Máte dobře vypálenou kytaru?

Máte dobře vypálenou kytaru?

(6. 8. 2019) Ač to na první pohled vypadá velmi bizarně, pokusili jsme se kytaru a také několik dalších hudebních nástrojů vytvořit z pálené hlíny – keramiky

   
 
 
 
 

Máte dobře vypálenou kytaru?

Na světě snad není univerzálnějšího hudebního nástroje, než je kytara. Uplatnění nachází snad ve všech myslitelných hudebních stylech, její zvuk se na nás dotěrně valí z rádia, televize, z přehrávačů v automobilech, z velkých pódií i od táboráků. Tvar kytary i postup výroby směřující ke kvalitnímu výsledku je lety natolik prověřen, že je téměř nemožné najít skulinku pro inovaci a vylepšení. Věřím, že co se materiálu týče, v prvním okamžiku se každému vybaví teplý zvuk rezonujícího dřeva dovedně opracovaného mistrem kytarářem. A vůbec, proč by měl být zvuk jen příjemně teplý? Proč ho nezkusit ohnivě vypálit? Ač to na první pohled vypadá velmi bizarně, pokusili jsme se kytaru a také několik dalších hudebních nástrojů vytvořit z pálené hlíny – keramiky.

Na počátku byla hlína
K zažehnutí tohoto nápadu posloužila náhoda. Při návštěvě výrobní linky společnosti Wienerberger nás hudebníky kromě procesu zpracování cihlářské hlíny obzvlášť zaujala akustická kontrola střešních tašek. Sluchovou analýzou při poklepu odhalí zkušený pracovník sebemenší prasklinku v hotovém výrobku. A vězte, že správně vypálená keramika opravdu krásně zní.  Vytvořit jakýsi keramický xylofon, v tomto případě keramofon, na sebe nenechalo dlouho čekat. Následovala keramoviola a keramohousle, v těsném závěsu keramobasa a keramocajón a počítačem řízený keramomat. Na řadu přišlo i několik keramokytar. Pojďme si o nich říct více.

Keramokytara
U první kytary, jejímž autorem je Ondřej Navrátil a ideovým vůdcem Hynek Stančík, jsme řešili mnoho „dětských nemocí“ především z oblasti pevnosti materiálu a obrábění keramiky. Přece jen se střešní taškou se pracuje poněkud obtížněji než se dřevem nebo kovem. Jedná se o materiál velmi tvrdý a také křehký. Běžné nástroje z rychlořezné oceli selhávají, na dláto a pilku můžeme rovnou zapomenout. Keramika chyby neodpouští, a proto prasklý kus musí nekompromisně pryč. Jistou nadějí bylo použití nástrojů s povrchem z umělého diamantu, u obdélníkových otvoru pro snímače to byl ale i tak boj. Napojení dřevěného krku s tělem z režné tašky Tondach Figaro bylo provedeno rozebíratelným šroubovým spojem, který umožňuje vhodně nastavit sílu přítlaku dvou nesourodých materiálů. Kytara je v současnosti vystavena v muzeu rekordů v Pelhřimově.

Figarocaster
Po úspěšné realizaci kytarové prvotiny jsme se pustili do náročnějšího a zvukově propracovanějšího modelu vycházejícího z osvědčené kytary Telecaster. Jelikož autor toho nástroje, Ivo Pavlica, použil opět střešní tašku Tondach Figaro, kytara nese název Figarocaster. Jedná se o výrobek, který snese srovnání s běžnou elektrickou kytarou, také ji používáme na koncertech a různých prezentacích. Kytara Figarocaster je společně s dalšími nástroji ze stavební keramiky tvořícími tzv. Keramorchestr od března 2018 zapsána v České knize rekordů. Zájemcům o přímý kontakt s tímto hudebním tělesem doporučujeme návštěvu stánku Wienerberger na veletrhu ForArch. Nástroje zde uvidí v akci a bude je možnost i vyzkoušet.

Klinkerbox
Že jsme už vše vyčerpali? Omyl… Kytaru lze vytvořit i z „obyčejné cihly“, tedy konkrétně z lícové cihly Klinker. Petr Pavlinec vytvořil bizarní nástroj koncepčně vycházející z tzv. cigar box guitar, tedy levných nástrojů podomácky vyráběných v 19. století v USA z dřevěných krabic na tabákové výrobky. V našem případě jde o výše zmíněnou cihlu Klinker, česky nazývanou zvonivka, doplněnou o krk z vodováhy a dvojici strun laděných podle nálady hudebníka. Hádejte, jaký je nápis na nejstarší kresbě zachycující hru na cigar box guitar? Vypadá to neuvěřitelně, ale je to Figaro, což snad nemůže být ani náhoda.

Až budete objednávat u společnosti Wienerberger střešní tašky na Váš vysněný dům, jednu si schovejte a vyrobte si z ní například kytaru nebo jiný hudební nástroj. Připomenete si, že keramika nejen dobře vypadá, ale i krásně zní.

podle podkladů společnosti Wienerberger

Související články:
Jak vám hraje střecha?   2.8.2018
Keramorchestr



Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 1. 2020 11:37:05

Re: Re: Praha bude chránit panorama města, střech a podpoří stav...

Praha patří mezi nejkrásnější města světa díky jedinečnému urbanismu - celkovému uspořádání historického jádra i fantastické architektuře - málo kde najdeme tak bohatou směs stylů od románského po slohy 19.století. Za Karla IV. to byla jedna z největších metropolí Evropy a v době baroka již tehdy uznávaná svou jedinečnou krásou. Proč bychom jako Češi neměli být hrdí na tak úžasnou hodnotu? Praha zůstala jedinečná jen proto, že jsme v minulosti neměli dost peněz ji přestavět a tedy zničit, jak se to stalo v jiných evropských metropolích. Teď víceméně bez naší zásluhy vlastníme velkou devízu. Tohle vše ale neznamená, že v Praze musí být šmelina a kriminalita, To s tím nijak nesouvisí, spíše bych řekl, že zatímco krásná Praha možná ani není tak přímo vizitka českých schopností, to, co se děje dnes, česká vizitka je. Také se v Praze můžou stavět mrakodrapy, jen ne do historického panoramatu, to přece není nic hrozného. Proč bychom neměli jedinečnou starou Prahu a vedle rostly moderní čtvrtě. Jen to dělejme rozumně, ne tak, jako v mnoha zničených městech a vesnicích za komunistů, ale bohužel i za dnešní doby. Management je první vlaštovkou rozumného přístupu k rozvoji Prahy a pokud bude trend pokračovat, můžeme se dočkat i dalších rozumných opatření, jako vytěsnění šmeliny a grázlovství. Ale to je běh na dlouhou trať a nezapomínejme, že všechno, co se v Praze děje, je víceméně výsledek českých poměrů. Tak se snažme, abychom nemusely pořád jen koukat na ty Němce, Francouze nebo Švýcary.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o.