Moby-Dick u hřiště v Líbeznicích
(20. 3. 2017) Ateliér M1 architekti
Moby-Dick u hřiště v Líbeznicích
Autoři projektu chtěli postavit tělocvičnu, která bude
obyčejná a přece výjimečná. Jejich představou byla pozoruhodná bouda. Rozhodli
se tedy pro výrazný, ale poměrně nízký ovál, opláštěný modřínovým dřevem.
Stavba opticky uzavírá fotbalové hřiště, ale neslouží jenom pro sport. Měly by
se tu konat také společenské akce, kromě toho jsou tu klubovny pro děti.
„Zánik Pusteven, Petrovek, Téryho a Zbojnické chaty,
stadionu Štvanice, divadla Boudy a dřeváku na Senovážném náměstí vnímám jako
osobní újmu. Tyto stavby bez nároků na okázalost často navrhovali velcí
architekti. Jejich dřevěné konstrukce rámovaly vlastenecké hnutí sportovní
kultury a stejně tak i rozmar zábav a šantánu. Líbeznický dřevák je jejich
připomínkou,“ říká architekt Jan Hájek a dodává: „Je hotovo a v dalším kroku
bude záležet na způsobu, jakým se tento Moby-Dick uvede do života. Přál bych
si, aby ho Líbezničané využili podobně, jako naši předkové dřeváky své doby.“
Jednoduchý geometrický tvar nové tělocvičny, která dobře
doplňuje fotbalové hřiště, chytře využívá nenápadného svahu. Má vstupy z
přízemí i z prvního patra – brzy se zorientujete a za chvíli víte, jak se
nejlépe dostat do velkého sálu nebo do klubovny pro děti. Novostavba je
opláštěna lamelami z modřínu, které jí sluší, ale důležitější je, že celá
konstrukce byla vyrobena ze dřeva. A navíc je přiznaná, autoři projektu mají
rádi, když je dřevo součástí interiéru a můžete se ho dotýkat.
Ovál dřevostavby primárně slouží jako tělocvična základní školy. Mimo čas výuky
tělocvična slouží klubu stolního tenisu, své zázemí tu mají i fotbalisté. A
samozřejmě bude otevřená i veřejnosti: kromě hlavní tělocvičny se v budově
nachází posilovna a malý cvičební sál v druhém nadzemním podlaží. Na opačné
straně objektu je v patře prostor pro dětské mimoškolní aktivity, který
využívají místní ZUŠ a skauti. A v přízemí, v návaznosti na fotbalové hřiště,
je otevřen bufet.
Architektonické a
provozní řešení
Budova využívá výškový rozdíl mezi ulicí a plochou hřiště, který činí
přibližně jedno běžné patro. Stavba je tedy svým přízemím o patro níže, než je
úroveň ulice. Tímto výškovým usazením byla vytvořena dostatečně nízká hmota,
která nepřevyšuje okolní domy. Vstup do 2. NP navazuje na úroveň ulice, vstup
do 1. NP na plochu fotbalového hřiště. Vedlejší jednopodlažní objekt zázemí má
úroveň podlahy na 1. NP, takže je zasazen do terénu a jeho hmota není z pohledu
chodce viditelná.
Hlavní hmotu tělocvičny tvoří dřevostavba s předsazeným fasádním systémem z
dřevěných hranolů s povrchovou úpravou. Budova je rozdělena na tři části:
uprostřed vlastní hala tělocvičny, vysoká přes obě patra, po jejích stranách
jsou pak dvoupodlažní apsidy, v nichž jsou umístěny ostatní funkce.
Do přízemí se vstupuje od fotbalového hřiště – jeden vstup vede přes
zádveří do bufetu, druhý k recepci a dále do šaten a tělocvičny. V této části
budovy se nachází také klubovna a šatny fotbalistů se zázemím pro rozhodčí.
První patro je tělocvičnou rozděleno na dvě samostatné části. Jižní strana
slouží dětským mimoškolním aktivitám. Vstup z ulice vede na ochoz s výhledem do
tělocvičny, z něj jsou přístupné klubovny, přednášková místnost i zázemí,
kuchyňka a sklad. Také severní strana budovy je v druhém patře přístupná z
ulice: přes zádveří lze vstoupit do šaten, do malého cvičebního prostoru a do
posilovny na ochozu tělocvičny.
Energetický koncept
„Zdroj tepla jsme dimenzovali podle tepelných ztrát objektu, ty se odvíjejí
od stavebního návrhu. Naše stavba má objem čtrnácti rodinných domů a zdroj
tepla odpovídající výkonu kotle pro jeden rodinný dům. Stejně tak je stavebně
technické uspořádání navrženo i ve smyslu úspor energie vynakládané na
chlazení,“ upřesňuje Jan Hájek a dodává: „Je třeba říci, že moderní není totéž,
co přetechnizované. Od padesátých let, kdy lidé byli okouzleni skleněnými domy,
jejichž funkčnost byla zcela závislá na strojním chlazení, se společnost
vyvinula směrem od nekritického pohledu na technologie k uznání historických
stavebních metod.“
Budova je opatřena tepelnou celistvě vícevrstvou tepelnou izolací, v součtu
kolem 300 mm, také okna a dveře jsou tepelně izolační. Zaizolování je klasické
minerální vatou ve stěnách a expandovaným polystyrenem na střeše.
Energetickou koncepcí je konvenční přístup, který je uživatelsky vstřícný –
jedná se o řešení, jeho ovládání je každému okamžitě srozumitelné. Autoři
projektu se vystříhali jakýchkoli složitostí, které ve výsledku prodražují
investiční náklady a provoz servisem a jsou v zásadě neovladatelné, pokud
správce zrovna není IT specialista se zápalem pro věc. Zdrojem tepla jsou dva
kaskádově zapojené kondenzační kotle do 50 Kw, větrání budovy je přirozené,
posílené dvěma ventilátory ve střeše tělocvičny. Dále jsou uměle větrány
vnitřní místnosti. Provedení oken je nad běžným standardem: okna v tělocvičně
jsou dálkově elektricky ovládatelná pro vyřešení okamžité potřeby sportujících,
dbalo se i na předokenní ochranu proti tepelným ziskům.
U tělocvičny byla řešena také přirozená prostorová akustika, pro kterou
jsou využity skladby obkladů, do nichž byly ve vhodných místech vloženy
pohltivé nebo odrazivé materiály. Tato úprava rozšiřuje možnosti využití
tělocvičny i pro kulturní účely, hudební i mluvené slovo. Stavba se tím posouvá
do roviny společenského centra, které v historii plnily kupříkladu sokolovny.
Dřevěné konstrukce
Budova byla postavena jako těžký dřevěný skelet. Jeho konstrukci nad
tělocvičnou tvoří dvojkloubový rám se sedlovým nosníkem. Rozpon rámu je 18,5 m,
rozměr rámové nohy u základu je 240
x 480 mm, u horního okraje 240 x 1080 mm. Sedlový nosník má u kraje průřez 240
x 1000 mm, v sedle je průřez 240 x 1323 mm. Konstrukce skeletu zázemí byla realizována z průvlaků,
sloupů a stropnic. Všechny části skeletu jsou z lepeného dřeva pevnostní třídy
GL28h a GL32h. Spoje dřevěných konstrukci byly řešeny pomoci svorníků,
ocelových plechů a vrutů. Dřevěná
konstrukce je zavětrovaná pomocí vodorovných paždíků, které slouží jako nosná
kostra pro obvodový plášť. V obvodovém plášti jsou použity OSB desky, které
vytvořily ztužující desku.
Povrch nosných konstrukcí z lepeného lamelového dřeva v interiéru bylo
třeba chránit proti fyzikální i biologické degradaci, zvláště proti
dřevokaznému hmyzu a houbám. Nejvhodnější jsou pro tuto ochranu paropropustné
pigmentové laky Sayerlack. Jsou dlouhodobě stabilní vůči projevům
hygroskopického chování dřeva, přitom však ponechávají povrch stavebních dílců
dostatečně otevřený pro dlouhodobé vyrovnávání potenciálu mezi relativní
vlhkostí dřeva a vlhkostí okolního prostředí.
Hovoříme s
architektem Janem Hájkem
Rozhodli jste se pro
energeticky úspornou dřevostavbu. Výhodou tohoto řešení je i to, že realizace
je rychlá a přesná, nevznikají žádné tepelné mosty a do konstrukce se může
vložit silná vrstva izolace. Ale možná jste měli i další důvody, proč je objekt
tělocvičny zvenku i uvnitř dřevěný?
Dřevo je obnovitelný zdroj, místní materiál, má dobré tepelně izolační
vlastnosti… a především voní, když se do něj opře slunce, je příjemné se ho
dotknout a je příjemné ho vnímat vizuálně. Pro fasádu jsme vybrali lepené
modřínové lamely, které by měly mít životnost kolem padesáti let. Ale je třeba
počítat s tím, že časem získají patinu a stavba bude mít barevný melír v
odstínech podle povětrnostních zátěží z různých světových stran. Dřevo je živý materiál,
jeho proměňování v čase bylo záměrem návrhu. V interiérech jeho použití
přispělo mimo jiné také k dobré akustice prostředí, takže se zde mohou konat
hudební představení nebo taneční zábavy.
Vraťme se ještě k
přípravě projektu, o němž jste diskutovali s budoucími uživateli. Nepřineslo to
komplikace?
Kam přijdu, tam mluvím o Líbeznicích jako o vzoru demokratických postupů
při projednávání a schvalování architektury. Do návrhu mohl svobodně mluvit
každý, kdo měl zájem. Pro architekty je obyčejně nejlepším zadavatelem osvícený
absolutista a demokratický plebiscit je ten nejtěžší možný scénář, ale jsme
bytostně přesvědčení, že v případě veřejné stavby je to ten nejlepší a jediný
možný způsob. Měl jsem z tak otevřeného přístupu obavy, že se rozpadne koncept,
ale musím říci, že upřímný zájem Líbeznických, ochota naslouchat, umění vést
věcný dialog a schopnost diskutovat na úrovni vedly nakonec k příjemně
prožitému večeru. Nikdy jsem nezažil takovou atmosféru. Plný divadelní sál
lidí, včetně dětí, kteří ve svém osobním volnu ve všedním dnu téměř do půlnoci
vedli takovým způsobem dialog o architektuře. Vůbec mi nevadilo trpělivě
vysvětlovat, poslouchat a nechat se inspirovat připomínkami. Nakonec jsme se na
tu stavbu začali těšit všichni.
Ale obec jistě tlačila
náklady dolů, takže jste museli řešit, kde ušetřit a kde naopak prosadit
dražší, ale kvalitnější prvky…
U projektu se rozpočet snižoval třikrát, ale při realizaci už se
neustupovalo. Při návrhu jsme eliminovali zbytné prostory, které nám pomohly
snížit stavební objem a zjednodušit konstrukční řešení a uzly. To byl případ
chodeb a schodišť. Techniku vnitřního prostředí jako je větrání a klimatizace
jsme řešili jednoduchými prostředky na úkor složitých investičně a provozně
nákladných technologií. Neustupovali jsme z představy dřeváku, také se nám
podařilo prosadit kvalitní okna a dveře.
Co byste budově jako
její autor přál?
Aby byla tmelem, svorníkem a společným jmenovatelem společně prožívaného
života, aby odtáhla lidi od přitroublých televizních pořadů, zpřetrhala
neviditelná chapadla chytrých mobilů a vrátila generaci dětí počítačů k míči.
Hana Vinšová
Foto: Petra Hajská a Elšad Tagiev (snímky z dronu)
Článek vyšel
v časopise Stavitel 2/2017
Název stavby: Rozšíření kapacity ZŠ a ZUŠ Líbeznice, II. etapa
– výstavba tělocvičny se zázemím
Stavebník: Obec Líbeznice, Mgr. Martin Kupka, starosta obce
Zpracovatel projektu: Atelier M1 architekti s.r.o. – Ing. arch. Jan Hájek, Ing.
arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba; spolupráce Ing. arch. Zuzana
Hanušková, MgA. Michal Tichý
Plocha řešeného území: 21 135 m2
Zastavěná plocha: 1169 m2 (z toho 1054 m2 budova
tělocvičny, 115 m2 objekt zázemí)
Zpevněné plochy: 1265 m2
Počet uživatelů: všední dny dopoledne 60 osob – dvě třídy na výuku tělocviku;
všední dny odpoledne 100 osob – 50 ve velké a malé tělocvičně a posilovně, 30
osob v klubovně ZUŠ, 20 v bufetu; jednorázové akce 100 osob
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2016
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

25. 1. 2021 20:04:57
Re: Vily a rodinné domy v Hradci Králové 1900‒1950
Autore článku, nauč se rozlišovat trpný a činný rod. Pevnost se určitě nezrušila sama a taky se sama nezačala bourat. Ona byla zrušena a byla bourána. A stejně tak je to s pozemky. Taky se neuvolnily samy od sebe, ale byly (někým) uvolněny. Je smutné, když je kažen tak krásný jazyk, jakým je čeština. Omlouvám se, že nepíši k tématu - knížka je určitě krásná. Jen doufám, že je také krásně napsaná.
25. 1. 2021 15:07:43
Re: Moderní bydlení je bydlení v klidu a tichu
A ve tmě!
25. 1. 2021 07:13:02
Re: Interiéry domu Na Košince
Co je malé, to je milé. Možná by se vešel ještě Harry Potter do "pokojíčku" pod schody ;-)
24. 1. 2021 16:22:51
Re: Re: Rodinný dům v Praze Braníku.
To ne, ten výstup nahoru je na párátko moc široký :-)
22. 1. 2021 15:41:25
Re: Zastupitelstvo Jihlavy schválilo Zásady pro spolupráci s inv...
Zásady developmentu by měly být definovány v územně plánovací dokumentaci - územním plánu, regulačním plánu, apod. Samosprávy by neměly vytvářet duplicitní schvalovací procesy paralelně se stavebními předpisy / stavebním zákonem, vzniká tím ještě více nepřehledná a zmatečná situace pro jakýkoliv záměr. Develepeři ve většině případů realizují - investují do dopravní a technické infrastruktury, kterou včetně draze nakoupených pozemků převádění na obce / města., nevidím tedy důvod, proč by měli developeři ještě platit nějaké příspěvky, pokud se samosprávy na developmentu finančně nepodílejí?
21. 1. 2021 12:00:48
Re: Žluťák v Humpolci
parádní práce. zvenku model :) jsem zvědav, jak dlouho vydrží střecha bílá :)
21. 1. 2021 11:59:25
Re: Rodinný dům v Praze Braníku
dům hamburger :)
20. 1. 2021 21:50:27
Re: Dům nad údolím Tiché Orlice
Líbí se mi, jak měkce je vytvarován terén kolem domu. Ale dost mě zarazilo umístění sedací odpočinkové soupravy zády k tak nádhernému výhledu.
20. 1. 2021 20:44:26
Re: Re: Spojovací lávky VŠCHT Praha.
Souhlasím.
20. 1. 2021 17:45:24
Re: Nábytek z recyklovaných propagačních materiálů Kongresového ...
Moc pěkné, fakt. Ale proč zůstala v utajení ona restaurátorka a expertka na materiály? Z vrozené skromnosti? Nebo na ni pánové zapomněli? Není umělkyně, tak její jméno nikoho zajímat nemusí? Nevím, jenom spekuluji, ale dobře to nevypadá...
19. 1. 2021 18:36:52
Re: Spojovací lávky VŠCHT Praha
Úchvatné dílo, technicky, staticky, výtvarně. Volba kontrastu je 100% správná. Autoři si zaslouží obdiv.
17. 1. 2021 09:58:30
Re: Praha vypíše mezinárodní urbanistickou soutěž na okolí Flore...
Soutěž zde je předčasná ( stejně pro filharmonií ). Nové koncepci musí předcházet řešení dopravních poměrů (magistrály) v celoměstských souvislostech + naléhavý je okruh Prahy. Dnešní stav je katastrofální ,nutno chápat jako provizorní. Nelze mu podřizovat budoucí zástavbu.
13. 1. 2021 12:04:15
Re: Přístavba budovy muzea skla a bižuterie
Myslím, že se to bude líbit. Díky zrcadlení okolí na fasádě vypadá objekt mnohem lépe, než vypadal v projektu. A taky už jsou dneska lidi na "nekrabicové" domy víc zvyklí.
13. 1. 2021 11:46:32
Re: Re: Re: Rodinný dům v údolí Dyje.
Interiér má potenciál pro změnu. Vypadá to jako před nastěhováním. Stačilo by pověsit obrazy, přidat pár kytek a nechat děti rozházet hračky. :) Mě spíš překvapila informace, že dům dodržuje uliční čáru. Na první i poslední fotografii to vypadá, že ustupuje, ale možná jde o optický klam díky tmavé fasádě. Můj první dojem byl, že dům říká "Já tu nejsem."
13. 1. 2021 07:31:59
Re: Stanovisko Klubu Za starou Prahu ke zveřejněnému projektu zá...
souhlasím s Ing.V.Kocourkem - že se Praha začíná zesměšňovat
12. 1. 2021 20:09:32
Re: Re: Rodinný dům v údolí Dyje.
Mám stejný názor. Exteriér a vnější architektura skvělé. Interiér je věc názoru uživatelů. Mně se zdá rovněž příliš sterilní.
12. 1. 2021 18:19:04
Re: Rodinný dům v údolí Dyje
Hmota a exteriér mě baví. Ale uvnitř? Covidová jednotka? Bydlení pro roboty? Na tuhle sterilitu jsem asi moc starej, nic ve zlým.
11. 1. 2021 11:01:20
Re: Stanovisko Klubu Za starou Prahu ke zveřejněnému projektu zá...
"Tuto odpočinkovou a vyhlídkovou funkci plní Filsakova piazzetta velmi dobře dodneška." Opravdu? Vždyť polovina "náměstí" jsou nadstavba nad garážemi. Tento návrh i přes novou budovu plochu náměstí výrazně rozšíří, pohledu na brutalistický hotel nijak nepřekáží, výškou nepřesahuje okolní zástabu, a zároveň bude fungovat jako památník českému filmu (jako dominanta náměstí režiséra Miloše Formana). Za mě opravdu unikátní návrh, který si v Praze své místo zaslouží. Doufám, že vyjde. Obecně se má mezi nájemci Pařížské ulice za to, že čím severněji adresa je, tím jde o méně zajímavý prostor. Tento redevelopment atraktivitu v rámci celé Pařížské vyrovná a bude katalyzátorem zvýšení kvality prostředí.
10. 1. 2021 11:08:51
Náměstí Miloše Formana nezastavovat.
Piazetta před hotelem Intercontinental je jednak zcela funkční rozptylový prostor pro hotelové hosty v době konání konferencí, jednak umožňuje nerušený pohled na hotel i "Učitelské domy" za ní, jak zmiňuje stanovisko Klubu za starou Prahu. Ten prostor je hotový, jak je a každá vestavba mu jen ublíží. Není to proluka k zastavění, takže souhlasím s KZSP.
9. 1. 2021 23:14:32
Re: Dům v ruině.
Proč? Mně právě to řešení oken přijde vtipné.