Müllerova vila v Olomouci
Černochova ulice, Olomouc
(14. 2. 2022) Paul Engelmann, Michal Sborwitz
Müllerova vila v Olomouci
Autor návrhu olomoucké Müllerovy vily byl jedním z
prvních žáků Adolfa Loose, brzy se stal jedním z jeho nejbližších
spolupracovníků. Od roku 1916 společně pracovali na návrhu domu pro rodinu
Hermanna Konstadta, který měl čtrnáct různých výškových úrovní. Klasické
schodiště tu nebylo, místnosti vytvářely spirálu s odstupňovanými výškami.
Právě tady vznikl základ raumplanu, volně plynoucího prostoru. Tento dům však v
Olomouci nakonec postaven nebyl. Vila pro rodinu Vladimíra Müllera vznikla o
deset let později.
Vilu Vladimíra a Heleny Müllerových v Černochově ulici Paul Engelmann projektoval roku 1927, postavena byla roku 1928. Návrhu olomoucké vily předcházela Loosova Mollerova vila ve Vídni, až o rok později se začala stavět pražská vila pro Františka Müllera, ředitele stavební firmy Müller a Kapsa. Dům od Paula Engelmanna je na rozdíl od ní skromný, nabízí však přívětivé, až poeticky laděné interiéry. Jeho prostorové členění bylo domyšleno do detailů.
Dokonalé proporce a ušlechtilé detaily
Vila pro rodinu Vladimíra Müllera je loosovská, zároveň však také engelmannovská. Jak říká historik umění Pavel Zatoukal, byla formována zevnitř navenek, interiér autor navrhl s rozvedenou myšlenkou Raumplanu: „Za úsporným zádveřím s půvabným vítacím stupněm se otevírá několik navzájem propojených prostorů s jasně a přirozeně definovanými funkcemi: napravo sezení pod trojicí oken, která jsou z obou stran znásobena obdobně řešenými vitrínami, šikmo naproti pohled do údolí obytného prostoru s pracovním výklenkem, nalevo nejníže ležící jídelna. A uprostřed otevřené dřevěné schodiště. Stavba má krásné proporce uvnitř i zvenčí a také ušlechtilé detaily, charakteristické jemným až měkkým výrazem. Jsou dokladem o Engelmannově zasněné básnické bytosti i o jeho tvůrčích schopnostech.“
Zachráněná stavba
V domě se nepřetržitě bydlí, ani po roce 1948 nebyl konfiskován, neprovokoval nadměrnými metry a zůstal v péči rodiny. Podíl na jeho záchraně měl také architekt Zdeněk Hynek, manžel vnučky původního majitele Šárky Huser Hynkové. Vila byla roku 1991 vyhlášena za kulturní památku díky architektovi Vladimíru Šlapetovi a historiku umění Pavlu Zatloukalovi. Na jeho přímluvu ji o dvacet let později koupil historik umění a sběratel David Voda s manželkou.
„Bydlení v domě není snadné, ale je vzrušující i dobrodružné. Přesvědčit se o tom mohli mí přátelé, kteří vilu získali v roce 2011 od vnučky Vladimíra Müllera zcela zachovalou, včetně nábytku a vybavení – ovšem s podmínkou, že tu musí zůstat vše, co patří k domu. Akceptovali funkční rozdělení místností i základní rozmístění nábytku, používají i původní nádobí, masivní porcelánové kusy. S ostatními hosty se přeme, která mísa je na polévku a jak vypadá omáčník. U některých předmětů denní potřeby netuší ani domácí, k čemu měly sloužit, ale těch je čím dál méně – praktický život časem prozradí jejich funkci,“ uvádí Veronika Opletalová z filozofické fakulty olomoucké univerzity. Dodává: „Vnitřní prostor domu určuje Raumplan, výškové odlišení jednotlivých místností, které jsou jen zřídka odděleny dveřmi. Člověk se neubrání dojmu, že je to hravý princip: co dva metry nějaký schodek, nehledě k tomu, že interiéru vévodí dřevěné schodiště, integrované do obytné části. A taky se neubráníte dojmu, že není úplně bezpečné pohybovat se v takovém prostoru potmě – tedy dokud s ním tělesně nesplynete.“
Malá Müllerova vila
Brzy poté, kdy vilu koupili, se manželé Vodovi pustili do její obnovy. Začali repasí špaletových oken a vstupních dveří. Na začátku roku 2016 pak oslovili architekta Michala Sborwitze, aby zbavili dům nánosů, které mu nesvědčily.
„Nejvíc na mě zapůsobil prostor haly, také mě zaujalo množství krásně provedeného vestavěného nábytku. I když interiér zůstane bez vystavených předmětů, tak to stačí. Nejsou potřeba například obrazy, ty tam spíš překážejí,“ uvádí architekt Sborwitz a dodává: „Dům je vlastně skromný, malá Müllerova vila v měšťanském provedení. A velké štěstí bylo, že tam rodina stále bydlela a dochovala všechny původní prvky. Architekt Hynek k domu přidal poměrně masivní dřevěnou pergolu, nad vchodem přibyla betonová stříška, u vstupních dveří zábradlí z trubek. Fasádu z břizolitu mu nezazlívám. Vilu poškodila povodeň v roce 1997 – na některých vitrínách je to stále trochu znát, hledáme i kvalitní náhradu za dekorační textilie.“
Vila má nyní novou fasádu, upraven byl vstup, na místě přistavěné garáže vznikl nový kamenný sokl podle Loosova vzoru. „Zahradu bylo třeba prosvětlit, v její zadní části je louka a jabloně, skrývá se tam starý altán. Chodníky byly betonové, ale původní placáky se na dvou místech zachovaly, takže jsme věděli, jaký kámen máme hledat. Našli jsme křemičitanový vápenec v Těrchové na Slovensku. Je nádherný. U plotu jsme chtěli kopie původních betonových sloupků s fazetami. Nebylo jednoduché domluvit s dodavatelem, aby si na to udělal formu, ale nakonec se docela povedl,“ vzpomíná architekt Sborwitz.
Hana Vinšová
Článek vyšel v časopisu Můj dům 12/2020
Postup při rekonstrukci domu
Nové rozvody plynu, elektroinstalace, kanalizačního a vodovodního potrubí byly umístěny do původních tras. Bezesparé keramické (bělninové) obklady a dlažby v koupelně byly restaurovány včetně zachovaného sanitárního vybavení. Poškozené kusy nahradily kopie nebo identické dobové výrobky.
V interiérech se obnovily vápenné omítky, instalovaly radiátory otopných tělech. Osvětlovací tělesa byla doplněna dle doložených vzorů. Restaurováním prošly také dřevěné schodiště, palubkové a parketové podlahy.
Před obnovou fasád byly odstraněny garáž, vstupní zábradlí a pergola na terase druhého patra. Pro dosažení autentického vzhledu se úprava fasády břízolitovou omítkou skryla bez zateplení pod novou jádrovou, škrábanou omítku se slídou. Složení nových vrstev o celkové tloušťce do 15 mm bylo určeno na základě analýz původní omítky. Průzkumy mimo jiné potvrdily použití shodných omítkových směsí na několika chráněných objektech moderní architektury v Olomouci. Očištěna a přespárován byl sokl z lomového kamene.
Dle návrhu architekta Michala Sborwitze je obnovena zahrada zahrnující odpočinkovou část, pěší komunikace a kamenné zídky. Nové oplocení je kopií původního stavu: betonové podezdívky a sloupky, výplně polí laťkovým plotem.
Paul Engelmann (1891-1967)
Architekt, filozof a básník Paul Engelmann strávil v Olomouci víc než polovinu života. Měl dva mladší sourozence, Petera a Anny, oba byli výtvarníci. Po absolvování reálky pokračoval ve studiích na vídeňské technice, v roce 1912 se stal se jedním z prvních žáků Adolfa Loose a poté jedním z jeho nejbližších spolupracovníků. Kromě toho se věnoval práci sekretáře u Karla Krause. Válku prožívá v Olomouci, byt rodičů proměnil v neformální intelektuální prostředí. Vedle Paulových sourozenců a dramatika Maxe Zweiga ho vytváří jeho bratranec hudebník Fritz Zweig, budoucí právník Heinrich Groag, filozof Friedrich Pater, publicista Franz Feigel, hudebník Egon Kornhauth. Na podzim roku 1916 je do olomoucké školy pro dělostřelecké důstojníky přeložen Ludwig Wittgenstein. Od Loose má doporučení Paula Engelmanna vyhledat a brzy se s ním spřátelí. Brzy poté Paul Engelmann navrhuje pro Ludwigovu sestru Helenu úpravu letoviska, o rok později adaptaci jejího bytu. Poté se na něj obrátila další z Ludwigových sester Margaret Wittgenstein-Stonborough, aby pro ni navrhl palác ve vídeňské Kundmanngasse. Do debat nad projektem se zapojují další sourozenci, kteří se nakonec shodnou na tom, že Ludwig umí vyjádřit záměry své sestry lépe než ona a společně ho žádají, aby se na stavbě podílel jako architekt. Koncept svého přítele radikalizoval a purizoval. Roku 1927 získal Paul Engelmann zakázku na projektu domu pro rodinu Vladimíra Müllera, proto požádal přítele Jacquese Groaga, aby převzal dozor nad stavbou.
Mezi další realizace Paula Engelmanna patří řadové domy ve Stanislawowě v tehdejší polské Haliči. Z více než stovky se jich nakonec podařilo v roce 1932 postavit šest, o tři roky později čtyři. V Ostravě byla roku 1932 dokončena vila pro Josefa Guttmanna, kterou na konci války poničilo bombardování, poté se několikrát přestavovala. Ve stejném roce vznikl v Olomouci dům Ellinor Goldmannové, první skutečně funkcionalistická stavba ve městě.
Roku 1934 Paul Engelmann odcestoval do Palestiny, jako jediný z rodiny tak přežil válku. Navrhoval interiéry a příležitostně se věnoval i projektům domů. Mezi jeho díla patřila například vila Yadlin v Haifě. Podobně jako v Evropě žil prakticky z ničeho, psal, přednášel, redigoval časopisy a připravoval antologii německé poezie.
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
1928/2019
Müllerova vila v Olomouci
Černochova ulice
Olomouc
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou
17. 6. 2022 16:51:50
Re: Architektonická soutěž Svazková škola Pode Vsí
Autor tiskové zprávy by před 50 lety dostal na základní škole z češtiny za 3 hrubé chyby čtyřku. Odolena je přivlastňovací přídavné jméno a jako takové se neskloňuje!
9. 6. 2022 23:00:22
Re: Debata o propojení centra Ostravy a Dolní oblasti Vítkovic
Přítomnost Tomáše Macury a Zuzany Bajgarové je hodně kvalifikovaný důvod, proč se této debatě vyhnout. Lidé, kterým chybí soudnost a zdravý respekt k urbanismu a k lidem, kteří v Ostravě žijí, nemají mít právo diskutovat o tom, jak se mění Ostrava, i když jsou jen žel velkým omylem ve vedení města. Pro mnoho občanů jsou ostudou naší ostravské municipality. Zejména amatérská kariéristka Bajgarová.
7. 6. 2022 18:12:02
Re: Nový Hlavák dostal zelenou. Projekt osobně představili nejvy...
Předpokládám, že jako u Vltavské koncertní haly, budou opět ve veřejné a anonymní soutěži, vybrání k účasti kolektivy již veřejné a známé.........