Na střeše galerie kotví vzducholoď
(26. 6. 2017) Huť architektury Martin Rajniš
Na střeše galerie kotví vzducholoď
Nad Centrem současného umění DOX v pražských
Holešovicích už několik měsíců levituje vzducholoď Gulliver. Unikátní objekt
navrhli architekti Martin Rajniš a David Kubík v úzké spolupráci
s Leošem Válkou, na konceptu jeho konstrukce se podílel Zbyněk
Šrůtek.
„Zadáním bylo vytvořit nad galerií strukturu organického
tvaru, který by byl v kontrastu s architekturou industriální budovy,“ říká
architekt Rajniš a dodává: „Výstavba obří dřevěné vzducholodi je dalším
dokladem přesvědčení ředitele Centra současného umění DOX Leoše Války, že i v
dnešním světě, kde platí, že nic, co nelze vypočítat, vyhodnotit nebo
předvídat, nemá cenu riskovat, se věci dají dělat jinak. Leoš Válka chtěl,
abych se s ním podílel na realizaci toho, co sám nazývá snem
dvanáctiletých kluků. Společně s Davidem Kubíkem a Zbyňkem Šrůtkem, odborníkem
na dřevěné konstrukce a oceli, jsme pracovali na návrhu 42 metrů dlouhé a deset
metrů široké konstrukce. Inspirací pro mě byly tvary vzducholodí, které
křižovaly oblohu na počátku dvacátého století. První vzducholodě představovaly
ideály nové doby technologického pokroku, svou monumentalitou a hypnotizující
důstojností nás fascinují i dlouho poté, co zmizely z oblohy.“
Vzducholoď Gulliver bude sloužit jako prostor pro setkávání současného umění
s literaturou. Program bude rozvíjet témata výstav Centra DOX, které
charakterizuje kritická reflexe fungování dnešního světa.
Ukotvení objektu
Dřevěná konstrukce vzducholodi byla ukotvena na nakloněnou ocelovou
příhradovou mostovku, která tvoří nosný podklad pro podlahu. Mostovku podepírá
dvojice ocelových příhradových sloupů-bárek, které vedou podél fasád uvnitř
dvora. Osazené jsou na nově zhotovené pilotované základy. Vykonzolovaná část
mostovky zasahuje nad část terasy, v horizontálních směrech je stabilizovaná
vzpěrou a táhly. Hlavní příhradové nosníky mostovky autoři projektu ještě
doplnili dalšími ocelovými prvky, jež společně tvoří prostorovou příhradovou konstrukci.
Dřevěná nosná kostra
Vzducholoď je orientována úhlopříčně nad budovami galerie. Její délka je
42,2 m, maximální průměr 9,35 m, nejvyšší bod 24,35 m. Základní kostra se
skládá ze 14 příhradových obručí z lepeného modřínového dřeva, propojeny jsou
podélnými dřevěnými příhradovými prvky a fošnami. Konstrukci doplňují ocelová
lana.
Čtrnáct prstenců v roztečích 2,2-3 m bylo osazeno kolmo na podélnou osu.
Kruhové příhradové nosné obruče jsou složeny ze dvou dřevěných dílčích obručí z
lepeného lamelového modřínového dřeva 75 x 120 mm, které tvoří vnější a vnitřní
pás příhrady. Pasy jsou propojeny dřevěnými sloupkovými rozpěrami vymezujícími
statickou výšku obruče. Dřevěné prvky byly přes sloupek staženy nerezovou
závitovou tyčí a doplněny dvojicemi diagonál z nerezových táhel. Základní
konstrukci obruče doplňuje systém vnitřních lanových táhel, která zajišťují
její tuhost. Výplet táhel se liší podle požadavku na využití vnitřního prostoru
vzducholodi. Obruče jsou kotveny v dolní polovině k mostovce přes ocelové
svařence šrouby. Každá obruč byla z výrobního a montážního důvodu rozdělena na
třetiny (díly jsou spojeny ocelovými příložkami sepnutými svorníky).
Podélné ztužující prvky probíhají po celé délce vzducholodi, podílejí se na
přenosu zatížení v tomto směru a současně stabilizují kruhové obruče v úrovni
vnějšího a vnitřního pasu. Navrženy byly na stejném principu jako kruhové
obruče (dřevěná kostra z vnějšího a vnitřního pasu). Pasy propojují dřevěné
sloupky, stažené nerezovou závitovou tyčí a ztužené dvojicemi diagonálně
orientovaných nerezových táhel. Rovina podélných ztužujících prvků směřuje do
osy vzducholodi s úhlem pootočení 30° (tj. dvanáct podélných ztužujících pasů).
Prvky jsou kloubově připojeny přes ocelové spojky s obručemi pomocí vysokopevnostních
šroubů – tvoří tak základní „ortogonální“ kostru vzducholodi, kterou v každém
poli příhradových prvků doplňuje diagonální křížné lanové ztužení. Doplňkové
podélné ztužující prvky jsou z modřínových fošen 40 × 160 mm, které jsou
radiálně umístěny mezi hlavní podélné ztužující příhradové prvky s úhlem
pootočení 10° (tj. 24 doplňkových ztužujících dílů). Přisazeny jsou k vnějšímu
povrchu vzducholodi a podílejí se na stabilizaci horních pasů hlavních
podélných ztužujících prvků a kruhových obručí. Současně tvoří podklad pro
připevnění pláště vzducholodi, který je také nedílnou součástí zajišťující
stabilitu celého systému.
Ukončení na špičkách vzducholodi je ze zakřivených modřínových prvků z
lepeného lamelového dřeva, jež se sbíhají ve vrcholu s úhlem pootočení 10°. Ve
dvanácti paprscích navazujících na hlavní podélné ztužující příhradové prvky
jsou zakřivené prvky doplněny o další díly, které vytvářejí příhradový
ztužující prvek. Všechny prvky ve vrcholu jsou připojeny na ocelový kruhový
svařenec, do kterého bude umístěn ventilátor.
Plášť ze dřeva a
plastu
Opláštění vzducholodi podpírají v radiálním směru zakřivené modřínové
lamely 26 × 80 mm o rozteči 500 mm. Vzájemně jsou propojené v místech hlavních
podélných příhradových prvků na půlplát. Na tuto kostru, která tvoří stahující
obruče kolem těla vzducholodi, byly v podélném směru připevněny obkladové
modřínové lamely tloušťky 20 mm a šířky 65–47 mm (celkem tedy 288 linií lamel
na obvodu vzducholodi). Špičky vzducholodi jsou opláštěny překližkou s lamelovým
zalištováním stykových spár v ose nosných paprsků.
Systém pro zastřešení měl celkový koncept co nejméně
narušit, kromě toho také musel zajistit celoroční provoz uvnitř vzducholodi,
ochránit konstrukci před působením srážek a splnit požadavky požárních norem.
Byl proto navržen systém mechanicky napínané jednovrstvé transparentní
membránové fólie ETFE, která tvoří nad horní polovinou objektu jakýsi deštník.
Levituje nad tělem vzducholodi a umožňuje tak proudění vzduchu kolem dřevěných
částí kostry.
Přístup do vzducholodi zajišťují dvě visutá ocelová
schodiště, která jsou vedena ze střech protilehlých budov galerie (od těla
vzducholodi jsou oddilatována). Gondola byla zavěšena na základní kostru
vzducholodi, přístupná je po žebříku.
Tepelná pohoda i
v mrazivých dnech
Ačkoli zvenčí objekt vzducholodi evokuje doby dávno minulé, v interiéru
najdeme nejmodernější technologii v oblasti vytápění – 57 infrapanelů Pion
Thermo Glass o celkovém výkonu 79,8 kW. Díky subtilnosti skleněného panelu,
zapuštěném v úzkém hliníkovém rámu, si této technologie nemusí návštěvníci
všimnout. Ocení ji ale záhy, neboť nenápadná skleněná tabule o povrchové
teplotě 250 °C vyzařuje infračervené paprsky, které prostor vyhřejí na +15 °C,
i když venkovní teplota klesá pod bod mrazu.
Výhřevná vrstva tvořená nanovlákny se vlivem průchodu elektrického proudu
zahřívá a spolu se zcela průhlednou keramickou vrstvou zajišťuje vznik
dlouhovlnného infračerveného záření. Dlouhovlnné IR záření je dnes nejefektivnějším
způsobem, jak můžeme přeměnit elektrickou energii na teplo. Toto tepelné záření
má schopnost nahřívat objekty snáze než teplo vyprodukované plynovým topením či
klasickým elektrickým vytápěním.
Hovoříme se Zbyňkem
Šrůtkem
Vzducholoď váží 45
tun, museli jste ji tedy dobře stabilizovat – jak jste tento problém řešili?
Hledali jsme způsob, jak ji udržet ve volném prostoru a zároveň nenarušit
iluzi letu – tento požadavek se ukázal jako nejnáročnější fáze projektu. Po
mnoha návrzích, jak ukrýt podpůrnou konstrukci dovnitř budov, jsme nakonec
přistoupili k opačnému řešení: konstrukci jsme přiznali, ale zároveň jsme se
snažili o to, aby byla co nejméně nápadná. Vyprojektovali jsme dvě ocelové
podpory tak, aby vzducholoď nad střechami „letěla“ nahoru a šikmo, takže její
statické zajištění bylo docela složité. Kromě toho byla nutná analýza zatížení
větrem, nejvyšší bod vzducholodi je ve výšce 24,5 m. Vzhledem ke složitosti
tvaru a exponované poloze byl vypracován analytický model působení větru na
konstrukci. Zohledňoval okolní zástavbu, tvar vzducholodi a propustnost pláště.
Hodnoty z této analýzy jsme pak převzali pro výpočet konstrukce.
Jak jste zajistili
pevnost konstrukce mostovky a ocelových bárek?
Nosným prvkem mostovky jsou dva podélné příhradové nosníky, umístěné ve sklonu
a kloubově osazené na bárky. Nad nižší budovou jsou přes bárku překonzolovány.
Sloupy bárek jsou vetknuty do železobetonových základových bloků s navazujícím
pilotovým založením. Základová a podpůrná konstrukce bárek je tedy autonomní,
nedochází k interakci s okolními budovami.
Tuhost ocelové konstrukce ve vodorovném směru v úrovni vzducholodi zajišťuje
několik sladěných systémů. Vodorovnou tuhost v rovině kolmé na podélnou osu
zajišťují především příhradové bárky. Na vykonzolovaném konci mostovky
předepnutá lana kotvená k sousedním objektům. Ve směru podélné osy přebírá
vodorovné síly ocelové ráhno vložené mezi špici mostovky a železobetonový
objekt. S mostovkou je spojeno přes sadu talířových pružin, které redukují
normálovou sílu v ráhnu tak, aby nebylo překročeno povolené zatížení do
železobetonové konstrukce objektu. Tímto pružným uložením bylo zároveň umožněno
aktivovat vetknuté, předepnutými lany křížem propojené bárky pro přenesení
potřebné části vodorovného zatížení ve směru podélné osy vzducholodi.
Samotná stavba
vzducholodi probíhala jako montáž zkompletovaných prefabrikátů – zní to
jednoduše, ale jejich osazení a propojení jistě bylo náročné na přesnost. Kromě
toho mě zajímá, proč jste vybrali právě typ fólie ETFE a jak se instalovala…
Projekt vyžadoval výjimečný přístup k práci, při které se využívaly CNC
technologie, současně se ale na vzducholodi nachází velké množství prvků a
sestav vyrobených ručně. Navržený systém pracoval s projektovanou
tolerancí +- 2 mm jednotlivých prefabrikovaných prvků, kterou se podařilo
dodržet. Díky této přesnosti jsme na stavbě nemuseli provádět žádné úpravy.
Velký dík patří všem zúčastněným na tomto procesu a mám velkou radost, že
vzducholoď může hrdě nést označení Made in Czech.
ETFE folie je jedinou fólií, která splnila především požární požadavky.
Fólie je mechanicky napínaná v jednotlivých pruzích. Plášť nabízí díky
kombinaci transparentní folie a modřínových latí zajímavé zážitky ve dne i
v noci.
Interiér bude sloužit
pro různé kulturní akce. Už jste si ho vyzkoušeli?
Ano, zjistili jsme, že je tu dobrá akustika, takže bude dobře sloužit svému
hlavnímu účelu jako literární salón pro autorské čtení nebo přednášky. Uvnitř
vzducholodě je podlaha sestavená z devíti odstupňovaných ploch na kterých
se mohou návštěvníci usadit. Vzducholoď pojme najednou až 120 lidí.
-vis-
Foto: René Volfík a Jan Slavík
Článek vyšel v časopisu Stavitel 4/2017
Investor: Centrum současného umění DOX
Autoři: Leoš Válka, prof. Ing. arch. Martin Rajniš, MgA. David Kubík;
spoluautor Ing. Zbyněk Šrůtek
Hlavní projektant: Dvořák & partneři
Statika a konstrukce: Ing. Zbyněk
Šrůtek (dřevo, ocel, membrána ETFE), Ing. Pavel Kocourek (ocel), Ing. Jana
Divíšková (zakládání), Ing. Jaroslav Vácha (analytický model působení větru na
konstrukci ve spolupráci s ÚTAM AV ČR). Statický návrh 3D modelu byl realizován
pomocí softwaru RFEM a jeho přídavných modulů.
Software: Dlubal Software s.r.o.
Požární ochrana: Ing. Eva Fajkusová
Generální dodavatel: STYLBAU, s.r.o.
Hlavní subdodavatelé: TIMBER DESIGN s.r.o. – nosná dřevěná kostra, opláštění, zastřešení; ELEKTRO MOSEV spol. s r.o. – ocelová
konstrukce (pilíře + mostovka)
Dřevěná kostra: délka 42,13 m; průměr: 9,34 m; nejvyšší bod: 24,22 m
Obestavěný prostor: 2050 m3 (dřevěná kostra vzducholodi)
Zastavěná plocha: 322 m2 (pochozí vnitřní plocha: 161 m2)
Náklady: 25 milionů Kč
O projektu už jsme psali zde
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2016
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou
17. 6. 2022 16:51:50
Re: Architektonická soutěž Svazková škola Pode Vsí
Autor tiskové zprávy by před 50 lety dostal na základní škole z češtiny za 3 hrubé chyby čtyřku. Odolena je přivlastňovací přídavné jméno a jako takové se neskloňuje!
9. 6. 2022 23:00:22
Re: Debata o propojení centra Ostravy a Dolní oblasti Vítkovic
Přítomnost Tomáše Macury a Zuzany Bajgarové je hodně kvalifikovaný důvod, proč se této debatě vyhnout. Lidé, kterým chybí soudnost a zdravý respekt k urbanismu a k lidem, kteří v Ostravě žijí, nemají mít právo diskutovat o tom, jak se mění Ostrava, i když jsou jen žel velkým omylem ve vedení města. Pro mnoho občanů jsou ostudou naší ostravské municipality. Zejména amatérská kariéristka Bajgarová.
7. 6. 2022 18:12:02
Re: Nový Hlavák dostal zelenou. Projekt osobně představili nejvy...
Předpokládám, že jako u Vltavské koncertní haly, budou opět ve veřejné a anonymní soutěži, vybrání k účasti kolektivy již veřejné a známé.........