Martin Prokš, Marek Přikryl: Zázemí biotopu v Honěticích u Kroměříže

Martin Prokš, Marek Přikryl: Zázemí biotopu v Honěticích u Kroměříže

V Honěticích žije 67 obyvatel. Porovnáním císařského katastru z roku 1842 a současného satelitního snímku si uvědomíme, že s obcí se téměř nic nestalo. Výjimku v drobném měřítku dodnes představuje pouze hospodářský dvůr. Mimo veškeré souvislosti je nová fotovoltaická elektrárna, velká jako obec sama  - považujme ji ale za exces. Nicméně celek slábne, možnosti a vztahy chřadnou. Hospoda zavřela.

místo: Honětice, Zlínský kraj
investor: Igor Pokorný
autoři: Martin Prokš, Marek Přikryl
projekt: 2012
realizace: 2013
užitná plocha: 257 m²
obestavěný objem: 1174 m³
foto: archív autorů

Dvůr Honětice je historický zemědělský dvůr, který byl od nepaměti součástí nedalekého zámku ve Zdislavicích. Po válce byl znárodněn a přestavěn pro potřeby JZD. Ke správní budově byly přistavěny garáže a dílny. Koncept uzavřeného dvora se nadobro rozpadl, když byly zbořeny dvě původní stodoly při vstupu, které nahradil rozlehlý sklad s opačnou orientací hlavního hřebene. Po rozkladu družstva celek už jen chátral. Poslední roky probíhá regenerace na turistický areál s vizí vrátit dvoru smysl. Obnovit zemědělskou funkci možné nebylo, funkci společenskou obnovit možné je. Nepochybně i před sto a více lety dvůr znamenal pro obec téměř vše. Dnes se zdá, že smysl se pomalu vrací.

Prvním krokem před 5 lety byla rekonstrukce správní budovy na penzion. Tento rok se v druhé fázi vybudoval koupací biotop s přirozeným čištěním vody spolu se zázemím. Další kroky jsou budoucnost: doufejme v rekonstrukci stájí s litinovými sloupy, doufejme v obnovu rozlehlé stodoly. Doufejme v širší náplň dvora než jen koupaliště. Doufejme v „kulturák“.







Obce v okolí Kroměříže mají osobitý charakter neomítnutých domů. S výhodou kdysi využívaly nabídky lokálních cihelen. Přirozené myšlení stavebníků. Dnes by se použil termín „v duchu udržitelného rozvoje“. Dvůr Honětice není výjimkou. Správní budova v čele dispozice z roku 1900 byla vyzděna ostře pálenými „vážankami“, garáže, ze kterých se nyní stalo zázemí biotopu, byly vyzděny z cihel litenčických. Bohužel cihelny v Litenčicích i Vážanech zkrachovaly. Dále stodoly, jejich výdřeva a zdobné větrací otvory ve zdivu. Zachování regionální speciality se automaticky stalo východiskem návrhu.

Pro zázemí biotopu bylo hlavní rozhodnutí ponechat železobetonový montovaný skelet garáží na traktory i s žebírkovým stropem.  Prostor mezi sloupy se vyplnil novým programem - občerstvením, jídelnou, půjčovnou sportovních potřeb a hygienickým zázemím. Celý dům se může otevřít do všech stran díky velkým vratům vsazeným do modulů sloupů, a i když jsou zavřená, fasáda funguje jako polopropustný filtr mezi vnitřkem a vnějškem. Příčky jsou vyzděny z recyklovaných cihel. Umývací žlaby, sprchy a toalety jsou vyrobeny z nerezového plechu, v detailu a robustnosti odpovídající provozu kempu. Větrání přirozené. Rozvody přiznané, prostory osvětlené rozptýleným světlem odraženým od stropu. V noci lampion.







z výstavby:


původní stav:


Porovnáním císařského katastru z roku 1842 a současného satelitního snímku si uvědomíme, že s obcí se téměř nic nestalo...