Věž u obce Heřmanice na Liberecku svým tvarem připomíná okurku. Je z ohýbaných modřínových latí, měří 23,7 metrů, v průměru je pět metrů široká a stojí na 54 stojinách.
Uvnitř bylo umístěno dvojité schodiště tak, aby se přicházející a odcházející návštěvníci nemuseli vyhýbat. Jde o jeden z prvních projektů ateliéru Mjölk, vypracovaný bez konkrétního místa, zadání či investora. Původní návrh této dřevostavby okurku připomínal ještě více, ale z finančních důvodů se její prohnutá forma musela narovnat. Pozměnil se také vršek rozhledny, kde vznikla dvě vyhlídková patra.
Recept na Vokurku
Magdalena Dobromila Rettigová: „Při jídle se nemá mluvit, nikdo se nemá u stolu hněvat, nýbrž má pustit starosti z hlavy.“
Okurku nakrájejte a ve větší míse smíchejte s 30 kubíky modřínového dřeva, přidejte obec Heřmanice na Liberecku, výhled na třetí největší elektrárnu v Polsku a starostu Heřmanic Stříbrného. Vařečkou či rukou uhněťte hladké tvárné těsto (podle potřeby můžete přisypat až 12 tisíc vrutů). Pak do něj zapracujte dvojité schodiště, výhled na Jizerské hory a peníze z evropských fondů. Dejte do tepla dobře vykynout na dvojnásobný objem (tj. aspoň na měsíc). Poté těsto rozdělte na devět dílů, uválejte z nich prameny a znovu upleťte okurku.
Hovoříme s Janem Vondrákem z libereckého studia mjölk architekti:
Projekt vznikl krátce po založení vašeho ateliéru. Jak to přesně bylo?
Na čtrnáct dní jsme se přesunuli do jednoho domu na Ještědském hřebeni a přemýšleli jsme, co vlastně chceme jako architekti dělat. Jen tak, bez zadání a bez konkrétního místa pak vznikl návrh rozhledny. Umisťování staveb do volné krajiny je disciplina, které má u nás na severu Čech tradici, takže jsme na ni chtěli sebevědomě navázat. Jakmile byl návrh hotov, začali jsme shánět klienta. Mohlo by se zdát, že jsme byli naivní, ale do měsíce jsme našli starostu obce Heřmanice, pana Stříbrného. Seděli jsme na zasedání obecního zastupitelstva a zcela vážně se bavili, jak projekt realizovat. Během dalších měsíců jsme získali stavební povolení a sehnali peníze z evropských fondů na realizaci rozsáhlého projektu stavby cyklostezek, jejichž středobodem se stala rozhledna v Heřmanicích. Projektu se nakonec účastní tři obce – Heřmanice, Dětřichov a polská Bogatynia.
Váš původní návrh se ale změnil…
Ke změně došlo při schvalování rozpočtu – finanční limit byl omezený, takže jsme design stavby zjednodušili. Také konzultace se statiky potvrdily, že by realizace původního návrhu byla zejména v první fázi komplikovaná a lokální stavební firmy by si s tím těžko poradily.
Návrh rozhledny jsme zpracovali už v roce 2008 a měl se stavět v roce 2010, ale přišly povodně – obec tehdy měla úplně jiné starosti a realizace se odložila. Měli poškozené komunikace, voda strhla mosty, majitelé obytných domů řešili vážné problémy, takže vyhlídková věž prostě musela počkat. Začali jsme stavět v roce 2012 v září a přesto jsme slyšeli, že jsou tu naléhavější záležitosti k řešení. Jenže peníze z Evropských fondů byly vyčleněny právě na tento program – kromě věže obsahoval také síť cyklostezek, které propojují region s Polskem. Celá podpora z EU byla kolem osmi milionů korun.
Zakládání bylo poměrně masivní, je tam výztuž, která byla finančně náročnější, než jsme původně předpokládali. Samotná dřevěná konstrukce je ze stojin v kombinaci s ohýbanými prvky. Ohýbaly se na místě z mokrého dřeva. S tímto způsobem už máme zkušenost a osvědčil se. Věž ztužuje dvojspirála dřevěného schodiště.
S investorem byla velmi dobrá spolupráce, i když měli po povodních spoustu starostí. Na kontrolní dny jsme jezdili zhruba jednou za 14 dní. Řadu věcí jsme řešili na místě se statiky a stavební firmou, na kterou proběhlo klasické výběrové řízení. Jsme s její prací velmi spokojeni, i když dřevostavby ne každý umí. Ale tato firma už měla zkušenosti, zabývala se stavbami ve volné krajině, úpravami turistických stezek a povalovými chodníky.
Hana Vinšová
Foto: archiv autorů
Věž v Heřmanicích
Investor: obec Heřmanice, projekt byl spoluï¬?nancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Nisa – Nysa, dotační titul CÍL 3
Autor: mjölk architekti – Jan Vondrák, Jan Mach, Pavel Nalezený
Statika: Ing. Robin Grebík
Dodavatel stavby: Taxus s.r.o.
Náklady: 3 500 000 korun
