov. Kostel byl otevřen v roce 1971, což komunisté povolili jen pod podmínkou, že nebude vysvěcen. Na jeho otevření přišlo bezmála 15.000 lidí, a šlo tak o jedno z největších církevních shromáždění v Československu.

Mnozí mají v paměti, jak biskup Cirkle v roce 1991 kostel s dvacetiletým zpožděním vysvětil. Stalo se tak při svěcení tamních varhan. Na tuto událost dnes zavzpomínal s farníky.

Součástí oslav bylo i setkání pamětníků výstavby kostela, z nichž mnozí si pamatují, jaké potíže byly před 40 lety se zástupci tehdejšího režimu, kteří otevření kostela nechtěli povolit. Když se tak nakonec přeci jen stalo, na tisíce poutníků v Senetářově dohlíželi členové Státní bezpečnosti (StB).

S okolnostmi výstavby kostela, jejímž iniciátorem byl kněz František Vavříček, se mohli v sobotu seznámit zájemci při projekci dokumentárního filmu o této sakrální stavbě.

Oslavy obou výročí bude Senetářovským připomínat obnovený kříž na křižovatce mezi obcí a nedalekým Lipovcem, který byl dnes slavnostně posvěcen.

Doplněno Stavbaweb:
Ludvík Kolek

Výtvarník. Jako architekt se v Senetářově v roce 1969 podílel na vybudování prvního nového kostela v ČSSR po tehdejším politickém uvolnění. Od roku 1989 je autorem nových chrámů v Hustopečích, Břeclavi, Horní Libochové a Služovicích u Opavy. Podílel se na pokoncilních rekonstrukcích desítek chrámových interiérů, vytvořil bezpočet obrazů a plastik s duchovními náměty. (zdroj: Katolický týdeník – Příloha Doma 42/2005)

V roce 2003 Ludvík Kolek obdržel Řád sv. Cyrila a Metoděje

Při slavnostní bohoslužbě na Velehradě v den slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje (5.7.) byl s režisérem Františkem Filipem za celoživotní úsilí v oblasti sakrální tvorby a architektury oceněn Řádem sv. Cyrila a Metoděje také Ludvík Kolek z Brna.
Ludvík Kolek se narodil 5.8.1933 v Újezdě u Brna. Vystudoval státní reálné gymnázium a potom výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Pro své náboženské přesvědčení dostal zákaz výchovy mládeže, a proto se rozhodl pro svobodné povolání výtvarníka – věnoval se převážně úpravě interiérů sakrálních staveb, později i jejich projektování.
V době totality navrhl kostel sv. Josefa v Senetářově (1969-1971), ve kterém kromě křížové cesty provedl také výzdobu: vitráže, obrazy, reliéf.
Vystavovat mohl jenom v zahraničí, kde se stal členem MAE – Evropské sdružení výtvarných umělců, pravidelně se zúčastňoval společných výstav a obdržel řadu ocenění.
V Hustopečích u Brna na místě zbořeného kostela navrhl nový kostel (1991-1994) včetně vitráží. V letech 1992 – 1995 se realizoval podle jeho návrhu nový kostel sv. Václava v Břeclavi, kapli sv. Ludmily v Horní Libochové vyprojektoval a kompletně vyzdobil, atd.
Z úprav interiérů kostelů jmenujme alespoň Hroznovou Lhotu, Zbýšov v Čechách, Střížov….
V roce 1954 stál spolu s Česlavem Novotným u zrodu scholy gregoriánského chorálu v kostele sv. Tomáše v Brně, kde denně ministruje.
Je zakládajícím členem komunity Emmanuel v České republice a byl 9 roků jejím zodpovědným.
(Zdroj:Zpravodaj farnosti u sv. Jakuba v Brně – září 2003)



 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*