MAISON Ořechovka

MAISON Ořechovka

(29. 11. 2019) QARTA architektura

   
 
 
 
 

MAISON Ořechovka

Developerské duo Penta Real Estate a bpd development společně stojí za novým projektem MAISON Ořechovka na Praze 6, který vzešel z návrhu ateliéru QARTA architektura. Stavba vyrůstá v rezidenční lokalitě Prahy 6, na rozhraní Ořechovky a Střešovic. První etapy výstavby byla zahájena letos na jaře. Majitelé si první byty převezmou začátkem roku 2021.

MAISON Ořechovka nabídne prémiové byty v dispozicích od 1+kk až po střešní penthousy 6+kk s výhledy na Ořechovku a Střešovice. První etapa zahrnuje celkem 60 bytů a 4 střešní penthousy, každá bytová jednotka má buď vlastní balkon, lodžii, terasu nebo předzahrádku. Samozřejmostí je vysoký standard vybavení, do kterého patří například velkoformátová hliníková okna, dřevěné podlahy, velkoformátové obklady a dlažby, předokenní elektrické žaluzie, příprava pro klimatizaci u bytů.  Ve dvou podzemních podlažích jsou parkovací stání a prostorné sklepy. Pro větší bezpečnost bude celý areál uzavřený, s vlastní správou, včetně recepce s nepřetržitým provozem. 

„MAISON Ořechovka v sobě skrývá řadu prvků, na které jsme již ve fázi návrhu kladli velký důraz. Jednotlivé budovy jsme navrhovali v minimalizovaném objemu tak, abychom co nejlépe zachovali měřítko k blízkému prostředí a aby se i samotné ztvárnění projektu nenásilně včlenilo do svého okolí. Celek je také výborným základem pro rekonverzi brownfieldu v rezidenční čtvrti Praha 6,“ říká architekt Jiří Řezák z ateliéru QARTA architektura.

Celková investice do projektu přesáhne 1 miliardu korun, financování je zajišťováno z vlastních zdrojů developerů.
www.maisonorechovka.cz

tisková zpráva, Stavbaweb


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Bytové domy

 
 
 
 
50.094504
14.367013
MAISON Ořechovka

MAISON Ořechovka

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz