Michal Škoda: Přes vrstvy každodennosti

Michal Škoda: Přes vrstvy každodennosti

(21. 5. 2020) Výstava v Praze bude zahájena 27. května

 
 
 
 

Michal Škoda: Přes vrstvy každodennosti

KDY:
Vernisáž: 27. 5. 2020, 18:00
Výstava: 28. 5. – 26. 6. 2020

KDE: Sophistica Gallery, Salvátorská 932/6, Praha 1

Michal Škoda
Přes vrstvy každodennosti / Beyond the Layers of Dailiness
Kurátorka: Silvia L. Čúzyová

Michal Škoda (1962) se během svých uměleckých aktivit postupně věnoval sochařství, malbě, instalacím a v poslední době především kresbě, autorským knihám a objektům. Výraznou součástí jeho práce jsou příležitostně se vynořující místně specifické intervence. Za svoji doposud nejzásadnější realizaci považuje zrcadlový objekt v rámci „Postní intervence” v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze (2015). Vedle své autorské tvorby je Michal Škoda od roku 1998 hlavním kurátorem Galerie současného umění a architektury – Domu umění města České Budějovice. Galerie se za dobu jeho působení stala prestižní institucí s výrazným mezinárodním přesahem. Autor má za sebou dlouhou řadu výstav doma i v zahraničí a je zastoupen v mnoha soukromých i veřejných sbírkách.

Michal Škoda dlouhodobě pracuje s černobílým obrazem a geometrií, dokonalou obrazovou kompozicí, skladbami linií, rytmem struktur a rastrů, symetrií i asymetrií, překvapivými akcenty, stopami času a přítomnosti člověka, a taky se skrytými významy a mnohovrstevným – vibrujícím – vnitřním obsahem. Specifické prožívaní prostoru, jeho vztahů, plnosti i prázdna (ve fyzické, tělesné, mentální a spirituální rovině), záznamy každodennosti a „špína dnů", viděné v poeticko-technicistní vizuální redukci, se vytrvale objevují ve Škodových fotografiích / foto-skicách, a následně ve větších obrazových i významových celcích autorských knih a deníků. V abstrahovanější formě a vyšší výtvarné čistotě jsou materializované do různých typů grafitových kreseb.

KRESBA je jeho hlavním médiem posledních let. Škodovy kresby jsou minimalizované k nejzazším hranicím abstrakce. Jejich formální vlastnosti svádějí k rychlému zařazení k minimalismu. Geometrie je pro umělce ideálním prostředkem vyjádření – k hledání řádu, krásy a harmonie. Nejde tu o pouhé zjednodušení, nýbrž o očištění a oproštění tvaru až do esenciální podoby. Autor zanechává stopy na papíře s úmyslem komunikovat, i když to má být zkušenost beze slov. Díla jsou ponechána bez komentáře a bez názvů. Iniciační prožitek autora není možné rekonstruovat. Pro Sophistica Gallery byla zvolena menší kolekce černobílých kreseb z let 2016–2018, z nichž jedna část reprezentuje chronologicky starší typ děl, pracujících s velkými homogenními plochami čisté podkladové bílé nebo hutné grafitové černé, a také s přísnou redukcí. Od Škodova rezidenčního pobytu ve Vídni (léto 2018) se postupně objevují v jeho tvorbě výrazově i formálně inovované práce, v nichž odstíny grafitové šedi doplňují černou a bílou v plochách, tvarech i fragmentech. Kdyby bylo možné v rámci přítomné abstrakce, minimalizace a geometrie, na něco takového vůbec pomyslet - je tu vůči starším kresbám patrné jisté zesílení „expresivního“ momentu, co se jeví jako zajímavý příslib pro budoucnost.

ČERNÉ OBJEKTY jsou ve Škodově tvorbě novinkou posledních dvou let, ale také jistým návratem k myšlení v 3D a sochařské materializaci. Jsou budovány hmotou a prázdnem. Prázdno je pak nikoliv absencí něčeho, nýbrž potenciálem a prostorem pro přítomnost čehokoliv. Dominuje tu absolutní jasně definovaný tvar, který se řídí zákony harmonie a vyváženosti. Při pokusech o jejich interpretaci je možné volit ze dvou linií. První rovinu interpretace zakládá to, co do objektů vložil sám autor – iniciační moment, který byl při jejich zrodu. Umělec tu materializoval své „mentální hmoty“, a vnímatelům nabízí „scény pro potenciální prožitky“. Ve druhé rovině je pak divák konfrontován s fyzickými objemy hmotných monolitů. Nejde tu o modely nebo architekturu, ale o autonomní díla-objekty, které do jisté míry pracují s architektonickým výrazem a charakterem. Nejsou určené k nějakému využití, jejich funkce je jiná – fungují vždy jen na mentální úrovni. Díla jsou situována tam, kde pojem zaniká nebo naopak vzniká. Standardní pojmové uchopení tu nevyhnutně selhává. Akceptovat jejich svébytnost a autonomii přináší nároky na divákovu vnímavost. Černý objekt Bez názvu 11, představený v Sophistica Gallery, patří do pozdější emise objektů, které se zrodily v závěru roku 2019 a přinesly i v rámci této prozatím velice mladé kolekce, redukci stupňovitosti a změny v tektonické výstavbě oproti starším dílům.

Abstraktní geometrické kresby a objekty nejsou jen plodem osobité obrazotvornosti. Jsou také výsledkem umělcovy schopnosti zachovat jistý odstup, odfiltrovat a transformovat ryzí subjektivitu na možnou podobu objektivity. Umělcova zkušenost světa a specifická senzitivita zachycuje množství jedinečných jevů. Fyzické obrazy každodennosti, její kvantity a proměnlivosti, se oproštěny od detailů spontánně mění na mentální (fantazijní) obrazy. Geometrické podoby předmětů, jevů, situací a vztahů – diagramy, struktury a mapy – nejsou už tak měnlivé a prchavé, ale naopak, stabilní a solidní (v kresbě i v prostoru). Umělec rozpoznává, navrstvuje, abstrahuje a umělecky zaznamenává estetický, poetický, filosofický potenciál nánosů každodennosti i velkých formujících zážitků, které nabývají v autorově vyjádření významu esence, podstaty, základu, jednoty. Abstrakce napomáhá také k otevřenosti interpretace. Škodova díla v sobě obsahují kromě prostoru také čas, ale současně na něm nejsou nijak závislá. Zdůrazňují koexistenci objemů a prázdna v jednom nedělitelném celku, ve kterém prostupuje vnější přes vnitřní, reálné a niterné. Tyto obrazy a objekty reprezentují individuální a sofistikovaný názor na svět. Umělecký svět Michala Škody je naplněn základními tvary a transparentními strukturami – ilustruje překročení mnohosti a směruje k pozitivnímu prázdnu, k zpomalení a k "tichu jako abstraktnímu obrazu mysli".

V závěru této malé kurátorské úvahy se téměř neodolatelně nabízí nápad vstoupit nejistým interpretačním krokem na půdu fenomenologie: "Fenomenologie obrací naší pozornost k fenoménům, což znamená, že se zajímá o způsob, jímž se nám předměty jeví."  …„Jevení se v podobě obrazu je velmi komplexním a často i bizarním fenoménem.“ … „Obraz je jedním z mnoha způsobů přítomnosti věci samé a některé obrazy především umělecké ztělesňují přítomnost mnohem intenzivněji než vněmy.“ …„Výzkum imaginace jako zvláštní formy reprezentace tak vede k obecnější úvaze o přítomnosti a strukturách samotné reality." …„Bytí je stále v pohybu a imaginace je výsadním projevem této mimořádné schopnosti překračovat hranice času a prostoru." …„Podněcuje tak k putování, přesunu, vzletu nad svět zkušenosti, v němž nejde o opuštění tohoto světa, ale spíš o uvedení nové dimenze.“ … „Imaginárno není reprezentací věcí, nýbrž novým způsobem jejich existence."

(Poznámky z Annabelle Dufourcq: Fenomenologie imaginace. S Husserlem a Merleau-Pontym za hranice skutečnosti a neskutečnosti. IN: Obrazotvornost v dějinách evropské filosofie. Praha 2013, s. 277-299.)
tisková zpráva

Sophisticagallery.cz

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 5. 2020 17:38:58

Re: Interiér rodinného domu

Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní : 1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá! 2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě. 3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva. P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino! Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz