Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

(23. 10. 2017) Investor se proti rozhodnutí magistrátu odvolá.

 
 
 
 

Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

(ČTK) - Olomoucký magistrát odmítl argumenty investora výškové budovy Šantovka Tower a rozhodl, že pozemky pro její chystanou stavbu nedaleko historického centra Olomouce spadají do ochranného pásma městské památkové rezervace. ČTK dne 20. října 2017 informaci získala na úřední desce magistrátu. V ochranném pásmu nelze podle ministerstva kultury výškové budovy stavět. Investor se proti rozhodnutí magistrátu odvolá.

Kolem ochranného pásma panovaly pochybnosti. Firma Office Park Šantovka tvrdí, že výšková budova nebude stát v památkově chráněném území a loni požádala magistrát, aby do nepřehledné situace s umístěním pozemků vnesl jasno.

Magistrát 12. října rozhodl, že parcely pro Šantovku Tower jsou na území ochranného pásma městské památkové rezervace, které bylo vyhlášeno 27. července 1987. "Investor s rozhodnutím odboru památkové péče olomouckého magistrátu nesouhlasí. Využije opravného prostředku a v zákonné lhůtě podá odvolání, o němž bude rozhodovat krajský úřad," řekl ČTK mluvčí projektu Šantovka Juraj Aláč.

Společnost Office Park Šantovka argumentovala tím, že ochranné pásmo bylo přiřazeno k městské památkové rezervaci, jejíž vyhlášení v roce 1971 nebylo zveřejněno ve sbírce zákonů, takže nevznikla. Městská rezervace prý byla řádně vyhlášena až na konci roku 1987, ale bez ochranného pásma.

"Správní orgán se s tímto hodnocením žadatele neztotožňuje. Žádný v dané době relevantní platný právní předpis nestanovoval jako podmínku platnosti uvedeného výnosu jeho publikaci ve Sbírce zákonů," uvedla vedoucí odboru památkové péče Vlasta Kauerová, podle které výnos o zřízení městské památkové rezervace byl ve věstníku tehdejšího ministerstva školství a ministerstva kultury.

Památková inspekce nejprve v roce 2008 upozornila, že ochranné pásmo bylo v červenci 1987 přiřazeno k městské památkové rezervaci, jejíž vyhlášení v roce 1971 nebylo uvedeno ve Sbírce zákonů. Ministerstvo kultury loni po právním rozboru názor změnilo. Rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma mělo sice podle ministerstva "nepodstatné formální nedostatky", avšak bylo v roce 1987 vydáno v souladu s tehdy platnou právní úpravou.

Nynější řízení, zda pozemky pro Šantovku Tower spadají do ochranného pásma vyhlášeného v červenci 1987, bylo pro investora důležité. Stavbu výškových budov v ochranném pásmu totiž zakázalo ministerstvo kultury, což se promítlo v novém územním plánu, který u novostaveb v této lokalitě připouští maximální výšku 23 metrů.

Výškovou regulaci staveb u historického centra Olomouce v územním plánu ale k 31. prosinci 2015 zrušil soud. Radnici dal čas do konce roku 2015, aby povolenou výšku staveb v novém územním plánu lépe zdůvodnila. Úprava územního plánu se ovšem zpozdila, takže výškové limity stanovené územním plánem přestaly platit. Magistrát uvažuje o dočasné stavební uzávěře. O stavbě 75 metrů vysoké Šantovky Tower se v Olomouci dlouho diskutuje. Proti jsou památkáři a někteří odborníci, podle nichž může poškodit historické panorama města. Investor tvrdí opak.

Související články:
Souhlas Olomouce pro Šantovku Tower je podle kraje protizákonný  20.10.2016
Petice požaduje stavební uzávěru pro Šantovku v Olomouci 14.10.2016
Olomouc připravila stavební uzávěru v místě pro Šantovku Tower 13.1.2016
Olomouc chce na pozemcích pro Šantovku Tower stavební uzávěru  23.11.2015
Hejtmanství zrušilo souhlas olomoucké radnice pro Šantovku Tower 4.3.2015
Zastupitelé schválili územní plán Olomouce, městu hrozí žaloby 17.9.2014
Šantovka Tower vnesla svár mezi univerzitu a olomouckou radnici 30.6.2014
Nová městská čtvrť Šantovka v Olomouci 28.2.2014
Hejtmanství zrušilo souhlas olomoucké radnice pro Šantovku Tower 28.1.2014
Vědecká rada Filozofické fakulty UP je proti Šantovce Tower 13.1.2014
Krajský úřad prověří souhlas magistrátu pro Šantovku Tower 10.1.2014
V Olomouci byla otevřena nákupní galerie Šantovka 21.10.2013
S výškovou budovou v Olomouci nesouhlasí někteří architekti 12.2.2013
S výškovou budovou Šantovka nesouhlasí česká pobočka ICOMOS 2.12.2013
MMR zrušilo regulaci stavby výškových budov v Olomouckém kraji 25.11.2013
Investor Šantovky Tower obvinil památkáře z překročení pravomocí 22.11.2013
Občané proti Šantovka Tower: Olomoucká výzva 15.11.2013
NPÚ požádal hejtmanství, aby prověřilo souhlas pro Šantovku Tower 6.11.2013
Iniciativa Občané proti Šatovka Tower 18.10.2013
Stovky lidí v Olomouci protestovaly proti stavbě výškové budovy 23.10.2013
NPÚ požádá hejtmanství, aby prověřilo souhlas pro Šantovku Tower 23.10.2013
Iniciativa OBČANÉ PROTI ŠANTOVKA TOWER 21.10.2013
Proti mrakodrapu v Šantovce se chystá v Olomouci shromáždění 21.10.2013
Deník: Městští památkáři souhlasí s výškovou budovou v Olomouci 9.10.2013
SMC Development kvůli výškové budově podala stížnost na NPÚ 3.10.2013
Vědecká rada NPÚ odmítla výškovou budovu Šantovka v Olomouci 2.10.2013
Památkáři nesouhlasí se stavbou další výškové budovy v Olomouci 18.4.2013
Plánovaná výšková budova v Olomouci má první odpůrce 20.12.2012
V Olomouci se připravuje stavba další výškové budovy 12.12.2012
Petici proti výškovým budovám v Olomouci podepsalo na 800 lidí 23.5.2012
Petice proti výškáčům v Olomouci 21.5.2012Galerie Šantovka 28.11.2012
Multifunkční projekt Šantovka v Olomouci 21.2.2012Projekt Šantovka 9.6.2010
V Olomouci vznikne nová čtvrť za deset miliard korun 16.9.2009
Novou čtvrť Šantovka v Olomouci připraví světoznámí architekti 20.5.2009
Bourání Mila začalo, v Olomouci vyroste nová čtvrť Šantovka 7.4.2008
Bývalý areál Milo v Olomouci se změní na multifunkční centrum 23.11.2007
Architekti Šantovky získali prestižní ocenění 16.2.2011

 
 
 
 
49.586809
17.259679
Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz