Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

(23. 10. 2017) Investor se proti rozhodnutí magistrátu odvolá.

 
 
 
 

Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

(ČTK) - Olomoucký magistrát odmítl argumenty investora výškové budovy Šantovka Tower a rozhodl, že pozemky pro její chystanou stavbu nedaleko historického centra Olomouce spadají do ochranného pásma městské památkové rezervace. ČTK dne 20. října 2017 informaci získala na úřední desce magistrátu. V ochranném pásmu nelze podle ministerstva kultury výškové budovy stavět. Investor se proti rozhodnutí magistrátu odvolá.

Kolem ochranného pásma panovaly pochybnosti. Firma Office Park Šantovka tvrdí, že výšková budova nebude stát v památkově chráněném území a loni požádala magistrát, aby do nepřehledné situace s umístěním pozemků vnesl jasno.

Magistrát 12. října rozhodl, že parcely pro Šantovku Tower jsou na území ochranného pásma městské památkové rezervace, které bylo vyhlášeno 27. července 1987. "Investor s rozhodnutím odboru památkové péče olomouckého magistrátu nesouhlasí. Využije opravného prostředku a v zákonné lhůtě podá odvolání, o němž bude rozhodovat krajský úřad," řekl ČTK mluvčí projektu Šantovka Juraj Aláč.

Společnost Office Park Šantovka argumentovala tím, že ochranné pásmo bylo přiřazeno k městské památkové rezervaci, jejíž vyhlášení v roce 1971 nebylo zveřejněno ve sbírce zákonů, takže nevznikla. Městská rezervace prý byla řádně vyhlášena až na konci roku 1987, ale bez ochranného pásma.

"Správní orgán se s tímto hodnocením žadatele neztotožňuje. Žádný v dané době relevantní platný právní předpis nestanovoval jako podmínku platnosti uvedeného výnosu jeho publikaci ve Sbírce zákonů," uvedla vedoucí odboru památkové péče Vlasta Kauerová, podle které výnos o zřízení městské památkové rezervace byl ve věstníku tehdejšího ministerstva školství a ministerstva kultury.

Památková inspekce nejprve v roce 2008 upozornila, že ochranné pásmo bylo v červenci 1987 přiřazeno k městské památkové rezervaci, jejíž vyhlášení v roce 1971 nebylo uvedeno ve Sbírce zákonů. Ministerstvo kultury loni po právním rozboru názor změnilo. Rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma mělo sice podle ministerstva "nepodstatné formální nedostatky", avšak bylo v roce 1987 vydáno v souladu s tehdy platnou právní úpravou.

Nynější řízení, zda pozemky pro Šantovku Tower spadají do ochranného pásma vyhlášeného v červenci 1987, bylo pro investora důležité. Stavbu výškových budov v ochranném pásmu totiž zakázalo ministerstvo kultury, což se promítlo v novém územním plánu, který u novostaveb v této lokalitě připouští maximální výšku 23 metrů.

Výškovou regulaci staveb u historického centra Olomouce v územním plánu ale k 31. prosinci 2015 zrušil soud. Radnici dal čas do konce roku 2015, aby povolenou výšku staveb v novém územním plánu lépe zdůvodnila. Úprava územního plánu se ovšem zpozdila, takže výškové limity stanovené územním plánem přestaly platit. Magistrát uvažuje o dočasné stavební uzávěře. O stavbě 75 metrů vysoké Šantovky Tower se v Olomouci dlouho diskutuje. Proti jsou památkáři a někteří odborníci, podle nichž může poškodit historické panorama města. Investor tvrdí opak.

Související články:
Souhlas Olomouce pro Šantovku Tower je podle kraje protizákonný  20.10.2016
Petice požaduje stavební uzávěru pro Šantovku v Olomouci 14.10.2016
Olomouc připravila stavební uzávěru v místě pro Šantovku Tower 13.1.2016
Olomouc chce na pozemcích pro Šantovku Tower stavební uzávěru  23.11.2015
Hejtmanství zrušilo souhlas olomoucké radnice pro Šantovku Tower 4.3.2015
Zastupitelé schválili územní plán Olomouce, městu hrozí žaloby 17.9.2014
Šantovka Tower vnesla svár mezi univerzitu a olomouckou radnici 30.6.2014
Nová městská čtvrť Šantovka v Olomouci 28.2.2014
Hejtmanství zrušilo souhlas olomoucké radnice pro Šantovku Tower 28.1.2014
Vědecká rada Filozofické fakulty UP je proti Šantovce Tower 13.1.2014
Krajský úřad prověří souhlas magistrátu pro Šantovku Tower 10.1.2014
V Olomouci byla otevřena nákupní galerie Šantovka 21.10.2013
S výškovou budovou v Olomouci nesouhlasí někteří architekti 12.2.2013
S výškovou budovou Šantovka nesouhlasí česká pobočka ICOMOS 2.12.2013
MMR zrušilo regulaci stavby výškových budov v Olomouckém kraji 25.11.2013
Investor Šantovky Tower obvinil památkáře z překročení pravomocí 22.11.2013
Občané proti Šantovka Tower: Olomoucká výzva 15.11.2013
NPÚ požádal hejtmanství, aby prověřilo souhlas pro Šantovku Tower 6.11.2013
Iniciativa Občané proti Šatovka Tower 18.10.2013
Stovky lidí v Olomouci protestovaly proti stavbě výškové budovy 23.10.2013
NPÚ požádá hejtmanství, aby prověřilo souhlas pro Šantovku Tower 23.10.2013
Iniciativa OBČANÉ PROTI ŠANTOVKA TOWER 21.10.2013
Proti mrakodrapu v Šantovce se chystá v Olomouci shromáždění 21.10.2013
Deník: Městští památkáři souhlasí s výškovou budovou v Olomouci 9.10.2013
SMC Development kvůli výškové budově podala stížnost na NPÚ 3.10.2013
Vědecká rada NPÚ odmítla výškovou budovu Šantovka v Olomouci 2.10.2013
Památkáři nesouhlasí se stavbou další výškové budovy v Olomouci 18.4.2013
Plánovaná výšková budova v Olomouci má první odpůrce 20.12.2012
V Olomouci se připravuje stavba další výškové budovy 12.12.2012
Petici proti výškovým budovám v Olomouci podepsalo na 800 lidí 23.5.2012
Petice proti výškáčům v Olomouci 21.5.2012Galerie Šantovka 28.11.2012
Multifunkční projekt Šantovka v Olomouci 21.2.2012Projekt Šantovka 9.6.2010
V Olomouci vznikne nová čtvrť za deset miliard korun 16.9.2009
Novou čtvrť Šantovka v Olomouci připraví světoznámí architekti 20.5.2009
Bourání Mila začalo, v Olomouci vyroste nová čtvrť Šantovka 7.4.2008
Bývalý areál Milo v Olomouci se změní na multifunkční centrum 23.11.2007
Architekti Šantovky získali prestižní ocenění 16.2.2011

 
 
 
 
49.586809
17.259679
Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz