Most císaře Františka I. (zvaný také Řetězový most)

Most císaře Františka I. (zvaný také Řetězový most)

(8. 11. 2011) Praha (ČTK) - V Praze byl dlouhá staletí pouze jeden most přes Vltavu - Karlův most. Další přemostění řeky nastalo před 140 lety, 6. listopadu 1841, kdy byl slavnostně otevřen most císaře Františka I. Na místě tohoto druhého přesvltavského mostu v metropoli stojí od roku 1901 nynější silniční a tramvajový most Legií, který je nyní osmým od jihu.

 
 
 
 

Most císaře Františka I. (zvaný také Řetězový most)

Praha (ČTK) - V Praze byl dlouhá staletí pouze jeden most přes Vltavu - Karlův most. Další přemostění řeky nastalo před 140 lety, 6. listopadu 1841, kdy byl slavnostně otevřen most císaře Františka I. Na místě tohoto druhého přesvltavského mostu v metropoli stojí od roku 1901 nynější silniční a tramvajový most Legií, který je nyní osmým od jihu.

Řetězový most Františka I. byl postaven r. 1839, zbořen 1899 a nahrazen kamenným mostem (dnes Legií). Foto F. Fridrich, kolem r. 1885 (zdroj: zastarouprahu.cz)
Před 140 lety byl otevřen druhý pražský most přes Vltavu

V současnosti je v Praze 19 mostů přes Vltavu, z toho 12 silničních, čtyři železniční, dva pro pěší a jeden tramvajový. Zatím poslední, devatenáctý pražský most přes Vltavu, Lochkovský most na pražském okruhu R1, byl zprovozněn loni 20. září, před ním byla dlouho (od července 1984) posledním přesvltavským mostem Trojská lávka pro pěší.

Druhý pražský most přes Vltavu chtěl už v roce 1803 postavit nejvyšší purkrabí Jan Rudolf Chotek. Byla pořádaná sbírka, vypracovány plány, vše ale zmařily napoleonské války a státní bankrot. Most tedy vznikl až o více než 30 let později z popudu syna a nástupce ve funkci purkrabího hraběte Karla Chotka.

Most císaře Františka I., zvaný také Řetězový most, se stavěl se od roku 1839. Svůj název dostal po bývalém císaři Františku I. Most spojoval Národní třídu, která se tehdy nazývala Nové aleje, přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou.

Autorem projektu nového mostu byl inženýr Bedřich Schnirch, který měl v té době už za sebou výstavbu řetězových mostů ve Strážnici na Moravě (první řetězový most na evropském kontinentu) či v Lokti nad Ohří, stavbu provedl podnik českobudějovického průmyslníka a stavitele Vojtěcha Lanny.

Celková délka mostu byla 412,7 metru, šířka mezi zábradlím devět metrů. Dvě totožné poloviny mostu byly spojeny mohutným zděným pilířem na Střeleckém ostrově. Každý z obou dílů měl dvě věže, na nichž spočívala ve výši 10,5 metru nad vozovkou ložiska mostních řetězů. Rozpětí středního pole činilo 132 metrů. Mostovka byla z měkkého dřeva.

Most byl monumentální stavbou, která přispěla k rozvoji Prahy a zejména Smíchova. Jeho problémem však byla nedostatečná nosnost. V roce 1857 se při přepravě obzvlášť těžkého vozu z Ringhofferovy továrny most velmi prohnul a rozhoupal. Od té doby byly tyto těžké transporty vedeny opět po staré trase přes Karlův most. Konstrukce mostu také nedovolila instalaci kolejí tramvajové dráhy, a vozy tehdy ještě koňské dráhy tak končily na obou stranách mostu, cestující jej museli přecházet pěšky.

V roce 1898 most dosloužil, v jeho těsné blízkosti byl postaven provizorní dřevěný most. Stavba mostu Legií začala 3. srpna 1898 a nový most byl slavnostně odevzdán provozu 14. června 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. V letech 1919-1940 se nazýval most Legií, 1940-1945 Smetanův most, po druhé světové válce opět most Legií, od roku 1960 do roku 1990 Most 1. máje. Od března 1990 se opět nazývá most Legií.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Doprava/infrastruktura

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 5. 2020 17:38:58

Re: Interiér rodinného domu

Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní : 1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá! 2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě. 3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva. P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino! Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz