Mateřská škola „Mydlinky"

Mateřská škola „Mydlinky"

(15. 6. 2020) Hospodárná školka jako vesnické hospodářství

   
 
 
 
 

Mateřská škola „Mydlinky"

Praha 12 bude mít za dva roky novou hospodárnou školku. MŠ Mydlinky jsou unikátní nejen svým nakládáním s energiemi a technickým řešením, ale celým konceptem udržitelného hospodářství. Školka vhodně doplní lokalitu, která zažívá stavební boom. Autorem projektu je LOXIA, která stojí mimo jiné i za návrhem nové radnice městské části.

Chytrá architektura pro zdraví a pro život
Budova je navržena v pasivním standardu. „Navrhli jsme řešení, které využívá nejpokročilejších technologií a stavebních postupů s ohledem na životní prostředí. Využíváme orientaci světových stran, izolaci zeminou, zpětným získáváním tepla a řízeným větráním pomocí rekuperace. Na energetickém štítku budovy bude ‚A‘, tedy nejvyšší známka,“ vysvětluje Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA, které školku projektovalo. Vyšší počáteční investice se vrátí na dlouhodobě levnějším provozu, roční spotřeba energií na vytápění nepřesáhne 15 kWh na 1 m2, což je pro příklad cca třetinová spotřeba oproti už tak úspornému nízkoenergetickému standardu a například staré budovy mají spotřebu i více než třináctinásobnou. Díky sofistikovanému systému větrání se i přes maximální zateplení netvoří plísně. „Když jsme s tímto návrhem přišli za radními, tak nás v tom Praha 12 plně podpořila a já jsem ráda, že občanská výstavba jde příkladem,“ dodává autorka projektu. Budova je navržena ve 3D modelku a po kompletním dokončení projektové dokumentace proběhne výběrové řízení na zhotovitele stavby.

Udržitelnost jak na dětském hřišti, tak na políčku se zeleninou
Budova zapuštěná do svahu ušetří také prostor na pozemku, který bude využit pro eko-klubovnu s chovem drobných zvířat. Králíci či slepičky mohou pobíhat po trávníku v areálu i na střeše. Na pozemku se také nachází mnoho dřevin, které budou po dendrologickém ošetření zachovány. Projekt tedy pracuje s přírodou, která už na místě je, a jen do ní vnáší nový moderní prvek. Na plánování zeleně se podílí i odborníci na permakulturu a principy udržitelného pěstování, protože architekti navrhli i záhony. Děti je budou moci společně zakládat, udržovat, sklízet i kompostovat. Z přírodních materiálů bude i několik dětských hřišť a prolézaček. „Stavíme školku primárně pro městské děti a chtěli jsme jim přinést pravý venkovský zážitek tak, jako jsem v dětství zažívala já u babičky na vesnickém hospodářství,“ přibližuje vizi školky její architektka. V průběhu studie byl projekt konzultován s odborem školství MČ Prahy 12 a podílely se na něm i ředitelky místních školek.

Školka přispěje k rozvoji městské části
Ke školce přiléhající ulice K beránku bude upravena na jednosměrnou tak, aby byla zachována podélná parkovací místa. Doprostřed bude umístěn vyvýšený zpomalovací práh, pro bezpečné přecházení z budovy třeba na přilehlé veřejné hřiště. Novostavba taktéž naváže na pěší trasu, která vede kolem bytových domů z brownfieldu po bývalém Modřanském cukrovaru. Občanskou vybavenost zajistí také budova nové radnice, která se nachází nedaleko v ulici Generála Šišky. Úřad byl měl být uveden do provozu o rok dříve než školka. 

tisková zpráva
Zdroj foto: LOXIA a.s. 



Doplněno Stavbaweb:
(ČTK) – Nová mateřská škola v Praze 12 by se měla začít stavět na jaře příštího roku, a to na pozemku u ulic Dolnocholupická, K Beránku a Lešetínská. Hotová by měla být v září roku 2022. Školka s názvem Mydlinky bude mít kapacitu 100 dětí. Cena stavby vzejde ze soutěže na zhotovitele, která by se měla konat na konci roku. Na dotaz ČTK to  uvedl první místostarosta Prahy 12 Vojtěch Kos (ODS).
"V současné době probíhá příprava projektové dokumentace pro sloučené územní a stavební řízení, následně se bude sestavovat výkaz výměr a prováděcí dokumentace. Až v tomto momentu bude možné upřesnit cenu stavby. Výsledná cena pak vzejde ze soutěže na zhotovitele stavby," uvedl Kos.
Stavba by podle místostarosty měla být financovaná z fondů Evropské unie, z prostředků městské části, finančních příspěvků od developerů a od pražského magistrátu. "O způsobu financování se vedou jednání s hlavním městem Prahou a zároveň probíhá příprava žádosti na financování z fondů EU," dodal.
Záměr výstavby mateřské školy Mydlinky schválila rada městské části 27. června 2019. Projekt vznikl v architektonické kanceláři Loxia.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Škola, věda

 
 
 
 
49.998778
14.412583
Mateřská škola „Mydlinky"

Mateřská škola „Mydlinky"

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz