Mediální laboratoř v Brně

MAREK RŮŽIČKA, diplomní projekt 2005

MAREK RŮŽIČKA, diplomní projekt 2005
ateliér Miloše Floriána, FA ČVUT v Praze

Oponenti: Monika Mitášová, Federico Díaz
Předběžné prověření únosnosti konstrukce metodou konečných prvků: Jiří Šejnoha, Jan Novák, FSv ČVUT
Výroba modelu: Hacker model
Fotografie modelu: Martin Kocich


Mediální laboratoř Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně představuje místo tvůrčí výzkumné práce, prostor pro setkání odborníků z různých odvětví (média, sociologie, psychologie, umění, počítačové periferie, hardware…) a zároveň platformu prezentací mediálních projektů. Univerzita se zde otevírá široké veřejnosti, reprezentuje sebe a svoji práci. Laboratoř je umístěna do nově vznikajícího kampusu v Brně Bohunicích. Během dne je zapojena do vzdělávacího a výzkumného procesu školy, od pozdního odpoledne do nočních hodin a během víkendů přitahuje návštěvníky expozice a projekčního sálu. Média a informační technologie, jejich vznik, vývoj i zánik, úzce souvisí s přenosem informací. Jde o velmi živoucí a rychle se měnící svět, ve kterém se informace (memy) rodí, bojují o přežití i zanikají. Ty úspěšné (užitečné či zajímavé) se šíří a „infikují“ další média a lidské nositele. Neúspěšné upadají v zapomnění. Platí zde podobná pravidla jako v živém ekosystému. Toto vnímání bylo inspirací při vývoji projektu. Byl použit genetický algoritmus, který vždy ze dvou rodičovských objektů vytvořil, při určité míře mutace, deset různých potomků. Podle zadaných parametrů byly vybráni dva noví „rodiče“ a proces opakován po několik generací. Jde o postup, který by se pro architekta v budoucnu mohl stát velmi efektivním. Software je použit nejen pro technickou realizaci projektu, ale stává se samostatným nástrojem už ve fázi návrhu. Architekt stále vytváří základní myšlenky a ovlivňuje design pomocí parametrů, které do systému vkládá. Finální výsledek však může být i pro něj samého nečekaný a zajímavý. Konstrukce je koncipována jako samonosná skořepina ze sendvičových panelů. Panely obvodového pláště jsou různých rozměrů a jejich výroba předpokládá použití automatizovaných CAD/CAM technologií. Nosné ocelové desky budou na základě dat z počítače vyřezány laserem. Ve studii jsou uvažována vakuová skla, která mají vynikající tepelněizolační vlastnosti. Předpokládá se užití reflexní fólie, redukující přístup světla a tepla. Kulaté rámy jsou uvažovány z plastů vyztužených skelnými vlákny. Tento materiál má stejnou tepelnou roztažnost jako sklo, výhodné hodnoty tepelné vodivosti a oproti kovům ho lze tvarovat při nižších teplotách. Větrání je řešeno vysouváním kulatých čoček v ploše oken (automatizováno nebo dálkově ovládáno). V interiéru je povrch z akustických důvodů doplněn perforovanou kovovou vrstvou.


Publikováno ve stavbě č. 2/2006

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*